Nikósie - V poledne místního času (11:00 SEČ) se za velkého zájmu médií po dvanácti dnech otevřely kyperské banky. U vchodů do poboček se vytvořily dlouhé fronty. Lidé ale mohou z účtů převádět jen omezené množství peněz. V hotovosti smějí denně vybírat až 300 eur (7 700 korun), doteď to bylo o 200 eur méně. Na bezpečnost v pobočkách dohlíží soukromá firma. Lidé jsou úřady vyzýváni, aby nepanikařili, zatím se ale žádné větší incidenty neobjevily. Spekuluje se i o tom, že by banky mohly být otevřeny také o víkendu. Kyperská burza ovšem zůstane zavřená až do 1. dubna.
Se zpožděním otevřely přepážky pobočky krachující banky Laiki kvůli váznoucímu zprovozňování počítačové sítě. Čtyři pětiny jejích poboček se podle mluvčího ústavu otevřely do půl hodiny. V jedné v centru Nikósie to trvalo ale skoro hodinu. Lidé ve frontě byli prý klidní, u jedné z poboček netrpělivý zákazník na budovu hodil jakýsi předmět. „Lidé dostávají letáky, kde je napsáno, ke kterým účtům se dostanou, jaká pravidla platí. Nejvíc sem chodili důchodci, kteří nemají kartu, a lidi, kteří potřebovali převést peníze nebo vyřešit šeky. Příští týden mají zaměstnanci dostat šek, s nímž jdou potom do banky, a ta jim normálně vyplatí hotovost. Šeky přitom nyní nejde proplatit,“ osvětlil situaci redaktor zahraničního zpravodajství ČRo Jaromír Marek.
Kyperský prezident i ministři si osekají platy
Do centrální banky už v noci kamiony navážely hotovost, a to pod dohledem policistů se samopaly. Do jednotlivých bank se rozdělilo celkem pět miliard eur, které Kypru poskytla Evropská centrální banka. Policie zmobilizovala síly i na dnešek pro případ, že by kvůli očekávanému návalu v bankách vypukly nepokoje v ulicích. „Chtěl bych poděkovat Kypřanům za vyspělost a klid, které projevují ve vztahu k bankám,“ napsal kyperský prezident Nikos Anastasiadis v řečtině a angličtině na svém internetovém účtu na Twitteru. Anastasiadis se rozhodl snížit si plat o 25 procent. Ministři pak budou brát o pětinu méně. Navíc se vzdají 13. platů.
Tisícovky lidí včera v ulicích Nikósie dál protestovaly proti úsporným opatřením. „Měli bychom si to vzít na vlastní pěst, protože oni nás donutili přijmout tato úsporná opatření a lidé podle mě nic špatného neudělali. Banky by měly platit, ne lidé,“ prohlásil jeden z protestujících Mathew Elefteriou.
Jan Macháček, komentátor, Respekt.cz:
„Je otázka, jestli podle evropského práva jsou vůbec takové kapitálové kontroly a restrikce možné. Spousta ekonomů se také domnívá, že otázka té dočasnosti kontrol je velmi diskutabilní. Protože každá země, která takové kontroly zavedla, je poté uplatňovala mnohem déle, než bylo slibováno.“
Otevření bank rozhodně neznamená návrat ke starému
Vybrat z bankomatu půjde maximálně tři sta eur denně. Kartami se na ostrově bude moct platit bez omezení, v zahraničí bude limit 5 tisíc eur měsíčně (zhruba 129 tisíc korun). Dovozci navíc nebudou smět převádět peníze do zahraničí, pokud neprokážou, že platí za importované zboží. Podle zatím neoficiálních informací si budou Kypřané smět na cesty do ciziny brát v hotovosti nanejvýš tři tisíce eur (77 tisíc korun). Úřady se tak snaží zabránit odlivu kapitálu ze země. „Takhle přece nemůžete žít, nikdo vám nemůže říkat, z jaké částky máte vyžít nebo kolik peněz máte utratit. Nevědí, jaké má kdo potřeby. Někdo je sám, někdo je třeba ženatý nebo můžete mít 10 dětí,“ konstatovala řecká studentka Tina Tassouová.
Zelios Stavros, ekonom:
„Kyperské euro už není euro. Nemůže se volně pohybovat.“
Evropská komise připustila, že za nynější situace na ostrově bylo zavedení mimořádných restrikcí oprávněné. „I když se za nynějších okolností zdají zavedená restriktivní opatření nezbytná, volný pohyb kapitálu by měl být obnoven co nejrychleji v zájmu kyperské ekonomiky a jednotného trhu EU jako celku,“ zdůraznila komise. Restrikce mají platit nejprve sedm dní, ale předpokládá se, že budou kyperskou centrální bankou prodlužovány, což se může podle některých odhadů protáhnout na několik měsíců. „Komise bude monitorovat, zda je nezbytné platnost těchto opatření prodlužovat,“ uvedlo prohlášení. Podle kyperského ministra zahraničí Joannise Kasulidese budou opatření zcela zrušena zhruba do měsíce.
Soukromé vklady u kyperských bank v prvních dvou měsících roku klesaly zhruba dvouprocentním tempem měsíčně. Uvádějí to údaje Evropské centrální banky (ECB). Kypr se v té době ponořoval hlouběji do krize a tento týden se na poslední chvíli dohodl s mezinárodními věřiteli na způsobu své záchrany před krachem bank a státním bankrotem.
Lidé přestávají bankám věřit, bojí se o své úspory. „Už teď vím, že až banka otevře, já do ní nepůjdu. Žádnou hotovost tam neuložím, protože už jí nevěřím,“ konstatoval majitel obchodu s potravinami.
Velcí střadatelé zřejmě velkou část svých vkladů už neuvidí
„Nejistota zatím panuje ohledně seškrtání vkladů. Pondělní záchranný plán se týká těch nad 100 tisíc eur - jasno ale není, o kolik velcí střadatelé přijdou. V zadlužené bance Laiki dosáhnou škrty podle posledních zpráv až 80 procent. V Bank of Cyprus, která má převzít zdravé vklady z Laiki - to má být až 40 procent,“ konstatoval člen Rady guvernérů Ewald Nowotny.
Řada odborníků se přitom obává, jaký dopad bude mít takové enormní zdanění na jiné státy eurozóny. „Osmdesát procent je extrémní, obávám se, aby nevznikly obavy v okolních zemích, jako je Španělsko,“ konstatoval analytik České spořitelny Jan Jedlička.
Petr Dufek, ekonom ČSOB:
„Jde o to, jestli budou lidé a firmy bankám opět věřit, jestli se podaří obnovit platební styk mezi firmami. Kyperskou ekonomiku čeká minimálně tříletá recese. Bankovní sektor se musí vypořádat se špatnými úvěry, nedůvěra zatím stále narůstá. Výpadek bankovnictví bude nutné nahradit, třeba cestovní ruch ale asi nebude moci nabízet tak vysoké ceny jako dosud.“
Kyperská vláda potřebuje zdaněním vkladů získat kolem 6 miliard eur. Tím totiž Brusel podmínil poskytnutí desetimiliardové finanční pomoci, která má odvrátit bankrot země.
Do zahraničí odtekly miliardy podezřele brzy
Ti, kteří by to měli zaplatit, se ovšem brání. Podle řeckých médií před uzavřením bank odtekla do zahraničí velká část vkladů velkých střadatelů. „Majitelé velkých kont se zřejmě dozvěděli, že se něco takového může stát, a včas své peníze vyvezli do ciziny,“ podotkla Hana Kiriakou, tajemnice Celokyperského svazu krajanů a přátel ČR. Kyperští zákonodárci už podle řeckých médií ale mají na stole seznam těch, kterých se to týká, a zjišťují, jestli je někdo nevaroval.
I přes zmrazení prý existuje výjimka, že peníze mohou odtéct do ciziny, pokud mají sloužit humanitárním účelům. „Nemám o tom informace,“ konstatovala Kiriakou s tím, že majitelé kont, kteří peníze odvedli, nejsou postižitelní – peníze si mohou přesunovat, kam chtějí. Kypřané to berou jako zradu.
