Posilující koruna před pár dny prolomila k euru hranici 25,40 korun. Většina analytiků se domnívá, že posilování bude dál pokračovat. Nebude však podle nich tak rychlé, aby se běžným spotřebitelům vyplatilo na její kurz spekulovat a oddalovat tak nákupy dováženého zboží či dovolených.
Koruna bude dále sílit, tempo však zvolní. Spekulovat se moc nevyplatí, radí analytici
Kurz koruny vůči euru se v závěru minulého roku dostal k hranici 25,50 korun za euro, což představuje od konce intervencí, tedy kurzového závazku ČNB, posílení o necelých šest procent. V minulém týdnu pak koruna posílila pod hranici 25,40, což byla nejsilnější úroveň od konce kurzového režimu ČNB a zároveň nejsilnější kurz za téměř pět let.
Česká bankovní asociace (ČBA) v aktuální prognóze předpokládá pro rok 2018 průměrný kurz koruny 25,20 Kč/EUR. Pro rok 2019 pak analytici devíti tuzemských bank, kteří prognózu sestavují, věští cenu eura na 24,70 koruny.
Podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové se už letos zdaleka nedá čekat tak prudké tempo posilování koruny jako loni. Sice předpokládá dosažení hranice 25 korun za euro již během první poloviny letošního roku, pak se však patrně posilování podle ní trochu zbrzdí. A jakmile přijdou první viditelné známky zpomalení ekonomiky, tedy koncem roku, může koruna opět oslabit, ale jen dočasně, míní.
Spekulovat na výhodnější kurz a vyčkávat například s nákupem dovolené se tak podle ní příliš nevyplatí. „Je otázkou, zda na ten posun o 50 haléřů během půl roku má smysl spekulovat. Osobně bych se spíš klonila k tomu, že při načasování koupě dovolené zejména v eurových oblastech smysl spekulovat nemá,“ konstatuje Šichtařová.
Vyplatit by se ale mohla do jisté míry výměna peněz. Zde platí vyčkat a měnit až co nejpozději, až bude koruna ještě silnější. A to nejen k euru, ale i k dolaru.
Vývoj kurzu koruny vůči euru po ukončení intervencí (17. 1. 2017)
Na aktuální posilování měly podle analytiků pravděpodobně vliv „jestřábí komentáře“ člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy o potřebě růstu sazeb. Další představitel bankovní rady ČNB, Tomáš Nidetzký, byl poté ohledně rychlosti zvyšování sazeb ze strany ČNB ve srovnání s Bendou opatrnější a naznačil, že dvojí zvýšení sazeb v letošním roce může být dostatečné. „Koruna se tak po těchto výrocích však následně vrátila nad hranici 25,40 korun za euro,“ připomíná hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
A je možné, že se dočkáme dalších vyjádření, na která bude kurz reagovat. „Na zasedání 1. února se se zvýšením sazeb všeobecně počítá. Klíčové bude, jak bude vypadat další výhled,“ upozorňuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Euro pod 25 korun a dolar za 19 korun
V letošním roce by měl každopádně trend posilování koruny pokračovat, souhlasí analytici oslovení webem ČT24. I když už se slabší intenzitou, než tomu bylo v minulém roce, a to i přesto, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování sazeb. „To je způsobeno tím, že trh již s dalším postupným zvyšováním sazeb ČNB počítá. Do konce letošního roku tak očekáváme posílení koruny mírně pod hranici 25 korun za euro, tedy o zhruba tři procenta,“ doplňuje Seidler.
Ekonomové ING totiž nadále předpokládají postupné posilování eura vůči dolaru, a to až k hladině 1,30 dolaru za euro v závěru letošního roku. „Uvedený vývoj půjde na vrub příznivému ekonomickému vývoji v eurozóně spojenému s normalizací měnové politiky ECB,“ míní Seidler.
Euro a dolar
Vůči dolaru by se tak koruna mohla postupně dostat až k hranici 19 korun za dolar, což by představovalo posílení o zhruba deset procent. Vyhlídky na kurz koruny jsou tak v letošním roce stále optimistické, což bude postupně snižovat ceny dováženého zboží.
Z většího nadhledu příštích deseti let dál předpokládám posilování hlouběji pod 25 korun za euro. Neboli euro levnější než za dvacet korun je jen otázkou času. To je ale ještě vzdálená budoucnost.
Exportéři by ale každopádně vítali, kdyby ČNB dále intervenovala, protože jsou pak na zahraničních trzích konkurenceschopnější. Podle Šichtařové ale je to jen zdánlivá výhoda.
„Tři roky totiž ukázaly, že se pomalu a nenápadně měnila struktura české ekonomiky, a to k horšímu. Rostl podíl výrob s nízkou přidanou hodnotou, přehříval se trh nemovitostí, zakládalo se podhoubí pro inflační tlaky. Negativní dopady už se začínají objevovat právě v podobě inflace a napjatého nemovitostního trhu,“ uzavřela Šichtařová.