Kdo má jak danit? Babiš vytvořil pracovní skupinu k analýze

Praha – Zaměstnanci versus živnostníci – kdo ze svého platu odvádí státu větší díl? Věčný spor se rozhodl rozsoudit ministr financí Andrej Babiš. Zřídil kvůli tomu pracovní skupinu, která má daně v Česku podrobně zanalyzovat. Jsou v ní zástupci akademické sféry i úřadů. Posuzovat by měli daň z příjmů fyzických osob i všechny odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Pracovní skupina bude mít odbornou a zájmovou sekci. Odborná sekce zahájí práce v srpnu. V listopadu budou k diskusi vyzváni zástupci všech parlamentních koaličních stran, podnikatelské svazy, profesní komory a odbory.

„Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání,“ uvedlo MF. Studie má zohledňovat daň z příjmů fyzických osob a všechny odvody na sociální a zdravotní pojištění. 

Pracovní skupině předsedá vedoucí katedry veřejných financí na VŠE Praha Alena Vančurová, která nominovala další členy skupiny z akademické sféry. Těmi jsou Jan Široký z VŠB Ostrava, Stanislav Klazar a Petr Mazouch z VŠE Praha a Jan Vlach z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. 

Výpočet daní
Zdroj: Martin Malý/ČTK

MF bude zastupovat náměstkyně ministra Simona Hornochová a ředitel odboru Strategie daňové politiky a správy Zdeněk Hrdlička. Na činnosti odborné sekce pracovní skupiny se budou podílet také zástupci ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a daňový poradce Jan Čapek

Rozdíly v odvodech zaměstnanců a podnikatelů jsou tématem vášnivých diskuzí už řadu let. Zaměstnanci mají při stejném příjmu vyšší daně, živnostníci zase vyšší pojistné. Obě skupiny přitom mají pocit, že doplácejí na ty druhé. Největší konkurence tradičně budí tzv. výdajové paušály. „Já si myslím, že paušály mají poměrně volný vztah ke konkurenceschopnosti, protože paušály, tak jak jsou postaveny, jsou neférovou výhodou dokonce i uvnitř skupiny OSVČ, protože jí můžou používat pouze někteří a pouze pro některé je maximálně výhodná,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Lidí pracujících jako osoba samostatně výdělečně činná v minulých letech přibývalo. Předloni je sice znát drobný pokles, přesto jejich počet v posledních třech evidovaných letech pokaždé přesáhl jeden milion. Výdajové paušály používá z tohoto množství zhruba polovina, v roce 2012 bezmála 524 tisíc. Nejčastěji si odečítají právě 60 procent, naopak nejméně lidí využívá 40procentní výdaje – to se týká například umělců. Největší odpočet, 80 procent, mají řemeslníci a zemědělci.

Průměrná daň, kterou jedna OSVČ využívající paušály zaplatí, činí něco málo přes 19 300 korun. Celkem tak víc než milion živnostníků využívajících paušální zdanění odevzdalo loni státu jen 2,3 miliardy, zatímco čtyři miliony zaměstnanců zaplatily skoro 88 miliard. 

Jaroslav Ungerman, ekonom, ČMKOS:

„Musí se narovnat příspěvky, které se týkají zdravotního pojištění. Uvědomme si, že všichni dostávají stejnou zdravotní péči. Do toho systému ale při stejných platech mnohem méně přispívá živnostník než zaměstnanec. To je věc, která by měla být bez diskuze narovnána. Před měsícem navíc Hospodářské noviny uvedly, že OSVČ platí z 1 milionu korun pouze 50 tisíc. Například za vlády Miloše Zemana to bylo 300 tisíc. To je ten markantní rozdíl.“

Jan Skopeček, ekonom (ODS):

„Živnostníci jsou možná skupina, která přispívá méně než zaměstnanci do systému veřejných rozpočtů, ale na druhé straně je to také skupina, která z těch rozpočtů nejméně těží.“

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků:

"Podnikatelé v celkovém úhrnu odvádějí přibližně 150 miliard, stejně jako zaměstnanci. V dané chvíli je to tedy přibližně vyrovnané. Uznávám, že z těch podnikatelů skupina živnostníků odvádí relativně málo  mezi čtyřmi až pěti miliardami. Ale je třeba říci, že ti nejméně kvalifikovaní a nejméně vydělávající zaměstnanci také odvádí relativně málo. Není možné to takto zjednodušovat."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 3 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 7 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 16 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...