Brusel/Praha – Dluhová krize se zřejmě pomalu začíná rozšiřovat i do Španělska. Poté, co včera svět obletěly zprávy o údajných přípravách řecké vlády na státní bankrot, vystoupaly dnes ráno výnosy desetiletých španělských dluhopisů na historický rekord a financování španělského státního dluhu se tak začíná nebezpečně prodražovat. Naplňují se tak varování ekonomů, že Španělsko bude muset požádat o pomoc EU. To už by ale mohlo zpečetit osud eura.
Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že Španělsko je na záchranu příliš velké, na rozdíl od Řecka, Irska či Portugalska. Prohloubení jeho problémů by tak teoreticky mohlo znamenat rozpad eurozóny a konec evropské jednotné měny. Někteří analytici dokonce očekávají, že eurozónu začnou v dohledné době opouštět jednotlivé členské státy.
Spready, tedy procentuální rozdíl proti německým dluhopisům, v případě Španělska vzrostly ráno až na 2,356 procenta. Celkový výnos se tak pohybuje kolem 5,6 procenta a náklady na správu státního dluhu země citelně rostou.
Podle irského deníku Irish Independent se navíc citelně horší i situace španělských bank. Poměr nesplácených půjček k celkovému objemu úvěrů vzrostl letos v únoru na téměř 6,2 procenta z lednových šesti procent. To je vůbec nejhorší statistika od září roku 1995. Objem nesplácených úvěrů je tak zhruba 112 miliard eur.
Španělská ministryně financí Elena Salgadová označila dnešní nárůst cen dluhopisů za dočasný, protože ho způsobily obavy trhu z řeckých dluhů a spekulace, že Finsko zablokuje další pomoc členům eurozóny. Zároveň ohlásila další sérii opatření, která mají pomoci stabilizovat španělské veřejné finance. Chystané reformy podle ministryně nebudou rozsáhlé, ale zahrnou opatření, která v zemi omezí takzvanou černou ekonomiku, liberalizují otevírací hodiny maloobchodů a pozmění důchodový systém státních zaměstnanců.
Investory děsí bankrot Řecka
Zhoršení situace ve Španělsku má přitom jasného jmenovatele – je jím nebezpečí řeckého státního bankrotu. Případná restrukturalizace řeckého dluhu, o které podle včerejších zpráv z řeckých médií vyjednává tamní vláda s EU, může ohrozit některé banky a státy eurozóny by navíc přišly o část peněz, jež Řekům poskytly jako pomoc.
Německé deníky dnes přinášejí celou řadu článků potvrzujících, že německá vláda intenzivně pracuje na restrukturalizaci řeckého dluhu. Die Welt cituje nejmenovaného řeckého ministra, podle nějž na restrukturalizaci, která spočívá v nenaplnění závazků vůči investorům, dojde a otázkou zůstává jen to, kdy se tak stane. „Rozhodující hlasy ve federální vládě očekávají, že Řecko to během léta bez restrukturalizace nezvládne,“ odvolává se pro změnu agentura Reuters na nejmenovaný zdroj z německé vlády.
Že situace v řeckých financích začíná být kritická, dnes připustil i poradce německé vlády Clemens Fuest, podle něhož je restrukturalizace řeckého dluhu nevyhnutelná. „Je třeba vnímat realitu a já očekávám ztráty,“ prohlásil ekonom, který předsedá poradnímu výboru německého ministerstva financí. „Ty platby úroků Řecko drtí,“ dodal. Řecku se dnes sice podařilo prodat pokladniční poukázky za 1,6 miliardy eur, opět ale za ně bude muset zaplatit vyšší úrok.
Bankroty států - v minulosti běžné řešení
Analytik Komerční banky Jan Vejmělek:
„Pod pojmem státní bankrot bych již zahrnul jakoukoliv restrukturalizaci dluhu - znamená to totiž, že stát nedodrží předem dohodnuté podmínky.“
O nevyhnutelnosti restrukturalizace řeckých dluhů již mluví i tuzemští analytici. „Velikost dluhu, slabost ekonomiky a nemožnost devalvace ukazuje, že státní bankrot je v řeckém případě nevyhnutelný. Jedinou otázkou zůstává forma a načasování,“ uvedl například hlavní analytik Petr Sklenář. Řecko tak zřejmě na několik let ztratí důvěru investorů a reálný přístup na finanční trhy. Česko může tento krok podle ekonomů pocítit poklesem exportu, který je tahounem ekonomiky, nebo dražším financováním státního dluhu.
Bankroty států navíc byly podle ekonomů v minulosti celkem častým řešením státního dluhu. Příkladem je Rusko na konci 90. let nebo Argentina na počátku století. Po určité době se sice podle analytiků země může vrátit na finanční trhy, investoři ovšem po takové zemi budou požadovat vyšší rizikové prémie, tedy vyšší úroky za koupené dluhopisy.
Navzdory předpovědím, že je státní bankrot Řecka na spadnutí, řečtí činitelé spekulace stále odmítají a tvrdí, že restrukturalizaci nechystají. Restrukturalizace řeckého státního dluhu by byla přitom v západní Evropě první za posledních zhruba 60 let. Zkušenosti jiných zemí prošlých bankrotem přitom podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška naznačují, že může restrukturalizace trvat deset i více let, než si země znovu získá ztracenou důvěru investorů.
Špatné zprávy se na Evropu hrnou ze všech stran
Příliv špatných zpráv, které otřásají trhy v Evropě, ještě podpořila zpráva ratingové agentury Standard & Poor's, která změnila výhled amerického ratingu AAA na negativní. To znamená, že Američané by mohli přijít o vůbec nejlepší možné ratingové hodnocení. Výhled ratingu se změnil poprvé za 70 let, kdy agentura americký vládní dluh hodnotí. Negativní výhled znamená, že existuje třetinová šance, že v příštích dvou letech by mohl být rating snížen.
