Kdo má jak danit? Babiš vytvořil pracovní skupinu k analýze

Praha – Zaměstnanci versus živnostníci – kdo ze svého platu odvádí státu větší díl? Věčný spor se rozhodl rozsoudit ministr financí Andrej Babiš. Zřídil kvůli tomu pracovní skupinu, která má daně v Česku podrobně zanalyzovat. Jsou v ní zástupci akademické sféry i úřadů. Posuzovat by měli daň z příjmů fyzických osob i všechny odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Pracovní skupina bude mít odbornou a zájmovou sekci. Odborná sekce zahájí práce v srpnu. V listopadu budou k diskusi vyzváni zástupci všech parlamentních koaličních stran, podnikatelské svazy, profesní komory a odbory.

„Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání,“ uvedlo MF. Studie má zohledňovat daň z příjmů fyzických osob a všechny odvody na sociální a zdravotní pojištění. 

Pracovní skupině předsedá vedoucí katedry veřejných financí na VŠE Praha Alena Vančurová, která nominovala další členy skupiny z akademické sféry. Těmi jsou Jan Široký z VŠB Ostrava, Stanislav Klazar a Petr Mazouch z VŠE Praha a Jan Vlach z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. 

Výpočet daní
Zdroj: Martin Malý/ČTK

MF bude zastupovat náměstkyně ministra Simona Hornochová a ředitel odboru Strategie daňové politiky a správy Zdeněk Hrdlička. Na činnosti odborné sekce pracovní skupiny se budou podílet také zástupci ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a daňový poradce Jan Čapek

Rozdíly v odvodech zaměstnanců a podnikatelů jsou tématem vášnivých diskuzí už řadu let. Zaměstnanci mají při stejném příjmu vyšší daně, živnostníci zase vyšší pojistné. Obě skupiny přitom mají pocit, že doplácejí na ty druhé. Největší konkurence tradičně budí tzv. výdajové paušály. „Já si myslím, že paušály mají poměrně volný vztah ke konkurenceschopnosti, protože paušály, tak jak jsou postaveny, jsou neférovou výhodou dokonce i uvnitř skupiny OSVČ, protože jí můžou používat pouze někteří a pouze pro některé je maximálně výhodná,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Lidí pracujících jako osoba samostatně výdělečně činná v minulých letech přibývalo. Předloni je sice znát drobný pokles, přesto jejich počet v posledních třech evidovaných letech pokaždé přesáhl jeden milion. Výdajové paušály používá z tohoto množství zhruba polovina, v roce 2012 bezmála 524 tisíc. Nejčastěji si odečítají právě 60 procent, naopak nejméně lidí využívá 40procentní výdaje – to se týká například umělců. Největší odpočet, 80 procent, mají řemeslníci a zemědělci.

Průměrná daň, kterou jedna OSVČ využívající paušály zaplatí, činí něco málo přes 19 300 korun. Celkem tak víc než milion živnostníků využívajících paušální zdanění odevzdalo loni státu jen 2,3 miliardy, zatímco čtyři miliony zaměstnanců zaplatily skoro 88 miliard. 

Jaroslav Ungerman, ekonom, ČMKOS:

„Musí se narovnat příspěvky, které se týkají zdravotního pojištění. Uvědomme si, že všichni dostávají stejnou zdravotní péči. Do toho systému ale při stejných platech mnohem méně přispívá živnostník než zaměstnanec. To je věc, která by měla být bez diskuze narovnána. Před měsícem navíc Hospodářské noviny uvedly, že OSVČ platí z 1 milionu korun pouze 50 tisíc. Například za vlády Miloše Zemana to bylo 300 tisíc. To je ten markantní rozdíl.“

Jan Skopeček, ekonom (ODS):

„Živnostníci jsou možná skupina, která přispívá méně než zaměstnanci do systému veřejných rozpočtů, ale na druhé straně je to také skupina, která z těch rozpočtů nejméně těží.“

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků:

"Podnikatelé v celkovém úhrnu odvádějí přibližně 150 miliard, stejně jako zaměstnanci. V dané chvíli je to tedy přibližně vyrovnané. Uznávám, že z těch podnikatelů skupina živnostníků odvádí relativně málo  mezi čtyřmi až pěti miliardami. Ale je třeba říci, že ti nejméně kvalifikovaní a nejméně vydělávající zaměstnanci také odvádí relativně málo. Není možné to takto zjednodušovat."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 2 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 7 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 7 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 21 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...