Kontroly na nemocenské: postih čeká více než 1800 lidí

Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) zkontrolovali téměř 79 tisíc lidí na nemocenské. Léčebný režim za první půlrok nedodrželo více než 1800 z nich. Dočasně pracovně neschopné tedy čeká postih: možné zkrácení nebo úplné odejmutí finanční podpory.

Kontrola čekala každého dvanáctého člověka na nemocenské. Dohromady pracovníci OSSZ navštívili 78 714 dočasně pracovně neschopných a udělili 1846 postihů. „Hlavním smyslem kontrol není někoho trestat, ale zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno a byla dodržována pravidla, která stanovuje zákon,“ vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve své zprávě.

Nemocenské příspěvky stát vyplácí od 15. dne trvání pracovní neschopnosti a hlavním cílem je nahradit pojištěncům část výdělku, o který dočasně kvůli onemocnění přišli.

Lidé, kterým lékař vystavil neschopenku, mají povinnost dodržovat léčebný režim. Ten určuje i dobu vycházek, které mohou trvat nejvýše šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Kromě respektování samotného režimu musí pacienti také umožnit případnou kontrolu jeho dodržování.

Svému lékaři proto musí sdělit platnou adresu, na které se budou v době nemocenské nacházet. Dále musí označit byt a zvonek jmenovkou a při kontrole předložit průkaz totožnosti. Pokud kontroloři nemocného na uvedené adrese nezastihnou, musí po písemném oznámení sám kontaktovat OSSZ.

Kdyby se následně prokázalo porušení daného režimu, správní řízení rozhodne o možném postihu. Pojištěnci může být v takovém případě odebrána část finanční podpory, nebo o ni přijde zcela. „Kontrola může být provedena opakovaně, případně i v pozdních hodinách, včetně víkendu či svátku,“ připomíná ČSSZ.

Zneužívání nemocenských příspěvků vede k jejich omezování. To pak představuje problém především pro ty, kteří jsou na tuto formu podpory odkázaní třeba kvůli dlouhodobé nemoci. Stát se snaží zneužívání systému předcházet. Od roku 2013 zaměstnanci například nemají nárok na proplacení prvních tří dnů pracovní neschopnosti vůbec.

Následně má za náhradu mzdy zodpovědnost zaměstnavatel, který pracovníkům poskytuje 60 % z vyměřeného základu mzdy. Získává tím také nárok na kontrolu dodržování léčebného procesu. Pracovníky OSSZ může ale na kontrolu poslat i sám ošetřující lékař.

Stát pak přebírá povinnost vyplácet nemocenskou od 15. dne neschopnosti. Dlouhodobě se snaží najít v poskytování dávek takový kompromis, aby lidi odradil od zneužívání tohoto systému, ale zároveň aby zajistil dostatečnou finanční kompenzaci těm, kteří ji opravdu potřebují.

Senát například letos schválil navýšení příspěvků pro lidi s dlouhodobých onemocněním. Pro ty může vyloučení z trhu práce představovat vážný problém. Od 31. dne budou mít tedy nárok na 66 % a od 61. dne pak dostanou 72 % vyměřovacího základu mzdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 50 mminutami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 1 hhodinou

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 13 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánovčera v 20:29

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026
Načítání...