Křetínského EPH opět posiluje. Získá podíl v maďarské elektrárně, vstoupí i do teplárny v Plzni

Konsorcium zahrnující českou společnost Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německých společností RWE a EnBW jejich podíly ve druhé největší elektrárně v Maďarsku Mátrai Erömü a dolech na lignit. Zastupitelé Plzně zároveň schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která už do holdingu EPH patří. EPH získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl.

Cena za maďarskou transakci nebyla zveřejněna. Akvizici musí schválit antimonopolní úřady a regulátor. Dokončena by mohla být v prvním čtvrtletí příštího roku.

RWE podle mluvčí prodá EPH svůj podíl 50,9 procenta v elektrárně a s ní spojených dolech. Od EnBW pak získá konsorcium podíl 21,7 procenta.

EPH má podle svých stránek již podíl v maďarské společnosti Budapesti Erömü, která pokrývá přibližně 57 procent trhu s tepelnou energií v Budapešti.

  • Podíl získá konsorcium společností EP Power Europe (EPPE) ze skupiny EPH a Status Power Investment (SPI), kterou kontroluje maďarský investor Lörinc Mészáros. 
  • Každá z firem má v konsorciu stejný podíl, 50 procent. EPPE je stoprocentně vlastněnou dceřinou společností EPH.
  • Zdroj: ČTK

Mátra je druhým největším výrobcem elektřiny v Maďarsku s instalovanou kapacitou 960 MW. Elektřinu vyrábí spalováním lignitu, biomasy, plynu a s využitím fotovoltaických systémů. 

Podle internetových stránek firmy Mátra je dalším akcionářem s podílem 26,15 procenta největší maďarská energetická společnost Magyar Villamos Müvek. Zbývající akcie patří minoritním akcionářům. Mátra rovněž vlastní a provozuje dva povrchové lignitové doly Visonta a Bukkabrany. Ty se nacházejí v blízkosti elektrárny.

Plzeň si od EPH slibuje nízké ceny tepla

Zastupitelé Plzně schválili fúzi městské teplárny (Plzeňské teplárenské) s Plzeňskou energetikou, která patří do holdingu EPH. Ten získá v nově vytvořeném společném podniku 35procentní podíl a zbytek bude mít město. Zfúzovaná firma s názvem Plzeňská teplárenská a.s., která vznikne k 1. lednu 2019, zaručí místním současné nízké ceny tepla až do roku 2021. Třicet zastupitelů bylo pro, 14 proti a nikdo se nezdržel, řekl po schválení primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Do května příštího roku bude zpracován projekt fúze a akcionářská dohoda, které budou ještě v červnu znovu schvalovat zastupitelé. EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu zhruba 27procentního podílu. Zbylých asi osm procent akcií uhradí EPH hotovými penězi, zhruba 500 miliony korun, které využije městská teplárna na snížení současného zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do společného podniku současnou firmu Plzeňská teplárenská včetně nové spalovny odpadu.

Zastupitelé měli na stole ještě druhou variantu, aby teplárna šla plně samostatnou cestou, a musela tak kvůli novým emisním limitům EU uhradit do poloviny roku 2021 modernizaci dvou zastaralých kotlů za 1,5 miliardy Kč.

V důsledku spojení s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na méně než třetinu.

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS), který návrh na fúzi předkládal, bude znamenat spojení významné úspory v provozních nákladech, jednorázově v investicích i zvýšení dividendy. „V žádném případě nedojde k žádnému propouštění,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 12 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 12 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 22 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...