Krúpa: Pokud koupíme OKD, vydržíme s podnikáním bez pomoci státu tak pět až sedm let

Nahrávám video

Pokud by skupina Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy převzala závazky černouhelné firmy OKD, pak vydrží s podnikáním pět až sedm let, aniž by „dojila“ stát o zmiňovaných 33, potažmo 17 miliard, což bylo prezentované jako potřebná suma pro udržení činnosti OKD. Prohlásil to host pořadu Devadesátka Pavol Krúpa. Ad Hoc Group, která nyní vlastní společnost New World Resources (NWR), majitele OKD, chce však nejdříve počkat, jak dopadnou jednání o stabilizaci firmy s vládou.

Kolik jste ochotni za prodělečné doly zaplatit?

My jsme oslovili konsorcium Ad Hoc Group (AHG). O ceně se zatím nebudeme zmiňovat, protože zatím jsme nedostali žádnou výzvu k jednání, i když jsme je vyzvali, že máme zájem OKD koupit. Můžu tady ale jednoznačně deklarovat, že pokud koupíme OKD, tak vydržíme s podnikáním pět až sedm let, aniž bychom dojili stát o zmiňovaných 33, potažmo 17 miliard, což bylo prezentované jako potřebná suma pro udržení činnosti OKD.

(Mluvčí Ad Hoc Group Roman Pařík následně pro ČT potvrdil, že nabídku společnost obdržela. Nicméně uvedl, že o nabídce je společnost připravena jednat až ve chvíli, kdy dojde ke stabilizaci OKD a po té, co se na tom dohodnou s vládou.)

Majitelé jsou tedy ochotni jednat, ale až poté, co se dohodnou se státem na stabilizaci. Je to i pak pro vás zajímavé?

Otázka je, jak chce skupina AHG dosáhnout stabilizace. Ve spolupráci s vládou? Víte, přijít s nějakou variantou stabilizace s tím, že běžím za vládou a hned od ní chci 17–33 miliard ve chvíli, kdy ze společnosti bylo vyvedeno v letech 2006–2012 jen na dividendách 65 miliard a kdy společnost udělala zisky ve stejném období pouze 35 miliard, to je hodně odvážné.

Vy byste spolupracovali s vládou?

Je potřeba s vládou spolupracovat. Je to momentálně tak velký sociální problém, že je to potřeba. Ale otázka je, kam by vláda ty peníze dávala. My říkáme, že management, který docílil ten stav, tak je tam stále. A pokud si vezmeme opět ta čísla, tak firma udělala 35 miliard zisku, ale na dividendách vyplatila 65 miliard, což znamená, že se účelově ze společnosti tahaly peníze. A pod tím může být podepsán i současný management.

Vy říkáte, že tam může být stále i bývalý spolumajitel OKD Zdeněk Bakala?
Víte, co jsou ty indicie? AHG prezentuje, že jsou to akcionáři, kteří dlouhodobě byli ve společnosti NWR, ale například jeden z jejich členů nabyl akcie teprve koncem minulého roku, takže my je považujeme za spekulanty, a ne za dlouhodobé investory v NWR.  A proto vyzýváme vládu, aby si dávala pozor, když jedná s Ad Hoc Group, kdo za ní jedná a kdo by případně nesl závazky, ke kterým se AHG zaváže.

Vy jste kritizoval také nevýhodné úvěry, kterými bylo zatížené OKD, máte ale jistotu, že v té době, kdy docházelo k těmto půjčkám, byla společnost v takové situaci, že si mohla půjčovat výhodněji?

Společnost měla bankovní úvěry ve výši asi 11 miliard za 2,6 procenta a přefinancovala to vnitrofiremní půjčkou za osm procent v čase, kdy se společnosti nejlépe dařilo. Vy byste si vzali hypotéku za dva a přefinancovali za osm?

Vy tvrdíte, že si mohli půjčit výhodněji?

My tvrdíme, že peníze měli. Protože oni tu půjčku bankám předčasně vyplatili. A my tvrdíme, že to byl účelový krok, jak vyvést z OKD peníze. Tak vznikl náklad, který prodražil půjčku o 600 milionů a možná by to zajímalo i finančně analytický úřad, protože by se mohlo jednat o účelové krácení daně, neboť ty peníze byly vyvedeny do Londýna.

Pokud byste měli OKD, kde byste vzali peníze, abyste zajistili chod na pět let, když ceny uhlí od roku 2011 do roku 2015 spadly o padesát procent?

To je fáma, kterou tu prezentuje management. V letech 2005–2006 byly ceny uhlí nižší než dnes a společnost měla 3,5 až 6 miliard zisku. My tvrdíme, že se dají osekat náklady na obsluhu společnosti. Těch 11 miliard, to jsou roční náklady. A my říkáme, že vypovězením účelových smluv, přes které je OKD tunelované, se dá ušetřit deset až patnáct procent z těchto nákladů. Management nesprávně postupuje, když chce šetřit na personálních nákladech. My tvrdíme, že než těch pár milionů, které se ušetří na hornících, se dá ušetřit výrazně více v miliardách na nákladech a na smlouvách, které OKD tunelují.

Co po těch pěti letech?
Potom uvidíme, jaký bude vývoj trhu. Spolupracujeme s odborníky, kteří se zabývají obchodováním s uhlím. Náš cíle je nyní zachránit OKD, poukázat na to, že není nutná insolvence.

Po té, co bude společnost stabilizovaná, vy už o spolupráci zájem nemáte?

Máme zájem, abychom pomohli společnost ozdravit.

Vy jste říkal, že se nebráníte spolupráci s obchodníkem s uhlím a elektřinou Petrem Pauknerem, jak by měla vypadat?

Každý musí dělat to, co zná. My jsme finanční investor, umíme poukazovat na problémy, umíme peníze, které byly vyvedené z OKD, získat zpět, přes naše know-how. Pan Paukner je světově uznávaný obchodník na trhu s uhlím, toho potřebujeme na to, aby nám pomohl ve vzájemné spolupráci.

  • narodil se 6. března 1972 v Bratislavě, vystudoval tamní Ekonomickou univerzitu (1994). V polovině 90. let se Krúpa zaměřil na obchodování s cennými papíry, příležitost se mu otevřela díky kupónové privatizaci.
  • v roce 2003 založil společnost Arca Capital, v Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Díky transpakci s třetinovým podílem v obchodníkovi s energií (který později zkrachoval) tehdy Gross podle médií vydělal 80 milionů korun.
  • Ve stejném roce koupil společnost Marila Balírny od podnikatelů Tomáše Pitra a Jiřího Syrovátky. Většinu firmy Arca později prodala, dodnes z Marily drží jen Ondrášovku, ke které přikoupila Karlovarskou Korunní, má i Šaratici.
  • Krúpu média někdy označují za „nájezdníka“, jenž se snaží využít slabin firem, které jsou v problémech. Známý je jeho výpad na americkou GE Money kvůli podmínkám, za kterých Američané získali část Agrobanky, či na Zdeňka Bakalu v otázce krachujícího OKD. V kauze OKD se Krúpova skupina Arca Capital angažuje dlouhodobě. Již dříve nabídla, že těžební firmu koupí. Krúpa ostře vystupoval i proti převodu hornických bytů. V květnu 2017 podala Arca trestní oznámení na majitele bytů, společnost Residomo (dříve RPG Byty). Krúpa v dubnu 2018 vyzval politiky, aby se přidali k trestním oznámením, která v souvislosti s kauzou OKD podal. Sněmovní vyšetřovací komisi chce poskytnout materiály, které k případu
    nashromáždil.
  • Nová společnost Krupa Global Investments (KGI) v srpnu vyzvala insolvenčního správce Lee Loudu a společnost Správa pohledávek OKD (dříve OKD) k vyhlášení výběrového řízení na prodej pohledávek, kterými OKD disponuje vůči Bakalovi. Kromě jiného za desítky milionů korun Arca koupila podíl ve společnosti EMH, která plánuje těžbu lithia v Česku. Firma investovala i do realit, koupila minoritní podíl v německém fotbalovém klubu Borussia Dortmund či akcie společnosti Facebook v hodnotě 1,5 miliardy korun.
  • Finanční skupina Arca směřuje svou činnost na správu aktiv, energetiku a hledání obchodních příležitostí. Skupina působící především ve střední a východní Evropě má zastoupení v Bratislavě, Praze, Londýně a v Kyjevě. Spravuje aktiva přes 1,4 miliardy eur (36,5 miliardy korun). Krúpa byl dříve majoritním vlastníkem, od poloviny prosince má spolu s Rastislavem Veličem a Peterem Krištofovičem rovnocenný podíl 30 procent. Letos v září Bakala podal u amerických soudů žalobu na Krúpu pro pokus získat vydíráním 500 milionů korun.
Kdo chce OKD
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 10 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...