Kalousek v Bruselu: Nyní prožíváme nejtěžší dny recese

Brusel - Evropská unie nyní prožívá nejhorší dny a týdny hospodářské recese. Při příjezdu na dnešní zasedání ministrů hospodářství a financí (Ecofin) to řekl český ministr financí v demisi Miroslav Kalousek, který možná naposledy jednání vede. Schůzka přichází den poté, co Evropská komise zveřejnila novou prognózu, podle níž se letos hospodářství bloku propadne o čtyři procenta. V recesi, byť výrazně nižší, by podle předpovědi měla unie zůstat i v příštím roce.

„Zdá se, že právě teď prožíváme nejtěžší dny a týdny recese a že už ale začínáme cítit známky stabilizace, a příští rok, doufejme, nastanou první známky oživení,“ prohlásil Kalousek. „Zatím jsme velmi opatrní optimisté,“ odpověděl Kalousek na dotaz, zda už je vidět světlo na konci pomyslného tunelu krize. „Doufejme, že to světlo není vlak, který jede v protisměru,“ dodal.

Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády:


„Teď přijdou čísla, která na meziměsíční bázi začnou ukazovat, že se blížíme k tomu dnu nebo už na něm jsme. Teď je samozřejmě důležité, jak dlouho bude ten krabí pohyb po tom dnu.“


Česku komise předvídá pro letošek pokles o 2,7 procenta. Příští rok by ale měl hrubý domácí produkt ČR opět začít růst, a to o 0,3 procenta. České ministerstvo financí koncem dubna zveřejnilo svůj odhad, podle něhož ekonomiku letos čeká propad o 2,3 procenta. Příští rok by mělo české hospodářství mírně růst o 0,8 procenta.

„Jak to bude doopravdy, neví vůbec nikdo,“ podotkl Kalousek. V různých predikcích nicméně jsou určité společné prvky. „Můžeme z nich vyčíst, že Česká republika na tom bude o něco lépe než země eurozóny, což ovšem neznamená, že na tom budeme dobře,“ dodal.

10procentní nezaměstnanost? Pnutí, ale ne chudoba

Podle prognózy Bruselu stoupne míra nezaměstnanosti v EU letos na 9,4 procenta a příští rok až na 10,9 procenta. Ještě hůř by na tom měla být část EU platící eurem. V eurozóně letos nezaměstnanost dosáhne 9,9 procenta a v roce 2010 až 11,5 procenta. „Směřujeme k sociální krizi,“ řekl lucemburský premiér a předseda zemí eurozóny Jean-Claude Juncker.

„Evropa přesto, že prožívá velkou recesi, je šťastné místo na planetě, kde lidé netrpí hlady a jsou relativně bohatí a relativně bezpeční,“ podotkl k tomu nicméně Kalousek. Podle něj nezaměstnanost přesahující až deset procent může znamenat sociální pnutí. „Určitě to ale neznamená, že na tom budeme jako v Tanzanii. Chudoba je relativní pojem. I přes recesi bude Evropa stále jedním z nejbohatších míst na celém světě,“ uzavřel Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 12 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
před 22 hhodinami

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
včera v 14:32

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
včera v 08:08

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...