Jednotné inkasní místo nikde – NKÚ zjišťuje, kam zmizely tři miliardy

Nahrávám video
Události: Miliardy vyhozené za projekt jednoho inkasního místa
Zdroj: ČT24

Češi stále platí odvody ze svých příjmů na třech různých místech. Už víc než rok ale měli své peníze posílat jen na finanční úřad. Za projekt vytvoření jednoho inkasního místa přitom stát zaplatil v minulých šesti letech přes tři miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad teď zkoumá, jestli ministerstvo financí vynaložilo peníze efektivně. Resort tvrdí, že nepochybil.

Češi musí s formulářem pro daňové přiznání zajít do 1. dubna na příslušný finanční úřad, do 2. května dorazit na pobočku České správy sociálního zabezpečení s ročním přehledem o příjmech a výdajích a do stejného data zajít s tímto tiskopisem o ročních příjmech a výdajích i do pobočky své zdravotní pojišťovny. Další možností je poslat všechny tři vyplněné formuláře na tři různé úřady elektronicky.

Systém měl být přitom už nějakou dobu mnohem jednodušší. „Ukázalo se, že je to skutečně velmi rizikový projekt, měly být utraceny tři miliardy korun, a to jen na určitou část toho projektu,“ podotkl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Skutečně nevím, kam ty peníze šly. Doufejme, že to NKÚ vyšetří.
Andrej Babiš
ministr financí
obrázek
Zdroj: ČT24

Zákon o jednom inkasním místě prosadil ve sněmovně už v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Sjednocení odvodů mělo platit od roku 2015. V roce 2014 ale plán zrušil Kalouskův nástupce Andrej Babiš (ANO).

„Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet,“ prohlásil Babiš.

Kalousek se okamžitě ohradil. „Jsou to velké ztráty, Babiš by něco takového ve své vlastní firmě neudělal. Něco, co šetří náklady a pracovní místa, by určitě zavedl,“ je přesvědčen exministr financí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle analýzy firmy Deloitte mělo stát jedno inkasní místo přes čtyři miliardy. Po spuštění mohlo ušetřit až jednu a půl miliardu ročně - hlavně díky propuštění tisíců úředníků a lepšímu výběru odvodů.

K tomu ale nedošlo. Podle bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče (ODS) i proto, že projekt už v roce 2013 utlumila Rusnokova vláda. „Smůla byla ta, že už začátkem léta 2013 přišla úřednická vláda, která pochopitelně měla trochu jiné, limitované cíle nebo ambice,“ konstatoval Minčič.

Nejvyšší kontrolní úřad dokončí podrobnou zprávu do měsíce. Konkrétní fakta o utracených miliardách za jedno inkasní místo zveřejní v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ropa kvůli narušení dodávek z Blízkého východu dál zdražuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly.
před 41 mminutami

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026
Načítání...