V posledních dnech sílí spekulace, že by Česká národní banka (ČNB) mohla opět zasáhnout v neprospěch koruny, a to z důvodu, že od poloviny ledna sílí a blíží se k hranici 27 korun za euro. Centrální bankéři intervenovali za slabší měnu už v listopadu 2013, kdy se ze dne na den propadla zhruba o dvě koruny. Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera se nyní kurz však nijak výrazně nevyvíjí, kolísání je minimální. Nicméně intervenci jako takovou v dnešním exkluzivním rozhovoru v pořadu Ekonomika ČT24 nevyloučil. Zároveň ale uvedl, že pro další vývoj je rozhodující, jak eurozónu ovlivní nákup dluhopisů spuštěný minulý týden ECB.
Dnes se euro prodávalo za 27,30. Ještě před pěti lety přitom byla koruna silnější - za evropskou měnu se platilo jen 25,50. Zlom nastal v listopadu 2013, kdy centrální banka korunu uměle oslabila. „Čekali jsme, že to podpoří ekonomiku, a to se také stalo. Dokonce roste i zaměstnanost,“ konstatoval guvernér ČNB Miroslav Singer. A teď se spekuluje o další možné intervenci. O té by se mohlo mluvit už na dalším zasedání bankovní rady 26. března.
Pro tento krok by totiž hovořilo také vyjádření viceguvernéra ČNB Vladímíra Tomšíka, který uvedl: „Zodpovědní a profesionální tvůrci (hospodářské) politiky pečlivě váží každé slovo, které může mít vliv na vývoj kurzu, neboť čím blíže budeme k hranici 27 korun za euro, tím větší je pravděpodobnost pro reakci měnové politiky ČNB.“
„V okamžiku, kdy by koruna posilovala pod hranici 27 korun za euro, tak naši obchodníci mají pokyn ten kurz v blízkém okolí držet, respektive v takovém případě intervenovat. Nicméně ta hladina, kdy by přesně začali, je na nich, my jim úmyslně nechceme dělat mikrořízení jednotlivých operací,“ komentoval guvernér situaci ohledně české měny pro ČT24.
Ne všichni ale s takovým krokem centrálních bankéřů počítají. „ČNB v současné chvíli nemá důvod z mého pohledu zvyšovat ten závazný limit, je to zejména z toho důvodu, že se zvyšuje tlak na spotřebitelské ceny,“ říká analytik Patria Finance Roman Koděra.
Umělé oslabování má své odpůrce - tím nejvýraznějším je prezident Miloš Zeman. Ten dokonce mluví o tom, že při jmenování nových členů bankovní rady bude přihlížet k jejich názoru na intervence. „Jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady. Mohu vás ujistit, že to budou lidé, kteří napraví onen nesprávný krok ČNB, který naše úspory znehodnotil o 6 až 10 procent, pokud bychom je přepočítali na eura,“ zdůrazňuje Zeman.
Možným nástupcem dosavadního guvernéra Miroslava Singera by se mohl stát bývalý premiér úřednické vlády - Jiří Rusnok, který již členem bankovní rady je.
Podle prezidenta Miloše Zemana je totiž současná bankovní rada málo europtimistická a umělé oslabování koruny, ke kterému ČNB přistoupila v listopadu 2013, byla podle něj chyba. Do rady chce tak v budoucnu jmenovat jen lidi, kteří by takový postup vůči koruně odmítli a navíc chtějí platit co nejdříve v Česku eurem.
„Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou provádět zbytečné experimenty s českou ekonomikou,“ řekl prezident v únoru při návštěvě Královéhradeckého kraje a znova to minulý týden v Plzni zopakoval. Ve své funkci má před sebou ještě tři roky a během nich vyprší mandát čtyřem členům bankovní rady.
„My říkáme v tuto chvíli, že kurzový závazek bude trvat minimálně do poloviny příštího roku. Ale myslím, že je evidentní, že příští bankovní rada od něj v nějakém bodě, kdy ekonomika bude dostatečně našlápnutá a začnou se v ní projevovat inflační tlaky, které si vyžádají zvednutí sazeb z nuly, odstoupí,“ říká guvernér ČNB Singer.
Prezident poukazuje, že díky kroku ČNB se českým občanům snížily příjmy přepočtené na eura. „Ano, to se nedá popřít, ale důležité je, že jejich reálné příjmy, tj. příjmy upravené o to, jak se vyvíjejí ceny, začaly růst, stejně jako zaměstnanost a ekonomika. Ono není ale možné, aby v stagnující ekonomice rostly dlouhodobě příjmy v cizí měně. Je fajn mít levnější dovolenou v zahraničí, ale nesmí to být vyvážené větší pravděpodobností ztráty práce,“ dodává Singer.
Koruna tedy sice mírně posilovala, ovšem dolar se nyní dostal na jedenáctileté maximum: kurz překonal hranici 26 korun za dolar. Co to pro českou ekonomiku znamená? „Obchodujeme sice v eurech, ale dovozy surovin jsou v dolarech, v tomto smyslu nás silný dolar neohrožuje, my za to inkasujeme mnohem více v poptávce eurozóny, která byla mimochodem loni velmi slabá a očekávání analytiků nenaplnila,“ konstatoval Singer.
Eurozóna se tak podle něho začala dostávat do velmi nebezpečného pásma, pásma nízkého růstu a setrvalého poklesu cen, které pak nesou s sebou pokles zisku výrobců, tj. pokles peněz na mzdy, pokles daní. „Takže z toho hlediska je pro nás ten krok příznivý, protože může vést k obnovení růstu eurozóny, která by dále zrychlila i náš růst,“ zdůvodňuje Singer to, proč ČNB především zajímá, co se bude dít v eurozóně.
Evropská centrální banka (ECB) spustila masivní režim kvantitativního uvolňování, respektive nákupu dluhopisů. Za první týden jich nakoupila za necelých deset miliard eur, měsíčně jich však hodlá kupovat šestkrát tolik. Podle Singera to velmi ovlivní to, co se stane v příštích měsících s naší ekonomikou.
Guvernér ČNB: Intervence se osvědčily
Celkově se podle něho intervence osvědčily. To potvrzují nakonec i reakce okolí. „Intervence nebyla neočekávána. Banka udělala krok, který se od ČNB očekává, a dopad byl spíše lehce pozitivní,“ říká Karel Havlíček, předseda představenstva Asociací malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Kritici intervencí přitom často zmiňovali, že budou vysoké ceny nebo udušená křehká květina růstu a firmy přijdou o peníze. „My jsme se posunuli růstově i přes slabý výkon eurozóny ze spodní třetiny evropských ekonomik do horní třetiny, nezaměstnanost máme dramaticky nižší, zažili jsme rozumnější růst mezd a co se týká podniků, tak ty dohromady měly loni zisky a odpisy asi o 16 procent vyšší, mají z čeho investovat a platit mzdy,“ hodnotí výsledky téměř rok a půl trvajících intervencí Singer.
Co bude dál? Singer očekává, že poptávka dále poroste. „Máme slušně našlápnuto, netáhnou už nás zdaleka jen exporty, ale vnitřní poptávka, vidíme to na číslech nezaměstnanosti a pomalu nastupujících přírůstků reálných mezd,“ říká a upozorňuje, že ČNB sleduje i vývoj v zahraničí a podle toho se rozhodne, jak dál.
Poptávková situace ve světě je podle něho stále špatná, ilustrací toho je pokles cen surovin. Současně ČNB vyčkává, jak dopadne velmi inovativní krok ECB spočívájící v nákupu dluhopisů. „My už jsme to viděli v USA a ve Velké Británii, ale evropský finanční systém je jiný a promítání může být jiné. Čekáme, zda se eurozóna ze svých problémů dostane rychleji, nebo ne, a to vše bude rozhodovat o tom, co budeme činit my,“ dodává Singer.
Co se bude dít dále očima analytičky Šichtařové
Vezmeme-li v úvahu dva kroky ČNB, tj., že stávající takzvaný intervenční režim, tedy umělé oslabení a udržování koruny nad hranicí 27 CZK/EUR, nebude ukončen dříve než ve druhém pololetí roku 2016 a případně, že intervenční režim by klidně mohl být ukončen i později než ve druhé polovině roku 2016, a to proto, že by ze zahraničí mohly přicházet špatné zprávy, a k tomu berem v úvahu také to, že řecká krize a evropské akciové trhy ještě neřekly své poslední slovo, pak z toho podle analytičky Markéty Šichtařové z Next Finace plyne několik závěrů.
První je ten, že koruna ještě minimálně rok a kousek vydrží v intervalu zhruba 27,20 – 28,00 CZK/EUR a jenom výjimečně by se mohla podívat i nad 28,00 CZK/EUR. „Poté nejdříve ve druhé polovině roku 2016 přijde posilování koruny k euru, které by hypoteticky mohlo být dost razantní, pokud by se ČNB nepodařilo ukočírovat plynulost posilování,“ konstatuje.
Za druhé evropské finanční trhy, míněno akcie, dluhopisy, nemovitosti, budou letos ještě dál vykazovat růst, který bude velice křehký a nestabilní. Nicméně i tak půjde o růst. „A ten může být celkem frekventovaně přerušován oslabeními v dobách, kdy se bude víc mluvit o Řecku,“ dodává.
Singer: Necítím potřebu přemýšlet o euru
V tuto chvíli se mluví o termínu zavedení eura v Česku v roce 2020 a Karel Havlíček, předseda představenstva Asociací malých a středních podnikatelů a živnostníků prohlásil, že by podnikatelé byli rádi, aby se tento termín zafixoval a vláda s ním počítala.
Technicky to reálné je, protože euro je možné zavést zhruba za tři roky po přijetí rozhodnutí.
„Necítím potřebu přemýšlet o tom, zda 2019 nebo 2020 či 2012 je ten správný rok. Jeden z mnoha dobrých důvodů je to, že my o přijetí erua nerozhodujeme, o tom rozhodne vláda. A tato vláda ho v programu nemá, to znamená, že buď by musela změnit program, nebo by musela přijít jiná vláda a ta říci, že euro chce, a to nejdříve za tři roky. A to je daleko za horizontem měnové politiky a za horizontem, na který se v bankovní radě soustředíme,“ vysvětluje Singer.
