Praha – Od roku 2014 chce ministr financí Miroslav Kalousek zvýšit daň z nemovitosti podle ceny pozemku, přičemž ceny v jednotlivých lokalitách by se určovaly podle cenových map, odvozených od obvyklých cen v daném místě. Kalousek chce záměr nového systému výpočtu daně, který by měl platit od roku 2014, projednávat spolu s novelou zákona o rozpočtovém určení daní. Mnoho starostů a zastupitelů ale přistupuje ke zvyšování daně obezřetně.
Ministr Kalousek chce svůj záměr do konce roku předložit k diskusi. „Vychází z předpokladu, že by města byla rozdělena do několika zón, kterým by jednotlivá obecní zastupitelstva mohla přiřazovat různé koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti,“ konstatoval ministr, přičemž o konkrétní podobě cenových map pozemků je podle něj nutné ještě diskutovat.
„Již před dvaceti lety, když vznikl koncept daně z nemovitosti, jsme vycházeli z toho, že tato daň je jen přechodným nástrojem, po kterém zcela určitě nadejde čas, kdy daň z pozemku bude zohledňovat skutečnou hodnotu toho pozemku,“ upozornil Ladislav Minčič, náměstek ministra financí.
Daň z pozemku se určí podle dostupné infrastruktury
Skutečná hodnota pozemku, není dána jen hodnotou zemědělské půdy, ale i kvalitou infrastruktury, která může být v rámci jedné obce zcela odlišná. Kvalitu lokality by měla daň z pozemku reflektovat. „Máme pilotní projekty na jejichž základě jsou vytvářeny mapy daňových základů, které odráží kvalitu pozemku. Na formování těchto cenových map se zásadním způsobem budou podílet obce,“ dodal Minčič. Infrastrukturní daň, jak by se rovněž dala nově nazvat, půjde do územních rozpočtů v rámci posilování finanční autonomie.
Mnoho starostů a zastupitelů ale přistupuje ke zvyšování daně obezřetně. Zdůrazňují, že na celkových daňových příjmech se podílí jen malou částí, avšak její navyšování negativně ovlivní obyvatele. „Lidé se o vlastní nemovitosti starají sami, a snižují tak náklady města na bytový fond. Proč bychom jim ještě měli zvyšovat daň?“ konstatoval starosta Teplic a senátor za ODS Jaroslav Kubera. Podle něj by bylo spravedlivější odvozovat daň z nemovitosti od rozlohy pozemku. „Když má někdo velký pozemek, je pro obec náročnější zajistit například veřejné osvětlení kolem takového pozemku,“ dodal Kubera.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„Dříve neatraktivní lokalita se může stát atraktivní díky veřejným investicím. Tím dochází ke zhodnocení majetku bez vlastního přičinění. Není vůbec žádný důvod, proč by se na tom vlastník nemovitosti neměl podílet.“
Vyšší daně z nemovitostí mohou obce ovlivňovat již dnes. Sazba daně je ale jednotná pro celou obec. Základní sazby daně jsou stanoveny ministerstvem financí a závisí například na účelu využití stavby, na počtu nadzemních podlaží a také na velikosti obce. Samosprávy mohou od roku 2009 tyto sazby navyšovat prostřednictvím místního koeficientu, díky kterému mohou navýšit základní sazbu daně až pětinásobně.
V loňském roce měly podle schváleného státního rozpočtu získat města a obce z daňových příjmů 558,6 miliardy korun, avšak kvůli hospodářskému poklesu a nižšímu výběru daní získaly jen 532,17 miliardy. Na dani z nemovitostí inkasovaly místo předpokládaných 9,6 miliardy pouze 8,75 miliardy Kč, dodaly LN.
