Každý Čech dnes kvůli státu dluží 138 tisíc korun

Praha - Státní dluh České republiky se od počátku roku do konce září zvýšil o téměř 113 miliard korun na 1,457 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 138 tisíc korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí.

Za posledních 12 měsíců stát zvýšil svůj dluh o 72 miliard korun, loni od září do konce prosince dluh poklesl. V samotném třetím čtvrtletí dluh stoupl o necelých 44 miliard korun. Během loňského roku se státní dluh zvýšil o téměř 166 miliard na 1,344 bilionu korun. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

Nahrávám video
Reportáž Michaely Polákové
Zdroj: ČT24

Česko prodává dluhopisy

Ministerstvo financí emitovalo během tří čtvrtletí státní dluhopisy na domácím trhu za 132,5 miliardy korun. „Tímto došlo k využití 68,3 procenta plánovaného ročního maximálního limitu pro domácí emisní činnost,“ uvedlo ministerstvo. Celkový nárůst peněžních instrumentů v oběhu za tři čtvrtletí činil 29,9 miliardy korun.

V oblasti zahraničního financování nedošlo podle ministerstva v průběhu třetího čtvrtletí k žádným změnám ve srovnání s druhým čtvrtletím. Celkem tak objem zahraniční emisní činnosti za první tři čtvrtletí 2011 dosáhl 0,9 miliardy korun. V prvním čtvrtletí úřad doprodal variabilně úročený dluhopis v eurech z vlastního portfolia, a to ve výši 37,5 milionu eur (926,9 milionu korun). „Dále ve třetím čtvrtletí došlo k čerpání čtyř tranší půjček od Evropské investiční banky v hodnotě 2,7 miliardy korun. Ke konci třetího čtvrtletí je celkem načerpáno 3,3 miliardy korun půjček od Evropské investiční banky,“ uvedlo ministerstvo.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: ČT24

Ministerstvo si letos půjčí 220 miliard korun

Krátkodobý státní dluh klesl ve třetím čtvrtletí o 0,4 procentního bodu na 16,6 procenta, čímž byla podle ministerstva financí udržena cílová hranice 20 procent. Průměrná splatnost státního dluhu ke konci září klesla na 5,8 roku. V letošním roce si chce ministerstvo financí půjčit 220 miliard korun, v roce 2012 téměř 219 miliard a v roce 2013 si hodlá půjčit 207 miliard korun. Na zahraničních trzích si chce letos půjčit maximálně 40 procent z hrubé výpůjční potřeby vlády, tedy zhruba 88 miliard korun. Vyplývá to ze strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2011.

Ministerstvo letos rovněž vydalo pilotní emisi státních dluhopisů pro občany. Původní plánovaný objem činil 10 miliard korun. Lidé si nakonec objednali dluhopisy za více než 21 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...