Kalousek: Babišův zákon o biopalivech je tunel na státní rozpočet

Praha - Praktickou ukázkou toho, že vláda nedělá dost pro to, aby zabránila oligarchizaci země, je schválení zákona o biopalivech, tvrdí místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM) exministr financí Kalousek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) mu oponoval - lidé podle něj volili Babiše s vědomím, že je vlastníkem Agrofertu. Babišovy společnosti se prý může dotknout prakticky každá daňová reforma. Ohradil se i Babiš - profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.

  • Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv mělo skončit s koncem června, bude ale platit dál. Vláda totiž koncem února odsouhlasila novelu zákona o spotřebních daních, jež toto zvýhodnění prodlužuje.
  • Hlavní myšlenkou je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě právě z obnovitelných zdrojů. 
  • Návrhy navazujících daňových zvýhodnění jsou součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020, který vládě předložilo ministerstvo zemědělství. Sobotkův kabinet ho následně na začátku srpna schválil.

Novelu má teď na stole parlament. Kalousek v OVM zdůraznil, že je proti daňovému zvýhodnění biopaliv první generace. „To po nás nikdo nechce. Evropská unie to nařizuje všem ukončit nejpozději v roce 2020 jako slepou cestu,“ upozornil exministr financí. Unie se nyní snaží o přechod z tradičních biopaliv k novým generacím. „My ten program máme notifikován do července letošního roku a není žádný důvod, abychom v tom pokračovali dalších 5 let,“ dodal.  

Před tím, než se stal Babiš šéfem financí, prý nikdo nepochyboval o tom, že program letos v létě skončí. Nový návrh si podle Kalouska napsal ministr financí tak, aby mu vyhovoval, protože je také majitelem Agrofertu. „Ten zákon není nic jiného než tunel na státní rozpočet v objemu 9 miliard korun pro úzký okruh lidí,“ tvrdí exministr.  

Andrej Babiš (ANO), ministr financí

„Myslím si, že není sledovanější osoba, než jsem já sám. Všichni mě sledují - opozice, koalice. Musel bych být blázen, kdybych si dovolil udělat něco na úkor státu.“

V Česku to nesmí fungovat jako v Kazachstánu, prohlásil Kalousek

Označil to za něco „neuvěřitelného“ – něco takového by očekával v případě Kazachstánu nebo Arménie, ale v Česku se to stávat nesmí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle Kalouska nedostatečně brání střetu zájmů a oligarchizaci země.  

Ministr vnitra ale koalici brání. Agrofertu se může dotknout každá daňová reforma – ať už pozitivně nebo negativně, upozornil Chovanec. „Lidé v této zemi zvolili Babiše s vědomím toho, že to je vlastník Agrofertu a ten podniká nejen v této oblasti (zemědělství), ale i v potravinářství nebo v médiích,“ podotkl šéf vnitra s tím, že další miliardy dostanou jiné subjekty. 

Babiš označil Kalouska za lháře

Podle Babiše jde profit za distributorem - ne výrobcem. „Pan Kalousek neuvěřitelně lže. Tu výhodu na spotřební dani dostávají distributoři, České dráhy, Dopravní podnik města Prahy, dopravci, oni dostávají tu slevu,“ prohlásil šéf státní kasy. Jeho firmy prý vydělají maximálně desítky milionů korun, žádných 5 miliard. Babiš navíc popřel, že by zákon předkládal on sám - na vládě ho představoval ministr zemědělství.

Řepka
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Boom výroby bionafty v Česku začal v roce 2002, kdy roční produkce poprvé překročila 100 tisíc tun. Loni už to bylo v tuzemsku téměř 220 tisíc tun.

Evropská unie ale pomalu v podpoře biopaliv otáčí, zdůraznil šéf Svobodných Petr Mach. Jeho strana má jako jediná zrušení povinnosti přimíchávat biopaliva do nafty přímo v programu. „Babiš mi už před pěti lety vynadal a říkal, že nikdy nemůžeme uspět, když budeme mít takové věci v programu. Tak jsme zatím uspěli v Evropském parlament,“ připomněl europoslanec. Česko chce přitom vyšší kvóty než Unie. „Myslím, že bychom neměli chodit kolem horké kaše – problém je v tom, že ministr financí je zároveň majitelem největších společností, které se na tom byznysu podílejí,“ říká Mach.

  • Mach o podpoře biopaliv: „Rok 2020 je ještě strašně daleko, takže my tu zdražujeme spotřebitelům, řidičům, a nakonec každé babičce, která jde kupovat housku a která se nějak musí dovézt do obchodu, tak jim zdražujeme výrobky, naftu a benzin, ačkoli nemusíme. Česko je v tom papežštější než papež.“

Úleva se netýká přimíchávání biopaliv do klasické nafty nebo benzinu, ale takzvaně vysokoobsahových směsí, což je čistá bionafta nebo ethanol s malou příměsí benzinu, vysvětlil Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu. „Stát přichází o výběr spotřební daně, ale jsou to především městské podniky hromadné dopravy, které to kupují a šetří, protože klasická nafta je dražší,“ podotkl Habart s tím, že současná podpora podle něj nepoškozuje zelené zdroje energie a naopak veřejnou hromadou dopravu ve velkých městech zlevňuje.

S tím Mach nesouhlasí. „Stát přichází o 10 korun na litr spotřební daně, které by jinak vybral. Nakonec to vyjde dráž,“ konstatoval šéf Svobodných. Bionafta je bez spotřební daně mnohem dražší. „Takže my vyrábíme něco, co je mnohem dražší, a projeví se to mimo jiné na státním rozpočtu, který dostane méně peněz,“ dodal Mach s tím, že města nakonec neušetří nic.

Z novely vyplývá, že například směs motorové nafty s minimálně 30procentním podílem metylesterů řepkového oleje bude zdaněna spotřební daní 8415 Kč na 1000 litrů. Standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč na 1000 litrů. Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny podle návrhu sníženou sazbou 1180 Kč na 1000 litrů.

U etanolového paliva E85 bude možné uplatňovat nárok na vrácení daně 12 600 Kč na 1000 litrů z objemu lihu obsaženého ve směsi. Dosud bylo možné uplatnit nárok 11 310 Kč na 1000 litrů. Bioplyn (v kapalném nebo plynném stavu) učený k pohonu motorů bude i nadále zcela osvobozen od spotřební daně. 

Podle údajů zveřejněných týdeníkem Dotyk státní podpora tzv. zelených paliv stoupá. Zatímco před pěti lety představovala 723 milionů korun, v roce 2013 byla 1,5 miliardy korun. Za loňský rok se počítá s podporou 1,64 miliardy korun. Letos pak chce stát poskytnout na podporu biopaliv 1,69 miliardy korun a v roce 2020 až 2,14 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 10 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 13 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled