Koncern VW vybral nového šéfa. Herbert Diess má po skandálu s emisemi vnést nový impuls

Novým generálním ředitelem automobilové skupiny Volkswagen bude Herbert Diess, dosavadní šéf hlavní značky Volkswagen. Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodla dozorčí rada firmy. Ve funkci nahradí Matthiase Müllera. Společnost se tak snaží dát nový impuls svému oživení po emisním skandálu.

Čtyřiašedesátiletému Müllerovi má stávající smlouva vypršet v roce 2020. Devětapadesátiletý Diess je zastáncem restrukturalizace a snižování nákladů a opakovaně se přel s mocnými odbory. Bývalý manažer automobilky BMW k Volkswagenu (VW) přešel v roce 2015 a byl od počátku považován za potenciálního budoucího šéfa celého koncernu. 

Diess ale nebude jen šéfem koncernu, tedy předsedou představenstva, jak zní oficiální název jeho funkce. Bude mít na starosti také vývoj vozů a výzkum a automobilovou informační technologii, která je hlavním prvkem autonomní mobility a služeb nabízených prostřednictvím aplikací pro chytré telefony.

„Diess je akční člověk, pro Volkswagen je to nejrozumnější volba, aby vedl skupinu do další fáze její transformace,“ uvedl analytik Frank Schwope z Nord LB.

A spokojeni jsou patrně také investoři, akcie Volkswagenu totiž ve čtvrtek na burze ve Frankfurtu zpevnily o 1,99 procenta na 176,60 eura, zatímco index DAX přidal jen 0,98 procenta na 12.415,01 bodu.

Diess se narodil 24. října 1958 v Mnichově. V roce 1977 začal studovat automobilovou technologii na mnichovské Univerzitě aplikovaných věd a v roce 1983 ukončil inženýrské studium na Technické univerzitě v Mnichově.

V letech 1984-1989 působil jako vědecký pracovník v Institutu pro obráběcí stroje a průmyslový management při Technické univerzitě, v roce 1987 získal doktorát.

V roce 1989 se dostal do společnosti Robert Bosch GmbH a v roce 1996 přešel k BMW, kde prošel řadou vedoucích funkcí.

V letech 2007 až 2014 byl členem představenstva automobilky BMW a od roku 2012 do roku 2014 byl šéfem vývoje u BMW. Předsedou představenstva automobilky Volkswagen, která je vlajkovou lodí stejnojmenného koncernu, je Diess od července 2015. Je i členem představenstva koncernu. Od února 2015 je také ve vedení německého výrobce čipů Infineon Technologies.

Herbert Diess
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Koncern v současnosti vlastní dvanáct značek, včetně luxusních - osobní auta VW, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, nákladní vozy MAN a Scania, užitkové vozy Volkswagen a motocykly Ducati. Společnost zaměstnává přes 600 tisíc lidí.

Dozorčí rada firmy ve čtvrtek také schválila reorganizaci skupiny do šesti obchodních segmentů a oblasti Číny, která je jejím největším trhem. Jednotlivé značky automobilky se pak rozdělí do tří nových skupin, nazvaných Volume, Premium a Super Premium.

Volkswagen zatím bližší informace k rozdělení jednotlivých značek neuvedl. Německý list Spiegel napsal, že skupina Volume by měla zahrnovat modely pro masový trh VW, Škoda a Seat. Prémiové značky by měly být rozděleny do dvou skupin, jedna bude zahrnovat Audi a Bentley a druhá Porsche, Bugatti a Lamborghini. 

Nová struktura řízení má umožnit urychlení rozhodovacího procesu v době, kdy autonomní a elektrické vozy mění celý sektor. Koncern ve čtvrtek také oznámil výměnu šéfa pro lidské zdroje, kterým se stane Gunnar Kilian. Novým členem představenstva byl jmenován šéf Porsche Oliver Blume. 

Přetahovaná o prvenství… a břímě skandálů

Německá automobilová skupina Volkswagen, jejíž součástí je od roku 1991 i česká Škoda Auto, je dlouhodobě největší evropskou automobilkou a o světové prvenství se přetahuje s japonskou Toyotou.

Podle předběžných údajů koncern Volkswagen loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,35 miliardy eur, tedy téměř 288 miliard korun z 5,14 miliardy eur v předchozím roce. Skupina loni zvýšila odbyt aut o 4,3 procenta na rekordních 10,741 milionu. Tržby společnosti loni vzrostly o více než šest procent na téměř 231 miliard eur (5,8 bilionu Kč).

Společnost ale současně čelí několika skandálům. V září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznala, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Letos se objevily zprávy, že spolu s dalšími německými automobilkami financovala testování účinků emisí naftových automobilů na opicích i lidech.

V současnosti je největším akcionářem koncernu, který má sídlo v německém Wolfsburgu, holdingová společnost Porsche SE - vlastní zhruba 52 procent hlasovacích práv. Druhým největším akcionářem firmy je německá spolková země Dolní Sasko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 17 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 18 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
15. 9. 2026Aktualizováno15. 9. 2026

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
15. 9. 2026Aktualizováno15. 9. 2026

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.