Jednotné učňovské zkoušky uspěly, podílí se na nich i firmy

Praha – Většina učilišť zřejmě v tomto školním roce zavede nové závěrečné zkoušky učňů – podle zprávy ministerstva školství už tak učinily více než čtyři pětiny z nich. Ačkoliv jednotné zadání bude povinné až od roku 2014/2015, školy samy přijímají novou podobu zkoušky dobrovolně. Dana Kočková, která má projekt na starost, považuje za hlavní faktor úspěchu spolupráci s odborníky z praxe.

Většina učilišť už se nové zkoušce přizpůsobila, školský zákon na příslušnou novelizaci ale stále ještě čeká. Ministerstvo slibuje, že aktualizuje normu v nejbližším možném termínu.

„Dosavadní postup projektu Nová závěrečná zkouška 2 ukázal připravenost škol na novou organizaci ukončování oborů vzdělání s výučním listem, takže MŠMT s novelizací školského zákona v této oblasti počítá. Návrh byl již projednán v připomínkovém řízení a podporují ho i orgány tripartity,“ uvedl první náměstek ministra Jindřich Fryč.

Podle hlavní manažerky projektu Dany Kočkové se reforma závěrečných učňovských zkoušek připravuje deset let. „Dá se říct, že ten systém je zaveden na většině škol, byť není povinný,“ řekla Kočková v rozhovoru pro ČT s tím, že v tomto školním roce aplikuje novou podobu zkoušky téměř 90 procent škol.

Kočková tvrdí, že učiliště jsou s novou podobou závěrečných zkoušek spokojena. V čem tkví jejich úspěch? Materiály k těmto zkouškám zpracovávali odborníci z různých institucí a schvalovali je i lidé z praxe nominovaní Hospodářskou komorou. Ti mají za úkol hlídat, zda je zkoušená látka aktuální a vychází ze skutečných potřeb firem (obdobný model funguje také v sousedním Německu, můžete si o něm přečíst zde).

Spolupráce s budoucími zaměstnavateli si Kočková velmi cení. „Jestliže zaměstnavatelé nemají přehled o tom, z čeho žáci učebních oborů skládají zkoušky, tak pro ně potom výuční list nemá takový význam jako v případě, kdy mohou sami zasáhnout do způsobu, jakým se studium ukončuje,“ vysvětluje manažerka.

Zkoušky se skládají z části písemné, praktické a ústní. Prověřují se při ní nejen odborné znalosti, ale i finanční gramotnost či orientace na trhu práce, třeba jak a kde se ucházet o místo. Kočková míní, že absolventi si tak snáze najdou uplatnění na trhu práce.

Stipendia a mistrovské zkoušky – záchrana učňovských oborů?

České školství se dlouhodobě potýká s klesajícím zájmem o učňovské obory. Některé kraje proto vyplácejí žákům stipendia třeba za slušný prospěch či řádnou docházku. A v případě, že se učeň osvědčí, může už na škole získat kontrakt se zaměstnavatelem (čtěte víc).

Oživení učňovských oborů plánuje i pravděpodobný ministr školství v nové vládě Marcel Chládek (ČSSD). Rád by zavedl tzv. mistrovské zkoušky, které by absolventi učilišť skládali po úspěšném vyučení a několika letech praxe. U profesí, ke kterým je třeba koncese, by tato zkouška mohla nahradit maturitu a byla by přijatelná i pro vstup do bakalářského studia (přečtěte si o dalších plánech sociální demokracie v resortu školství nebo se podívejte na Interview Daniely Drtinové s Marcelem Chládkem).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 16 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026
Načítání...