Jednotné inkasní místo nikde – NKÚ zjišťuje, kam zmizely tři miliardy

Nahrávám video

Češi stále platí odvody ze svých příjmů na třech různých místech. Už víc než rok ale měli své peníze posílat jen na finanční úřad. Za projekt vytvoření jednoho inkasního místa přitom stát zaplatil v minulých šesti letech přes tři miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad teď zkoumá, jestli ministerstvo financí vynaložilo peníze efektivně. Resort tvrdí, že nepochybil.

Češi musí s formulářem pro daňové přiznání zajít do 1. dubna na příslušný finanční úřad, do 2. května dorazit na pobočku České správy sociálního zabezpečení s ročním přehledem o příjmech a výdajích a do stejného data zajít s tímto tiskopisem o ročních příjmech a výdajích i do pobočky své zdravotní pojišťovny. Další možností je poslat všechny tři vyplněné formuláře na tři různé úřady elektronicky.

Systém měl být přitom už nějakou dobu mnohem jednodušší. „Ukázalo se, že je to skutečně velmi rizikový projekt, měly být utraceny tři miliardy korun, a to jen na určitou část toho projektu,“ podotkl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Skutečně nevím, kam ty peníze šly. Doufejme, že to NKÚ vyšetří.
Andrej Babiš
ministr financí
obrázek
Zdroj: ČT24

Zákon o jednom inkasním místě prosadil ve sněmovně už v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Sjednocení odvodů mělo platit od roku 2015. V roce 2014 ale plán zrušil Kalouskův nástupce Andrej Babiš (ANO).

„Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet,“ prohlásil Babiš.

Kalousek se okamžitě ohradil. „Jsou to velké ztráty, Babiš by něco takového ve své vlastní firmě neudělal. Něco, co šetří náklady a pracovní místa, by určitě zavedl,“ je přesvědčen exministr financí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle analýzy firmy Deloitte mělo stát jedno inkasní místo přes čtyři miliardy. Po spuštění mohlo ušetřit až jednu a půl miliardu ročně - hlavně díky propuštění tisíců úředníků a lepšímu výběru odvodů.

K tomu ale nedošlo. Podle bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče (ODS) i proto, že projekt už v roce 2013 utlumila Rusnokova vláda. „Smůla byla ta, že už začátkem léta 2013 přišla úřednická vláda, která pochopitelně měla trochu jiné, limitované cíle nebo ambice,“ konstatoval Minčič.

Nejvyšší kontrolní úřad dokončí podrobnou zprávu do měsíce. Konkrétní fakta o utracených miliardách za jedno inkasní místo zveřejní v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 17 mminutami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 17 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026
Načítání...