Kalousek plánuje domácnostem zvýšit daně za energie

Praha – Zvýšením daní u elektřiny, plynu a částečně i uhlí a topných olejů v příštích dvou letech má do státního rozpočtu přitéct až 6,2 miliardy korun, uvádí dnešní Hospodářské noviny (HN). Jedná se o jeden z návrhů ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), kterými chce pomoci rozpočtu na krizové roky 2013 a 2014. Největší dopad má mít na domácnosti zdražení plynu.

„Vše se ale teprve připravuje, nejedná se o finální čísla,“ zdůraznil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Naví se podle něj na jednotlivých bodech musí shodnout koalice. To může představovat problém, zdražování se nelíbí především Věcem veřejným.

Až 1,5 milionu domácností by se dotklo zdražení plynu. Zaplatily by tak více o několik stovek ročně. Ministerstvo totiž uvažuje o zrušení výjimky, podle které platí spotřební daň 30,60 koruny na megawatthodinu jen velkoodběratelé, ale domácnosti ne. Pokud bude pravidlo platit i pro ně, rozpočtu by to mělo ročně vynést až 900 milionů.

 Martin Chalupský, mluvčí společnosti RWE 

„Pokud bude daň stejná jako u velkoodběru, zdražení bude v řádu stokorun ročně. Například majitel rodinného domu, který plynem topí a využívá ho i k vaření a ohřevu teplé vody, si ročně připlatí 600 až 700 korun.“

Sjednocení daně pro velkoodběratele i domácnosti žádají teplárny. „Současná situace je absurdní. Vždyť teplárny dodávají teplo právě domácnostem. Oproti lidem, kteří mají vlastní kotel, jsou tak ostatní znevýhodněni,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Radiátory
Zdroj: Pavol Funtál/ISIFA/SME

Ovšem plynaři jsou proti. „Ta výjimka tam byla proto, aby se topilo ekologicky šetrným plynem. Když plyn příliš zdraží, lidé se začnou odpojovat a začnou opět pálit odpadky a uhlí,“ vysvětlil prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka. V tom případě hrozí i zdražení distribučních služeb, dodal.

Kalousek v pondělí předložil pro úspory v dalších letech několik variant. Ministři se shodli na návrhu zvýšení DPH nebo omezení růstu důchodů společně se zvýšením daní bohatým. Opatření souvisí s tím, že v roce 2013 bude podle ministerstva financí kvůli dodržení schválených schodků rozpočtu nutno ušetřit proti současným návrhům 42,4 miliardy korun a v roce 2014 již 84,4 miliardy. Pro rok 2013 počítá resort se schodkem rozpočtu 100 miliard korun a v roce 2014 se 70miliardovým deficitem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 2 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...