Praha – Zpřísnění rozpočtových pravidel a snazší uvalování sankcí vůči evropským hříšníkům český šéf financí Miroslav Kalousek (TOP 09) velmi vítá. „ČR vždy podporovala zpřísnění sankcí a všechny nástroje, které by vedly k vyšší fiskální disciplíně,“ uvedl v dnešním rozhovoru pro Českou televizi. Podle jeho názoru však došlo ke kompromisu. Sám by souhlasil s daleko tvrdšími opatřeními.
Trestat sankcemi ve výši až dvou desetin procenta hrubého domácího produktu země, které zveřejňují zkreslená data o své ekonomice, je podle Kalouska nutné. Jde však o „kompromis“ mezi státy, které prosazovaly tvrdší opatření, kam se řadí i Česko, a těmi ostatními. Kalousek však dodává, že „je to určitě krok správným směrem“. „Alternativou nebyl tvrdší návrh, alternativou k tomuto návrhu bylo nic,“ dodává ministr.
Miroslav Kalousek:
„Největší přínos je, že bude daleko větší pozornost věnována výši dluhu, nikoliv výši deficitu.“
Podobný trest čeká i na země, které nebudou splňovat například pravidla, že schodek rozpočtu by měl být maximálně do výše tří procent HDP a zadlužení do výše 60 procent HDP. Jenže má to jeden háček. Novinky musejí schválit všechny státy Evropské unie včetně těch, na které by se sankce měly uplatňovat.
Průlom v jednomyslnosti? Rozhodně ne
Kvůli tomu včera také šéf Evropské komise José Barroso mluvil o možné změně v mechanismu schvalování podobných návrhů, tedy o průlomu v jednomyslnosti. K tomu se však Kalousek pozitivně nestaví. Podle něj jde o velmi nebezpečnou změnu především pro menší státy unie, mezi které Česko patří. Ministr se však prosazení takové změny neobává. Podle něj se podaří najít mezi členskými státy blokační minoritu. Proti je například i Velká Británie.
Kalousek transakční daň odmítá, ČSSD je pro
Mimo jiné se na včerejším jednání hovořilo i o dani z finančních transakcí. Evropská komise sice už transakční daň schválila, česká vláda ji však odmítá. Stejný postoj má i Kalousek. Zavedení daně by prý vedlo k přelití bankovních operací za hranice unie a snížení konkurenceschopnosti Evropy. „Určitě by si (banky) hradily daň, která by byla nově zavedená, tím, že by zdražily produkty, které poskytují. Jiný mechanismus, jak by to banka dělala, neexistuje, takže z tohoto důvodu je pozice České republiky jasná od začátku a jsme mezi zeměmi, které toto opatření nepodporují,“ podotkl náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Miroslav Kalousek:
„Je skoro populistické, když pan předseda Barroso a řada západoevropských politiků říkají, tak občané teď museli kapitalizovat banky, tak ať to teď ty banky zaplatí z transakční daně. Jenže problém je, že ten důsledek by zase nedopadl na nikoho jiného než na občany.“
V období, kdy se navíc svět obává další hospodářské krize, je podle Kalouska zavedení podobné daně nebezpečné. „V tuhle chvíli podvázat ekonomiku transakční daní je kontraproduktivní a z hlediska budoucí konkurenceschopnosti Evropy to pokládám za jeden z nejhorších nápadů, který vůbec mohl padnout,“ dodává ministr.
Za pravdu Kalouskovi dává i ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Dopad na klienty totiž zcela jistě bude. „Říkat, že to je daň pouze pro banky, tak to pravda není,“ tvrdí ekonom. Daň navíc zatíží finanční sektor a banky a vyvolá dodatečný tlak na jejich ziskovost. Nesouhlas Velké Británie je navíc logický. Jde o jedno ze třech světových finančních center (vedle New Yorku a Tokia). Odliv transakcí by ho proto velmi poškodil.
U Švédska se neinspirujme
Podobné opatření podle Mertlíka na konci 80. let zavedlo i Švédsko a těžce na své rozhodnutí doplatilo. Obchod s dluhopisy zdanilo 0,1 procenta, derivátový obchod danila vláda 0,01 procenta. „Během velmi krátké doby ten objem finančních transakcí u dluhopisů klesl o 85 procent, u derivátů o 92 procent. Ten trh se úplně zhroutil a během roku švédská vláda tu daň odvolala,“ dodává Mertlík.
S tím ale opoziční sociální demokraté nesouhlasí. Vládu dnes proto vyzvali, aby svůj odmítavý postoj přehodnotila. „Vláda by měla přestat hájit cizí zájmy a začít hájit zájmy ČR. Pánové Nečas a Kalousek si nevšimli, že jsou odpovědni za zemi, která žije z reálné ekonomiky, a ne z finančních transakcí. Kdyby se ČSSD podílela na vládě, tak by daň z finančních transakcí jednoznačně podporovala,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek.
Většina daně z finančních transakcí by podle Mládka byla vybírána v zemích s rozvinutým kapitálovým trhem, jako je například Velká Británie. „Celkem 64 procent této daně by bylo vybíráno ve Velké Británii, v ČR je to na úrovni statistické chyby. Česká republika má totiž ekonomiku postavenou ne na finančních transakcích, ale na reálné ekonomice, na zpracovatelském průmyslu,“ dodal Mládek.
Podle šéfa komise José Barrosa může zavedení daně ročně přinést až 55 miliard eur (až 1,4 bilionu korun). Jenže česká vláda je proti a má i podporu České národní banky. Premiér Petr Nečas upozornil, že by šlo o průlomový moment, protože případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní.
