Kalousek: Babišův zákon o biopalivech je tunel na státní rozpočet

Praha - Praktickou ukázkou toho, že vláda nedělá dost pro to, aby zabránila oligarchizaci země, je schválení zákona o biopalivech, tvrdí místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM) exministr financí Kalousek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) mu oponoval - lidé podle něj volili Babiše s vědomím, že je vlastníkem Agrofertu. Babišovy společnosti se prý může dotknout prakticky každá daňová reforma. Ohradil se i Babiš - profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.

  • Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv mělo skončit s koncem června, bude ale platit dál. Vláda totiž koncem února odsouhlasila novelu zákona o spotřebních daních, jež toto zvýhodnění prodlužuje.
  • Hlavní myšlenkou je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě právě z obnovitelných zdrojů. 
  • Návrhy navazujících daňových zvýhodnění jsou součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020, který vládě předložilo ministerstvo zemědělství. Sobotkův kabinet ho následně na začátku srpna schválil.

Novelu má teď na stole parlament. Kalousek v OVM zdůraznil, že je proti daňovému zvýhodnění biopaliv první generace. „To po nás nikdo nechce. Evropská unie to nařizuje všem ukončit nejpozději v roce 2020 jako slepou cestu,“ upozornil exministr financí. Unie se nyní snaží o přechod z tradičních biopaliv k novým generacím. „My ten program máme notifikován do července letošního roku a není žádný důvod, abychom v tom pokračovali dalších 5 let,“ dodal.  

Před tím, než se stal Babiš šéfem financí, prý nikdo nepochyboval o tom, že program letos v létě skončí. Nový návrh si podle Kalouska napsal ministr financí tak, aby mu vyhovoval, protože je také majitelem Agrofertu. „Ten zákon není nic jiného než tunel na státní rozpočet v objemu 9 miliard korun pro úzký okruh lidí,“ tvrdí exministr.  

Andrej Babiš (ANO), ministr financí

„Myslím si, že není sledovanější osoba, než jsem já sám. Všichni mě sledují - opozice, koalice. Musel bych být blázen, kdybych si dovolil udělat něco na úkor státu.“

V Česku to nesmí fungovat jako v Kazachstánu, prohlásil Kalousek

Označil to za něco „neuvěřitelného“ – něco takového by očekával v případě Kazachstánu nebo Arménie, ale v Česku se to stávat nesmí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle Kalouska nedostatečně brání střetu zájmů a oligarchizaci země.  

Ministr vnitra ale koalici brání. Agrofertu se může dotknout každá daňová reforma – ať už pozitivně nebo negativně, upozornil Chovanec. „Lidé v této zemi zvolili Babiše s vědomím toho, že to je vlastník Agrofertu a ten podniká nejen v této oblasti (zemědělství), ale i v potravinářství nebo v médiích,“ podotkl šéf vnitra s tím, že další miliardy dostanou jiné subjekty. 

Babiš označil Kalouska za lháře

Podle Babiše jde profit za distributorem - ne výrobcem. „Pan Kalousek neuvěřitelně lže. Tu výhodu na spotřební dani dostávají distributoři, České dráhy, Dopravní podnik města Prahy, dopravci, oni dostávají tu slevu,“ prohlásil šéf státní kasy. Jeho firmy prý vydělají maximálně desítky milionů korun, žádných 5 miliard. Babiš navíc popřel, že by zákon předkládal on sám - na vládě ho představoval ministr zemědělství.

Řepka
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Boom výroby bionafty v Česku začal v roce 2002, kdy roční produkce poprvé překročila 100 tisíc tun. Loni už to bylo v tuzemsku téměř 220 tisíc tun.

Evropská unie ale pomalu v podpoře biopaliv otáčí, zdůraznil šéf Svobodných Petr Mach. Jeho strana má jako jediná zrušení povinnosti přimíchávat biopaliva do nafty přímo v programu. „Babiš mi už před pěti lety vynadal a říkal, že nikdy nemůžeme uspět, když budeme mít takové věci v programu. Tak jsme zatím uspěli v Evropském parlament,“ připomněl europoslanec. Česko chce přitom vyšší kvóty než Unie. „Myslím, že bychom neměli chodit kolem horké kaše – problém je v tom, že ministr financí je zároveň majitelem největších společností, které se na tom byznysu podílejí,“ říká Mach.

  • Mach o podpoře biopaliv: „Rok 2020 je ještě strašně daleko, takže my tu zdražujeme spotřebitelům, řidičům, a nakonec každé babičce, která jde kupovat housku a která se nějak musí dovézt do obchodu, tak jim zdražujeme výrobky, naftu a benzin, ačkoli nemusíme. Česko je v tom papežštější než papež.“

Úleva se netýká přimíchávání biopaliv do klasické nafty nebo benzinu, ale takzvaně vysokoobsahových směsí, což je čistá bionafta nebo ethanol s malou příměsí benzinu, vysvětlil Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu. „Stát přichází o výběr spotřební daně, ale jsou to především městské podniky hromadné dopravy, které to kupují a šetří, protože klasická nafta je dražší,“ podotkl Habart s tím, že současná podpora podle něj nepoškozuje zelené zdroje energie a naopak veřejnou hromadou dopravu ve velkých městech zlevňuje.

S tím Mach nesouhlasí. „Stát přichází o 10 korun na litr spotřební daně, které by jinak vybral. Nakonec to vyjde dráž,“ konstatoval šéf Svobodných. Bionafta je bez spotřební daně mnohem dražší. „Takže my vyrábíme něco, co je mnohem dražší, a projeví se to mimo jiné na státním rozpočtu, který dostane méně peněz,“ dodal Mach s tím, že města nakonec neušetří nic.

Z novely vyplývá, že například směs motorové nafty s minimálně 30procentním podílem metylesterů řepkového oleje bude zdaněna spotřební daní 8415 Kč na 1000 litrů. Standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč na 1000 litrů. Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny podle návrhu sníženou sazbou 1180 Kč na 1000 litrů.

U etanolového paliva E85 bude možné uplatňovat nárok na vrácení daně 12 600 Kč na 1000 litrů z objemu lihu obsaženého ve směsi. Dosud bylo možné uplatnit nárok 11 310 Kč na 1000 litrů. Bioplyn (v kapalném nebo plynném stavu) učený k pohonu motorů bude i nadále zcela osvobozen od spotřební daně. 

Podle údajů zveřejněných týdeníkem Dotyk státní podpora tzv. zelených paliv stoupá. Zatímco před pěti lety představovala 723 milionů korun, v roce 2013 byla 1,5 miliardy korun. Za loňský rok se počítá s podporou 1,64 miliardy korun. Letos pak chce stát poskytnout na podporu biopaliv 1,69 miliardy korun a v roce 2020 až 2,14 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...