Koncern VW vybral nového šéfa. Herbert Diess má po skandálu s emisemi vnést nový impuls

Novým generálním ředitelem automobilové skupiny Volkswagen bude Herbert Diess, dosavadní šéf hlavní značky Volkswagen. Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodla dozorčí rada firmy. Ve funkci nahradí Matthiase Müllera. Společnost se tak snaží dát nový impuls svému oživení po emisním skandálu.

Čtyřiašedesátiletému Müllerovi má stávající smlouva vypršet v roce 2020. Devětapadesátiletý Diess je zastáncem restrukturalizace a snižování nákladů a opakovaně se přel s mocnými odbory. Bývalý manažer automobilky BMW k Volkswagenu (VW) přešel v roce 2015 a byl od počátku považován za potenciálního budoucího šéfa celého koncernu. 

Diess ale nebude jen šéfem koncernu, tedy předsedou představenstva, jak zní oficiální název jeho funkce. Bude mít na starosti také vývoj vozů a výzkum a automobilovou informační technologii, která je hlavním prvkem autonomní mobility a služeb nabízených prostřednictvím aplikací pro chytré telefony.

„Diess je akční člověk, pro Volkswagen je to nejrozumnější volba, aby vedl skupinu do další fáze její transformace,“ uvedl analytik Frank Schwope z Nord LB.

A spokojeni jsou patrně také investoři, akcie Volkswagenu totiž ve čtvrtek na burze ve Frankfurtu zpevnily o 1,99 procenta na 176,60 eura, zatímco index DAX přidal jen 0,98 procenta na 12.415,01 bodu.

Diess se narodil 24. října 1958 v Mnichově. V roce 1977 začal studovat automobilovou technologii na mnichovské Univerzitě aplikovaných věd a v roce 1983 ukončil inženýrské studium na Technické univerzitě v Mnichově.

V letech 1984-1989 působil jako vědecký pracovník v Institutu pro obráběcí stroje a průmyslový management při Technické univerzitě, v roce 1987 získal doktorát.

V roce 1989 se dostal do společnosti Robert Bosch GmbH a v roce 1996 přešel k BMW, kde prošel řadou vedoucích funkcí.

V letech 2007 až 2014 byl členem představenstva automobilky BMW a od roku 2012 do roku 2014 byl šéfem vývoje u BMW. Předsedou představenstva automobilky Volkswagen, která je vlajkovou lodí stejnojmenného koncernu, je Diess od července 2015. Je i členem představenstva koncernu. Od února 2015 je také ve vedení německého výrobce čipů Infineon Technologies.

Herbert Diess
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Koncern v současnosti vlastní dvanáct značek, včetně luxusních - osobní auta VW, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, nákladní vozy MAN a Scania, užitkové vozy Volkswagen a motocykly Ducati. Společnost zaměstnává přes 600 tisíc lidí.

Dozorčí rada firmy ve čtvrtek také schválila reorganizaci skupiny do šesti obchodních segmentů a oblasti Číny, která je jejím největším trhem. Jednotlivé značky automobilky se pak rozdělí do tří nových skupin, nazvaných Volume, Premium a Super Premium.

Volkswagen zatím bližší informace k rozdělení jednotlivých značek neuvedl. Německý list Spiegel napsal, že skupina Volume by měla zahrnovat modely pro masový trh VW, Škoda a Seat. Prémiové značky by měly být rozděleny do dvou skupin, jedna bude zahrnovat Audi a Bentley a druhá Porsche, Bugatti a Lamborghini. 

Nová struktura řízení má umožnit urychlení rozhodovacího procesu v době, kdy autonomní a elektrické vozy mění celý sektor. Koncern ve čtvrtek také oznámil výměnu šéfa pro lidské zdroje, kterým se stane Gunnar Kilian. Novým členem představenstva byl jmenován šéf Porsche Oliver Blume. 

Přetahovaná o prvenství… a břímě skandálů

Německá automobilová skupina Volkswagen, jejíž součástí je od roku 1991 i česká Škoda Auto, je dlouhodobě největší evropskou automobilkou a o světové prvenství se přetahuje s japonskou Toyotou.

Podle předběžných údajů koncern Volkswagen loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,35 miliardy eur, tedy téměř 288 miliard korun z 5,14 miliardy eur v předchozím roce. Skupina loni zvýšila odbyt aut o 4,3 procenta na rekordních 10,741 milionu. Tržby společnosti loni vzrostly o více než šest procent na téměř 231 miliard eur (5,8 bilionu Kč).

Společnost ale současně čelí několika skandálům. V září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznala, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Letos se objevily zprávy, že spolu s dalšími německými automobilkami financovala testování účinků emisí naftových automobilů na opicích i lidech.

V současnosti je největším akcionářem koncernu, který má sídlo v německém Wolfsburgu, holdingová společnost Porsche SE - vlastní zhruba 52 procent hlasovacích práv. Druhým největším akcionářem firmy je německá spolková země Dolní Sasko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 22 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...