Praha - Prezident Václav Klaus míní, že eurozóna a euro současné problémy přežijí. Cena ale bude podle něj vysoká - zpomalování ekonomického růstu a zvyšování finančních transferů problémovým zemím. Prezident, který se dlouhodobě netají svou skepsí k projektu jednotné evropské měny, to napsal v článku pro nejnovější vydání týdeníku Ekonom. Důvodem, proč eurozóna jako instituce nezkrachuje, je podle něj to, že do projektu eura už bylo investováno příliš mnoho politického kapitálu. Jednotná měna však podle Klause nepřinesla jejími zastánci očekávaný efekt a její udržování je čím dál nákladnější
„Do existence společné evropské měny jako tmelícího prvku k supranacionalitě směřující Evropské unie bylo nainvestováno tolik politického kapitálu, že v budoucnosti určitě opuštěna nebude,“ napsal prezident. Myslí si, že cenu za udržení eura zaplatí občané zemí eurozóny, ale zprostředkovaně i další Evropané. „Touto cenou bude - což je na jednoho člověka špatně vyčíslitelná položka - dlouhodobé zpomalování ekonomického růstu, které bude evidentní ekonomickou ztrátou vůči našemu potenciálu i vůči vývoji v dalších zemích světa. Cenou dále bude narůstání objemu finančních transferů, které budou muset být posílány zemím eurozóny s největšími ekonomickými a finančními problémy,“ uvedl.
Projekt společné měny už zkrachoval
Klaus píše, že pokud má odpovídat na otázku „kdy zkrachuje eurozóna?“ je třeba alespoň pracovně vymezit, jak chápe slovo „zkrachuje“. Nabízejí se podle něj minimálně dvě interpretace tohoto slova. „V jedné z nich bych řekl, že projekt eurozóny, respektive projekt vytvoření společné evropské měny, už dávno zkrachoval. Anebo - jemněji řečeno - nepřinesl efekty, které se od něj očekávaly,“ napsal.
Sliby, které nebyly vyplněny
Zemím, jež byly ochotny vzdát se své vlastní měny, byl podle něj projekt eura prezentován jako nesporný ekonomický přínos, „tendenční, a proto kvazivědecké - studie“ prý slibovaly urychlení ekonomického růstu, snížení inflace a ochranu před nepříjemnými „vnějšími ekonomickými poruchami“. „Nic takového, jak je naprosto evidentní, nenastalo. Po vzniku eurozóny se ekonomický růst jejích členských zemí ve srovnání s předcházejícími dekádami ještě dále zpomalil,“ poznamenal český prezident.
Podle něj se také dál zvětšila mezera mezi tempem ekonomického růstu těchto zemí a dalších významných ekonomických center světa, jakými jsou třeba USA, Čína a země jihovýchodní Asie. „Určitě jsme proto neudělali žádnou chybu, že jsme do eurozóny ještě nevstoupili. V tomto názoru nejsme osamoceni,“ uvedl Klaus.
