Konec zlatým padákům a pohádkovým platům

Bern - Švýcaři se v referendu vyjádřili proti zlatým padákům a astronomickým odměnám pro manažery firem. 67,9 procenta hlasujících souhlasilo s tím, aby akcionáři získali větší práva a mohli vetovat návrhy odměn pro vedoucí pracovníky. Podíl hlasujících, kteří vyjádřili souhlas s návrhem, byl jedním z nejvyšších v historii.

Za „návrhem proti zlodějině“, jak se soubor opatření nazývá, stojí podnikatel a nezávislý poslanec Thomas Minder. Plán, který má zajistit rozumnou výši odměňování managementu, se týká společností obchodovaných na burze, jež mají sídlo ve Švýcarsku. Kromě domácích firem tak bude mít vliv i na ty zahraniční. Na švýcarském území má sídlo kupříkladu americká ropná společnost Transocean, koncern Tyco nebo potravinářská společnost Aryzta.  

Vedení by podle nového návrhu mělo vlastníky beze zbytku informovat o platech vedoucích pracovníků. Pravidelné hlasování akcionářů o výši odměn bude pro firmu závazné. Pokud tedy akcionáři rozhodnou třeba o zrušení „zlatých padáků“, obřích bonusů pro odcházející manažery, musí je vedení poslechnout. V případě porušení pravidel budou podle návrhu hrozit dotyčným až tři roky vězení nebo pokuta až do výše půlročního platu.  

V zemi, která je silně nakloněna podnikání a ve které navíc probíhala ostrá kampaň, kterou proti návrhu vedly pravicové strany a hospodářský svaz Economiesuisse, je výsledek referenda neobvyklý. Podle odpůrců návrhu poškodí nová pravidla konkurenceschopnost země. Firmy ale s největší pravděpodobností ze Švýcarska neodejdou, poněvadž je do země lákají nízké daně, stabilní politické prostředí a zákony podporující podnikání.  

Švýcarské franky na pozadí ECB
Zdroj: Martin Ruetschi/ČTK/KEYSTONE

Manažer farmaceutické firmy dostal na odměnách 1,5 miliardy. Kvůli mediálnímu tlaku peníze odmítl

Veřejné mínění ve Švýcarsku stejně jako jinde není nakloněno vyplácení astronomických odměn, a to zejména od vypuknutí ekonomické krize v roce 2008. V poslední době veřejnost rozezlila například zpráva o tom, že odcházející předseda představenstva farmaceutické firmy Novartis Daniel Vasella měl podle smlouvy obdržet během pěti let 72 milionů švýcarských franků (1,5 miliardy korun). Vesella kvůli mediálnímu tlaku odměnu odmítl. Krátce nato se pozornost zaměřila na šéfa firmy Tyco Edwarda Breena, který podle médií loni vydělal 30 milionů franků (628 milionů korun).

Švýcaři už chystají ještě tvrdší referendum - roční odměny manažerů nebudou vyšší než dvanáctinásobek platu nejhůře placeného zaměstnance

Švýcarská sociálnědemokratická strana už tlačí na uskutečnění dalšího referenda o ještě tvrdším omezení odměňování nejvyšších pracovníků. Podle jejího návrhu by roční odměny nejvyšších manažerů mohly činit nejvýše dvanáctinásobek platu nejhůře placeného zaměstnance.  

O omezení platů a odměn se snaží i v jiných zemích, nikde však zatím nebyly tyto akce tak rázné. Brusel se minulý týden dohodl na omezení odměn bankéřů. Také Británie chce zavést povinné hlasování akcionářů o mzdách a odstupném členů nejvyššího vedení. Občané švýcarského kantonu Graubünden se dnes rovněž v jiném referendu vyslovili proti tomu, aby se města Svatý Mořic a Davos ucházela společně o pořádání zimních olympijských her v roce 2022. Kandidaturu přitom podpořila vláda.

Švýcaři schválili kontroly odměn pro vedoucí pracovníky (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 21 mminutami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 1 hhodinou

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 13 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 14 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 14 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
před 23 hhodinami

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
včeraAktualizovánovčera v 13:45

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
včera v 09:26
Načítání...