Praha – Důchodové reformě už stojí v cestě jenom Senát. Tam ale mají většinu sociální demokraté, kterým se nelíbí především vyvedení části peněz do druhého - soukromého pilíře. Vláda ale nejspíš reformu protlačí i tak. Ve sněmovně má totiž potřebnou většinu pro přehlasování nesouhlasu Senátu.
Koalice ve sněmovně dala zelenou důchodové reformě
Důchodová reforma se skládá ze tří zákonů. Všechny tři se koalici podařilo i přes odpor levice sněmovnou protlačit. Největší změnou je vznik druhého pilíře, tedy soukromého fondu, kam si lidé budou moci z pojistného odváděného státu vyvést tři procentní body. K nim pak budou lidé muset přidat ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Výpadek peněz v průběžném penzijním systému chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty. Už na konci července přitom na důchodovém účtu chybělo asi 23 miliard.
Finance budou penzijní společnosti opatrovat ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli. Nejméně 90 procent výnosu z investování aktiv budou pojišťovny muset každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů. Správní poplatky za vedení účtů mají být podle předlohy odstupňovány podle náročnosti investičních strategií. Mezi fondy budou moci lidé volně přecházet. Měnit budou moci i penzijní společnosti.
Někteří lidé však svoje finance do soukromých rukou svěřit nechtějí. Mají strach z krachu. „Prostředky, které budou mít ti klienti v soukromých fondech, zůstávají samozřejmě prostředky veřejnými. Při krachu těch společností ty prostředky nemohou být zcizeny,“ uklidňuje ale Čechy ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Pokud se zúčastníte systému druhého pilíře a přijdete o peníze, tak máte smůlu. Zkuste to reklamovat za třicet let u Kalouska,“ rozčílil se však dnes šéf opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.
Poplatky za vedení účtů:
- Fond státních dluhopisů: 0,3 procenta
- Konzervativní fond: 0,4 procenta
- Vyvážený fond: 0,5 procenta
- Dynamický fond 0,6 procenta
Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se zvýší až na 2 760 korun ročně. V současnosti je to 1 800 korun za rok. Zvýšit se má ovšem i hranice pro jeho poskytování. Nárok na státní příspěvek budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně.
Transparent dal jasně najevo nesouhlas sociálních demokratů
„My jsme dnes přišli s plachtou právě proto, abychom jasně řekli, že sociální demokraté budou hlasovat proti všem těchto čtyřem návrhům, které se týkají důchodové reformy. My se obáváme, že skutečně dochází k tunelování penzí. Ne kvůli tomu, že není odděleno vlastnictví v těch penzijních fondech, ale kvůli tomu, že se poprvé takto masivně vyvádí peníze z průběžného důchodového systému do soukromého spoření,“ uvedl Sobotka.
Miroslav Kalousek:
„Chci opozici říct, že tentokrát mě opravdu zaskočila, a obávám se, že mi způsobila mimořádný vnitrostranický problém, protože zatímco na Drábka jste tady mávali jenom nějakými papírky, na mě jste roztáhli plachtu jako fotbalové hřiště. Drábek je mimořádně žárlivý a tohle mi ve straně jen tak neprojde.“
Reforma se nezamlouvá ani odborníkům
Dnes schválená penzijní reforma vyvolává v řadách odborníků spíše rozpaky. Není podle nich například jasné, kolik lidí se do reformy zapojí, ani to, zda jejich úspory neznehodnotí dění na akciových trzích. „Jsme v obavách, jaký bude zájem potenciálních klientů se do toho zapojit,“ řekl prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. „V tomto ohledu je třeba se podívat do zahraničí, kde ve většině zemí, kde druhý pilíř zaváděli, tak do tří let od jeho spuštění přilákal tento druhý pilíř více než padesát procent aktivně činných obyvatel,“ tvrdí ale editor České pozice Lukáš Novotný. „Lze očekávat, že postupem času bude těch lidí přibývat,“ dodává.
„Důchodová reforma si kladla za cíl zhruba tři věci. Jednak posílit zodpovědnost občanů za svoji budoucnost, snížit závislost lidí na státním rozpočtu, a tím pádem mu ulevit, a další věc byla posílit nebo zvýšit balík peněz, které do toho důchodového systému poplynou,“ popisuje Novotný. Celkově hodnotí přijetí reformy kladně i Rusnok. „Určitě je to dobře s ohledem na to, že to otevírá další možnost, jak posílit úspory na stáří,“ řekl Rusnok.
Lidé budou muset šetřit více, zatím se jim do toho ale nechce
Aby si důchodci udrželi životní standard, budou muset podle propočtů společnosti AWD využít druhého i třetího pilíře. Lidé ve věku 35 let s hrubým příjmem třicet tisíc korun měsíčně budou od státu dostávat 10 611 korun měsíčně, od penzijních společností pak 6 625 korun, pokud si budou přispívat 600 korunami měsíčně po dobu 30 let. Pro udržení životní úrovně by potřebovali dalších 8 000 korun. Získat by je mohli z penzijního připojištění, to si ale na důchod budou muset spořit více než nyní.
Jenže Čechům se podle posledních údajů příliš na penzijní připojištění dávat peníze nechce. Podle poradenské společnosti Rentia průměrný měsíční příspěvek účastníka v prvním pololetí klesl na 428 korun z předloňských 444 korun. Na penzi si na konci letošního června spořilo 4,57 milionu lidí, o 24 tisíc méně než na konci roku 2010. Podle analýzy Penzijního fondu České pojišťovny, který je s více než milionem klientů největším tuzemským penzijním fondem, dvě třetiny lidí úspory z připojištění ihned utratí na bydlení.
Průměrný důchod letos činí 10 557 korun. Od ledna by měl vzrůst o necelých 300 korun. Základní výměra každého důchodu by se tak měla zvýšit o 50 korun na 2 280 korun a procentní výměra by měla vzrůst o 2,5 procenta. Vláda k penzijní reformě přistoupila kvůli rostoucímu počtu seniorů.