Kontroly na nemocenské: postih čeká více než 1800 lidí

Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) zkontrolovali téměř 79 tisíc lidí na nemocenské. Léčebný režim za první půlrok nedodrželo více než 1800 z nich. Dočasně pracovně neschopné tedy čeká postih: možné zkrácení nebo úplné odejmutí finanční podpory.

Kontrola čekala každého dvanáctého člověka na nemocenské. Dohromady pracovníci OSSZ navštívili 78 714 dočasně pracovně neschopných a udělili 1846 postihů. „Hlavním smyslem kontrol není někoho trestat, ale zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno a byla dodržována pravidla, která stanovuje zákon,“ vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve své zprávě.

Nemocenské příspěvky stát vyplácí od 15. dne trvání pracovní neschopnosti a hlavním cílem je nahradit pojištěncům část výdělku, o který dočasně kvůli onemocnění přišli.

Lidé, kterým lékař vystavil neschopenku, mají povinnost dodržovat léčebný režim. Ten určuje i dobu vycházek, které mohou trvat nejvýše šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Kromě respektování samotného režimu musí pacienti také umožnit případnou kontrolu jeho dodržování.

Svému lékaři proto musí sdělit platnou adresu, na které se budou v době nemocenské nacházet. Dále musí označit byt a zvonek jmenovkou a při kontrole předložit průkaz totožnosti. Pokud kontroloři nemocného na uvedené adrese nezastihnou, musí po písemném oznámení sám kontaktovat OSSZ.

Kdyby se následně prokázalo porušení daného režimu, správní řízení rozhodne o možném postihu. Pojištěnci může být v takovém případě odebrána část finanční podpory, nebo o ni přijde zcela. „Kontrola může být provedena opakovaně, případně i v pozdních hodinách, včetně víkendu či svátku,“ připomíná ČSSZ.

Zneužívání nemocenských příspěvků vede k jejich omezování. To pak představuje problém především pro ty, kteří jsou na tuto formu podpory odkázaní třeba kvůli dlouhodobé nemoci. Stát se snaží zneužívání systému předcházet. Od roku 2013 zaměstnanci například nemají nárok na proplacení prvních tří dnů pracovní neschopnosti vůbec.

Následně má za náhradu mzdy zodpovědnost zaměstnavatel, který pracovníkům poskytuje 60 % z vyměřeného základu mzdy. Získává tím také nárok na kontrolu dodržování léčebného procesu. Pracovníky OSSZ může ale na kontrolu poslat i sám ošetřující lékař.

Stát pak přebírá povinnost vyplácet nemocenskou od 15. dne neschopnosti. Dlouhodobě se snaží najít v poskytování dávek takový kompromis, aby lidi odradil od zneužívání tohoto systému, ale zároveň aby zajistil dostatečnou finanční kompenzaci těm, kteří ji opravdu potřebují.

Senát například letos schválil navýšení příspěvků pro lidi s dlouhodobých onemocněním. Pro ty může vyloučení z trhu práce představovat vážný problém. Od 31. dne budou mít tedy nárok na 66 % a od 61. dne pak dostanou 72 % vyměřovacího základu mzdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...