Kalousek: Babišův zákon o biopalivech je tunel na státní rozpočet

Praha - Praktickou ukázkou toho, že vláda nedělá dost pro to, aby zabránila oligarchizaci země, je schválení zákona o biopalivech, tvrdí místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM) exministr financí Kalousek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) mu oponoval - lidé podle něj volili Babiše s vědomím, že je vlastníkem Agrofertu. Babišovy společnosti se prý může dotknout prakticky každá daňová reforma. Ohradil se i Babiš - profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.

  • Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv mělo skončit s koncem června, bude ale platit dál. Vláda totiž koncem února odsouhlasila novelu zákona o spotřebních daních, jež toto zvýhodnění prodlužuje.
  • Hlavní myšlenkou je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě právě z obnovitelných zdrojů. 
  • Návrhy navazujících daňových zvýhodnění jsou součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020, který vládě předložilo ministerstvo zemědělství. Sobotkův kabinet ho následně na začátku srpna schválil.

Novelu má teď na stole parlament. Kalousek v OVM zdůraznil, že je proti daňovému zvýhodnění biopaliv první generace. „To po nás nikdo nechce. Evropská unie to nařizuje všem ukončit nejpozději v roce 2020 jako slepou cestu,“ upozornil exministr financí. Unie se nyní snaží o přechod z tradičních biopaliv k novým generacím. „My ten program máme notifikován do července letošního roku a není žádný důvod, abychom v tom pokračovali dalších 5 let,“ dodal.  

Před tím, než se stal Babiš šéfem financí, prý nikdo nepochyboval o tom, že program letos v létě skončí. Nový návrh si podle Kalouska napsal ministr financí tak, aby mu vyhovoval, protože je také majitelem Agrofertu. „Ten zákon není nic jiného než tunel na státní rozpočet v objemu 9 miliard korun pro úzký okruh lidí,“ tvrdí exministr.  

Andrej Babiš (ANO), ministr financí

„Myslím si, že není sledovanější osoba, než jsem já sám. Všichni mě sledují - opozice, koalice. Musel bych být blázen, kdybych si dovolil udělat něco na úkor státu.“

V Česku to nesmí fungovat jako v Kazachstánu, prohlásil Kalousek

Označil to za něco „neuvěřitelného“ – něco takového by očekával v případě Kazachstánu nebo Arménie, ale v Česku se to stávat nesmí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle Kalouska nedostatečně brání střetu zájmů a oligarchizaci země.  

Ministr vnitra ale koalici brání. Agrofertu se může dotknout každá daňová reforma – ať už pozitivně nebo negativně, upozornil Chovanec. „Lidé v této zemi zvolili Babiše s vědomím toho, že to je vlastník Agrofertu a ten podniká nejen v této oblasti (zemědělství), ale i v potravinářství nebo v médiích,“ podotkl šéf vnitra s tím, že další miliardy dostanou jiné subjekty. 

Babiš označil Kalouska za lháře

Podle Babiše jde profit za distributorem - ne výrobcem. „Pan Kalousek neuvěřitelně lže. Tu výhodu na spotřební dani dostávají distributoři, České dráhy, Dopravní podnik města Prahy, dopravci, oni dostávají tu slevu,“ prohlásil šéf státní kasy. Jeho firmy prý vydělají maximálně desítky milionů korun, žádných 5 miliard. Babiš navíc popřel, že by zákon předkládal on sám - na vládě ho představoval ministr zemědělství.

Řepka
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Boom výroby bionafty v Česku začal v roce 2002, kdy roční produkce poprvé překročila 100 tisíc tun. Loni už to bylo v tuzemsku téměř 220 tisíc tun.

Evropská unie ale pomalu v podpoře biopaliv otáčí, zdůraznil šéf Svobodných Petr Mach. Jeho strana má jako jediná zrušení povinnosti přimíchávat biopaliva do nafty přímo v programu. „Babiš mi už před pěti lety vynadal a říkal, že nikdy nemůžeme uspět, když budeme mít takové věci v programu. Tak jsme zatím uspěli v Evropském parlament,“ připomněl europoslanec. Česko chce přitom vyšší kvóty než Unie. „Myslím, že bychom neměli chodit kolem horké kaše – problém je v tom, že ministr financí je zároveň majitelem největších společností, které se na tom byznysu podílejí,“ říká Mach.

  • Mach o podpoře biopaliv: „Rok 2020 je ještě strašně daleko, takže my tu zdražujeme spotřebitelům, řidičům, a nakonec každé babičce, která jde kupovat housku a která se nějak musí dovézt do obchodu, tak jim zdražujeme výrobky, naftu a benzin, ačkoli nemusíme. Česko je v tom papežštější než papež.“

Úleva se netýká přimíchávání biopaliv do klasické nafty nebo benzinu, ale takzvaně vysokoobsahových směsí, což je čistá bionafta nebo ethanol s malou příměsí benzinu, vysvětlil Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu. „Stát přichází o výběr spotřební daně, ale jsou to především městské podniky hromadné dopravy, které to kupují a šetří, protože klasická nafta je dražší,“ podotkl Habart s tím, že současná podpora podle něj nepoškozuje zelené zdroje energie a naopak veřejnou hromadou dopravu ve velkých městech zlevňuje.

S tím Mach nesouhlasí. „Stát přichází o 10 korun na litr spotřební daně, které by jinak vybral. Nakonec to vyjde dráž,“ konstatoval šéf Svobodných. Bionafta je bez spotřební daně mnohem dražší. „Takže my vyrábíme něco, co je mnohem dražší, a projeví se to mimo jiné na státním rozpočtu, který dostane méně peněz,“ dodal Mach s tím, že města nakonec neušetří nic.

Z novely vyplývá, že například směs motorové nafty s minimálně 30procentním podílem metylesterů řepkového oleje bude zdaněna spotřební daní 8415 Kč na 1000 litrů. Standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč na 1000 litrů. Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny podle návrhu sníženou sazbou 1180 Kč na 1000 litrů.

U etanolového paliva E85 bude možné uplatňovat nárok na vrácení daně 12 600 Kč na 1000 litrů z objemu lihu obsaženého ve směsi. Dosud bylo možné uplatnit nárok 11 310 Kč na 1000 litrů. Bioplyn (v kapalném nebo plynném stavu) učený k pohonu motorů bude i nadále zcela osvobozen od spotřební daně. 

Podle údajů zveřejněných týdeníkem Dotyk státní podpora tzv. zelených paliv stoupá. Zatímco před pěti lety představovala 723 milionů korun, v roce 2013 byla 1,5 miliardy korun. Za loňský rok se počítá s podporou 1,64 miliardy korun. Letos pak chce stát poskytnout na podporu biopaliv 1,69 miliardy korun a v roce 2020 až 2,14 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 7 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 16 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 23 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.