Praha - Generální ředitelka České pošty Marcela Hrdá by měla podle ministra vnitra Radka Johna odejít ze své funkce. Své křeslo by měla opustit na konci února. John není spokojen s novou koncepcí fungování pošty a jejím hospodařením. Hrdá však tvrdí, že rezignaci nepodala a o své budoucnosti v České poště s Johnem teprve jedná. Spolu s Hrdou by měli poštu opustit i ředitelé jednotlivých úseků. Pošta se připravovala na liberalizaci trhu, kdy měla přijít o monopol v zasílání dopisů. Dozorčí rada má už na stole novou koncepci směřování pošty, ministr vnitra ji ale zatím neschválil a místo toho požádal o odchod Hrdé z čela pošty.
„Jednám o ukončení činnosti generální ředitelky Marcely Hrdé na základě její žádosti ukončit spolupráci dohodou ke dni 28. února 2011. Zároveň připravuji nezávislé výběrové řízení na pozici generálního ředitele České pošty,“ uvedl John ve svém prohlášení.
„Jsme nespokojeni s koncepcí rozvoje, která podle nás nezabezpečuje schopnost České pošty obstát v konkurenci,“ uvedl ministr. Johna ke zmíněnému rozhodnutí vedly zejména tři důvody – nebyl spokojený s předloženou koncepcí budoucího fungování pošty, s výsledky hospodaření a také prý Hrdá selhala v komunikaci s pobočkami, které rušila. Dle mluvčího České pošty k žádné personální změně nedošlo. Hrdou jmenoval do funkce bývalý ministr vnitra Martin Pecina poté, co odvolal bývalého generálního ředitele Petra Sedláčka.
Hrdá chtěla propustit až 3 tisíce zaměstnanců pošty
V letošním roce plánovala Hrdá zahájit propouštění zaměstnanců, odejít měly až tři tisíce lidí. Chtěla rušit i málo využívané pobočky v malých obcích a převést je na partnery, většinou místní úřady, kteří by základní poštovní služby za úplatu nadále poskytovali. Její management se soustředil i na přípravu na ztrátu monopolu. Kritici plánu Hrdé vyčítali, že je příliš košatý a nekoncepční.
Marcela Hrdá
„Pošta nastoupila na cestu snižování nákladů teprve nedávno. V roce minulém, kde jenom na základních největších smlouvách, které jsme v průběhu pěti měsíců přesmlouvali, jsme dosáhli úspory až 250 milionů ve tříletém horizontu.“
Marcela Hrdá působí v Praze od roku 2000. Od května 2006 ovládala vrcholové pozice ve společnosti Letiště Praha. Byla členkou představenstva a vrchní ředitelkou pro neletecký provoz, služby a transformaci, zároveň působila jako ředitelka zbytkového státního podniku Správa Letiště Praha. Koncem prosince loňského roku se stala generální ředitelkou České pošty. Hrdá po nástupu obměnila vedení společnosti, do kterého přivedla manažery z Letiště Praha a ČSA. Jejím hlavním úkolem bylo zabránit snižování výnosů společnosti.
Rozhovor s šéfkou pošty Marcelou Hrdou
Šéfka České pošty Marcela Hrdá měla schválený investiční plán a do budoucna řadu projektů. Počítala například s větším využitím datových schránek a také s novými funkcemi takzvaných Czechpointů. Podle komentátora Hospodářských novin Jaroslava Plesla však o svém brzkém odvolání Hrdá věděla už od srpna. Česká televize s ní natáčela rozhovor před dvěma dny:
V jakém bodě restrukturalizace se dnes Česká pošta nachází?
Řekněme, že se nacházíme v procesu restrukturalizace, který už není na začátku, ale bohužel ještě není na konci. Ono možná na začátek by bylo dobré říci, že pošta bohužel v minulosti, jak se postupně liberalizovaly jednotlivé části poštovního trhu, svoje pozice opustila. A opustila je někdy až příliš snadno a dala trh svým konkurentům. Dneska se snažíme vrátit a jeden z důvodů, proč tak lehce konkurence nabývala síly, byl ten, že oni vstupovali s nejnovějšími technologiemi v té době na trh. Pošta neinvestovala. To znamená, že značná podinvestovanost se na ní podepisuje i dnes.
Máte schválený investiční plán, který by měl být až do roku 2013 a počítá se, jestli si to dobře pamatuji, s víc než dvěma miliardami. Do čeho by měly ty peníze plynout?
Pošta skutečně má poprvé v historii - dá se říct schválený tříletý investiční plán, což já osobně považuji za velice důležité. Investovat v rámci jednoho roku a nemít představu, co se stane v tom následujícím období, je velmi těžké a na druhou stranu i ne úplně odpovědné. Takže my jsme rádi, že zakladatel nám umožnil postavit se do té role pohledu do budoucna minimálně tříletého horizontu a celková hodnota toho investičního plánu je přes pět miliard. Pro rok 2011 plánujeme 2,2 miliardy a největší část v roce 2011 půjde nikoliv do oblasti informačních technologií, ale půjde právě do oblasti logistiky.
Česká pošta je, dá se říct, partnerem svého zřizovatele v elektronizaci státních správ. Jste provozovatelem například datových schránek - jak se to podařilo rozjet?
My v tuhle chvíli plníme veškeré parametry, které nám smlouva ukládá co do dostupnosti a přístupu do datových schránek. Do budoucna plánujeme zásadní rozvoj, protože kromě té části datových zpráv, které fungují mezi orgány veřejné moci a firmami, obsahuje i produkt takzvané poštovní datové zprávy, kde se vlastně jedná o komerční komunikaci mezi dvěma podnikatelskými subjekty. To bychom do budoucna rádi rozvíjeli.
Jaké jsou ty další projekty, které děláte společně s ministerstvem vnitra?
S ministerstvem vnitra děláme jeden velmi zajímavý projekt - CzechPointy. I když Česká pošta obsluhuje pouze 15 procent ze všech bodů CzechPoint sítě, tak jsme schopni tam vypravit ven a vydat až 50 procent všech výpisů. Jednáme o určitých vstupech a agendách s ministerstvem práce a sociálních věcí. Zajímavou může být třeba myšlenka registrace vozidel v CzechPointech.
Nejzajímavější je samozřejmě to, co se děje na některých pobočkách mimo Prahu, to je to, čemu my laicky říkáme rušení, vy optimalizace. Kolik poboček by se nakonec mělo zrušit? Kolik jich má přibýt a jak to má ve finále všechno vypadat?
Skutečně se nejedná o rušení poboček. Jedná se o dlouhodobý projekt; sedmiletý projekt a jsme teprve na jeho začátku. Pošta má přibližně 3 400 poboček a do budoucna, a já skutečně říkám do budoucna a po dohodě se všemi subjekty, i s tou místní samosprávou v dané lokalitě, bychom viděli poštu v tom, že by měla kolem sedmnácti set poboček a přibližně stejnou půlku by měla ve franšízovém režimu.
Česká republika je v tomto opět velice výjimečná. Na metr čtvereční i na počet obyvatel má nezvykle vysoký počet poboček. Kolik lidí by mělo opustit Českou poštu kvůli snížení nákladů celkem a v jakém horizontu?
Cílový stav ke konci roku 2011 by měl být snížen oproti současnému stavu, kdy máme přibližně 34 tisíc tabulkových míst přibližně o 1 700 zaměstnanců.
A jaký bude letos výsledek?
Plánovaný hospodářský výsledek je 40 milionů a de facto za každou cenu si pošta zaslouží být v černých číslech a má na to.
