Praha - Ministr financí Miroslav Kalousek má pro koaliční jednání připraveny dva návrhy snížení takzvaných výdajových paušálů živnostníků. Má ale v plánu zachovat rozdílné sazby pro různé skupiny podnikatelů. První návrh předpokládá pokles sazby na 20, 40 a 50 procent a druhý počítá jen s dvěma sazbami, a to ve výši 30 a 50 procent, či 25 a 50 procent. Ministr to řekl v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny. Spekulace o zavedení jednotné sazby paušálů odmítá.
Takzvané výdajové paušály využívají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) k výpočtu své daňové povinnosti a jejich výše se liší podle oboru vykonávané profese. V současné době si nejvíce mohou obecně odečíst řemeslníci a zemědělci, jde o osmdesát procent. Následují ostatní živnostníci (60 %) a další povolání typu daňových poradců, auditorů či tlumočníků (40 %). Na příjmy z pronájmu pak lze uplatnit výdajový paušál třicet procent.
Ministerstvo financí soudí, že živnostníci a další OSVČ platí příliš nízké daně, neboť rozdíl mezi tím, co od nich stát vybral a co jim vrátil, se za první půlrok dostal do minusu více než jedné miliardy korun. Podle Kalouska je proto nezbytné paušály snížit. „Můžeme mít tři pásma nebo dvě pásma, to je věcí dohody. Podstatné je, aby výdajové paušály odrážely skutečné náklady podnikatelů a nebyly nástrojem ke snižování daňové povinnosti,“ míní Kalousek. Paušály podle něj nesmějí umožňovat odepisovat si více, než jsou skutečné náklady.
ODS zatím nesouhlasí s ani jednou variantou
Zdůraznil, že jde o návrh, který může doznat změn. Snížení výdajových paušálů sice podporují Věci veřejné i opoziční ČSSD, ale ODS je proti. Podle ministra průmyslu Martina Kocourka by takové opatření mohlo být v době křehkého růstu a poměrně vysoké nezaměstnanosti kontraproduktivní. Kalousek připustil, že na ministerstvu financí zazněly i návrhy na sjednocení sazeb výdajových paušálů na 20 procent. Ty ale označil za „extrémní“.
Proti změně se nejvíce bouří zaměstnavatelé a živnostníci. Původním smyslem výdajových paušálů bylo umožnit podnikatelům vyhnout se nutnosti archivovat hromady účtenek potřebných k prokázání nákladů. Podle posledních údajů v Česku vykonává buď hlavní, nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost 976 tisíc lidí. Přibližně polovina z nich používá výdajové paušály.
