Jednotné inkasní místo nikde – NKÚ zjišťuje, kam zmizely tři miliardy

Nahrávám video
Události: Miliardy vyhozené za projekt jednoho inkasního místa
Zdroj: ČT24

Češi stále platí odvody ze svých příjmů na třech různých místech. Už víc než rok ale měli své peníze posílat jen na finanční úřad. Za projekt vytvoření jednoho inkasního místa přitom stát zaplatil v minulých šesti letech přes tři miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad teď zkoumá, jestli ministerstvo financí vynaložilo peníze efektivně. Resort tvrdí, že nepochybil.

Češi musí s formulářem pro daňové přiznání zajít do 1. dubna na příslušný finanční úřad, do 2. května dorazit na pobočku České správy sociálního zabezpečení s ročním přehledem o příjmech a výdajích a do stejného data zajít s tímto tiskopisem o ročních příjmech a výdajích i do pobočky své zdravotní pojišťovny. Další možností je poslat všechny tři vyplněné formuláře na tři různé úřady elektronicky.

Systém měl být přitom už nějakou dobu mnohem jednodušší. „Ukázalo se, že je to skutečně velmi rizikový projekt, měly být utraceny tři miliardy korun, a to jen na určitou část toho projektu,“ podotkl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Skutečně nevím, kam ty peníze šly. Doufejme, že to NKÚ vyšetří.
Andrej Babiš
ministr financí
obrázek
Zdroj: ČT24

Zákon o jednom inkasním místě prosadil ve sněmovně už v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Sjednocení odvodů mělo platit od roku 2015. V roce 2014 ale plán zrušil Kalouskův nástupce Andrej Babiš (ANO).

„Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet,“ prohlásil Babiš.

Kalousek se okamžitě ohradil. „Jsou to velké ztráty, Babiš by něco takového ve své vlastní firmě neudělal. Něco, co šetří náklady a pracovní místa, by určitě zavedl,“ je přesvědčen exministr financí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle analýzy firmy Deloitte mělo stát jedno inkasní místo přes čtyři miliardy. Po spuštění mohlo ušetřit až jednu a půl miliardu ročně - hlavně díky propuštění tisíců úředníků a lepšímu výběru odvodů.

K tomu ale nedošlo. Podle bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče (ODS) i proto, že projekt už v roce 2013 utlumila Rusnokova vláda. „Smůla byla ta, že už začátkem léta 2013 přišla úřednická vláda, která pochopitelně měla trochu jiné, limitované cíle nebo ambice,“ konstatoval Minčič.

Nejvyšší kontrolní úřad dokončí podrobnou zprávu do měsíce. Konkrétní fakta o utracených miliardách za jedno inkasní místo zveřejní v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 11 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...