Koalice ve sněmovně dala zelenou důchodové reformě

Praha – Důchodové reformě už stojí v cestě jenom Senát. Tam ale mají většinu sociální demokraté, kterým se nelíbí především vyvedení části peněz do druhého - soukromého pilíře. Vláda ale nejspíš reformu protlačí i tak. Ve sněmovně má totiž potřebnou většinu pro přehlasování nesouhlasu Senátu.

Důchodová reforma se skládá ze tří zákonů. Všechny tři se koalici podařilo i přes odpor levice sněmovnou protlačit. Největší změnou je vznik druhého pilíře, tedy soukromého fondu, kam si lidé budou moci z pojistného odváděného státu vyvést tři procentní body. K nim pak budou lidé muset přidat ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Výpadek peněz v průběžném penzijním systému chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty. Už na konci července přitom na důchodovém účtu chybělo asi 23 miliard.

Finance budou penzijní společnosti opatrovat ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli. Nejméně 90 procent výnosu z investování aktiv budou pojišťovny muset každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů. Správní poplatky za vedení účtů mají být podle předlohy odstupňovány podle náročnosti investičních strategií. Mezi fondy budou moci lidé volně přecházet. Měnit budou moci i penzijní společnosti.

Někteří lidé však svoje finance do soukromých rukou svěřit nechtějí. Mají strach z krachu. „Prostředky, které budou mít ti klienti v soukromých fondech, zůstávají samozřejmě prostředky veřejnými. Při krachu těch společností ty prostředky nemohou být zcizeny,“ uklidňuje ale Čechy ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Pokud se zúčastníte systému druhého pilíře a přijdete o peníze, tak máte smůlu. Zkuste to reklamovat za třicet let u Kalouska,“ rozčílil se však dnes šéf opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.  

Poplatky za vedení účtů:

  • Fond státních dluhopisů: 0,3 procenta
  • Konzervativní fond: 0,4 procenta
  • Vyvážený fond: 0,5 procenta
  • Dynamický fond 0,6 procenta

Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se zvýší až na 2 760 korun ročně. V současnosti je to 1 800 korun za rok. Zvýšit se má ovšem i hranice pro jeho poskytování. Nárok na státní příspěvek budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně.

Transparent dal jasně najevo nesouhlas sociálních demokratů

„My jsme dnes přišli s plachtou právě proto, abychom jasně řekli, že sociální demokraté budou hlasovat proti všem těchto čtyřem návrhům, které se týkají důchodové reformy. My se obáváme, že skutečně dochází k tunelování penzí. Ne kvůli tomu, že není odděleno vlastnictví v těch penzijních fondech, ale kvůli tomu, že se poprvé takto masivně vyvádí peníze z průběžného důchodového systému do soukromého spoření,“ uvedl Sobotka.

Miroslav Kalousek:

„Chci opozici říct, že tentokrát mě opravdu zaskočila, a obávám se, že mi způsobila mimořádný vnitrostranický problém, protože zatímco na Drábka jste tady mávali jenom nějakými papírky, na mě jste roztáhli plachtu jako fotbalové hřiště. Drábek je mimořádně žárlivý a tohle mi ve straně jen tak neprojde.“

Schvalování důchodové reformy ve sněmovně
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Reforma se nezamlouvá ani odborníkům

Dnes schválená penzijní reforma vyvolává v řadách odborníků spíše rozpaky. Není podle nich například jasné, kolik lidí se do reformy zapojí, ani to, zda jejich úspory neznehodnotí dění na akciových trzích. „Jsme v obavách, jaký bude zájem potenciálních klientů se do toho zapojit,“ řekl prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. „V tomto ohledu je třeba se podívat do zahraničí, kde ve většině zemí, kde druhý pilíř zaváděli, tak do tří let od jeho spuštění přilákal tento druhý pilíř více než padesát procent aktivně činných obyvatel,“ tvrdí ale editor České pozice Lukáš Novotný. „Lze očekávat, že postupem času bude těch lidí přibývat,“ dodává.

„Důchodová reforma si kladla za cíl zhruba tři věci. Jednak posílit zodpovědnost občanů za svoji budoucnost, snížit závislost lidí na státním rozpočtu, a tím pádem mu ulevit, a další věc byla posílit nebo zvýšit balík peněz, které do toho důchodového systému poplynou,“ popisuje Novotný. Celkově hodnotí přijetí reformy kladně i Rusnok. „Určitě je to dobře s ohledem na to, že to otevírá další možnost, jak posílit úspory na stáří,“ řekl Rusnok.

Lidé budou muset šetřit více, zatím se jim do toho ale nechce

Aby si důchodci udrželi životní standard, budou muset podle propočtů společnosti AWD využít druhého i třetího pilíře. Lidé ve věku 35 let s hrubým příjmem třicet tisíc korun měsíčně budou od státu dostávat 10 611 korun měsíčně, od penzijních společností pak 6 625 korun, pokud si budou přispívat 600 korunami měsíčně po dobu 30 let. Pro udržení životní úrovně by potřebovali dalších 8 000 korun. Získat by je mohli z penzijního připojištění, to si ale na důchod budou muset spořit více než nyní.

Jenže Čechům se podle posledních údajů příliš na penzijní připojištění dávat peníze nechce. Podle poradenské společnosti Rentia průměrný měsíční příspěvek účastníka v prvním pololetí klesl na 428 korun z předloňských 444 korun. Na penzi si na konci letošního června spořilo 4,57 milionu lidí, o 24 tisíc méně než na konci roku 2010. Podle analýzy Penzijního fondu České pojišťovny, který je s více než milionem klientů největším tuzemským penzijním fondem, dvě třetiny lidí úspory z připojištění ihned utratí na bydlení.

Průměrný důchod letos činí 10 557 korun. Od ledna by měl vzrůst o necelých 300 korun. Základní výměra každého důchodu by se tak měla zvýšit o 50 korun na 2 280 korun a procentní výměra by měla vzrůst o 2,5 procenta. Vláda k penzijní reformě přistoupila kvůli rostoucímu počtu seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 3 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 4 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 7 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 10 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
před 21 hhodinami

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...