Kontroly na nemocenské: postih čeká více než 1800 lidí

Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) zkontrolovali téměř 79 tisíc lidí na nemocenské. Léčebný režim za první půlrok nedodrželo více než 1800 z nich. Dočasně pracovně neschopné tedy čeká postih: možné zkrácení nebo úplné odejmutí finanční podpory.

Kontrola čekala každého dvanáctého člověka na nemocenské. Dohromady pracovníci OSSZ navštívili 78 714 dočasně pracovně neschopných a udělili 1846 postihů. „Hlavním smyslem kontrol není někoho trestat, ale zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno a byla dodržována pravidla, která stanovuje zákon,“ vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve své zprávě.

Nemocenské příspěvky stát vyplácí od 15. dne trvání pracovní neschopnosti a hlavním cílem je nahradit pojištěncům část výdělku, o který dočasně kvůli onemocnění přišli.

Lidé, kterým lékař vystavil neschopenku, mají povinnost dodržovat léčebný režim. Ten určuje i dobu vycházek, které mohou trvat nejvýše šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Kromě respektování samotného režimu musí pacienti také umožnit případnou kontrolu jeho dodržování.

Svému lékaři proto musí sdělit platnou adresu, na které se budou v době nemocenské nacházet. Dále musí označit byt a zvonek jmenovkou a při kontrole předložit průkaz totožnosti. Pokud kontroloři nemocného na uvedené adrese nezastihnou, musí po písemném oznámení sám kontaktovat OSSZ.

Kdyby se následně prokázalo porušení daného režimu, správní řízení rozhodne o možném postihu. Pojištěnci může být v takovém případě odebrána část finanční podpory, nebo o ni přijde zcela. „Kontrola může být provedena opakovaně, případně i v pozdních hodinách, včetně víkendu či svátku,“ připomíná ČSSZ.

Zneužívání nemocenských příspěvků vede k jejich omezování. To pak představuje problém především pro ty, kteří jsou na tuto formu podpory odkázaní třeba kvůli dlouhodobé nemoci. Stát se snaží zneužívání systému předcházet. Od roku 2013 zaměstnanci například nemají nárok na proplacení prvních tří dnů pracovní neschopnosti vůbec.

Následně má za náhradu mzdy zodpovědnost zaměstnavatel, který pracovníkům poskytuje 60 % z vyměřeného základu mzdy. Získává tím také nárok na kontrolu dodržování léčebného procesu. Pracovníky OSSZ může ale na kontrolu poslat i sám ošetřující lékař.

Stát pak přebírá povinnost vyplácet nemocenskou od 15. dne neschopnosti. Dlouhodobě se snaží najít v poskytování dávek takový kompromis, aby lidi odradil od zneužívání tohoto systému, ale zároveň aby zajistil dostatečnou finanční kompenzaci těm, kteří ji opravdu potřebují.

Senát například letos schválil navýšení příspěvků pro lidi s dlouhodobých onemocněním. Pro ty může vyloučení z trhu práce představovat vážný problém. Od 31. dne budou mít tedy nárok na 66 % a od 61. dne pak dostanou 72 % vyměřovacího základu mzdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 23 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled