Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová je podle agentury DPA přesvědčena, že slovenský parlament schválí záchranný fond eurozóny (EFSF) ještě před nadcházejícím summitem EU a zemí platících eurem, tedy do dvou týdnů. Předseda Evropské komise José Barroso a unijní prezident Herman Van Rompuy dnes vyzvali slovenské strany, aby se přenesly přes krátkodobé vnitropolitické cíle a schválily změny v záchranném fondu eurozóny. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger si navíc myslí, že fond může fungovat i bez Slovenska, které rozšíření pravomocí fondu prozatím neschválilo. Jako nepříznivou zprávu hodnotí pád Radičové vlády český premiér Petr Nečas.
„Jsem si velmi jistá, že do 23. října budeme mít pod EFSF podpisy všech členských zemí (eurozóny),“ prohlásila Merkelová. Odložené summity Evropské unie a eurozóny, které byly původně plánovány na 17. a 18. října, se uskuteční v neděli 23. října v Bruselu.
Angela Merkelová
"Nikdy nebude existovat jedno řešení celého problému… Nikdy se to nevyřeší naráz… I když Slovensko napodruhé EFSF schválí, problémy s evropskou dluhovou krizí nezmizí.
Merkelová zároveň zdůraznila, že jednotlivé státy platící eurem se zadlužovaly po desetiletí a nyní je třeba vykročit na cestu obtížných a bolestivých reforem. Podle ní je euro silná a stabilní měna, jak se za uplynulé desetiletí ukázalo, ale že eurozóna by měla vědět o vysokých dluzích některých členů.
Rakousko: EFSF může fungovat i bez souhlasu Bratislavy
Podle Spindeleggera Slováci fond nakonec schválí, pokud se tak ale nestane, může EFSF fungovat i bez souhlasu Bratislavy: „Pokud to Slovensko neschválí, budeme (fond) muset přehodnotit.“ Eurozóna záchrannou síť i tak natáhne, ačkoli bude třeba prověřit zákonnost takového kroku, dodal s tím, že by upřednostnil toto řešení. „Nebo můžeme přijmout fakt, že to nevyšlo, a vytvořit novou dohodu. Bylo by to obtížné a spojené s velkým zpožděním. Neviděl bych to jako správnou cestu,“ doplnil politik.
Nečas vidí úterní rozhodnutí negativně
„Nemáme z toho žádnou radost, pád vlády paní premiérky Radičové nás trápí a mrzí,“ prohlásil český premiér na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu. Zdůraznil, že Praha plně respektuje ústavní a politické procedury v sousední zemi. Nečas připomněl, že s koaliční vládou Radičové měla Česká republika blízké a přátelské pracovní vztahy.
Podle Nečase, který už s Radičovou telefonicky hovořil, by se o navýšení pravomocí EFSF na Slovensku mohlo znovu hlasovat ve čtvrtek či v pátek. Bude to záviset na jednáních Radičové s představiteli opoziční strany Smer expremiéra Roberta Fica.
Opoziční ČSSD vidí jako pravděpodobné, že slovenský parlament nakonec takzvaný euroval přijme. Současné opatření k záchraně ohrožených ekonomik členských států EU je ale slabé a trhy již potřebují něco jiného, uvedl stínový ministr financí Jan Mládek.
Jan Mládek (ČSSD), stínový ministr financí
"Předpokládám, že na Slovensku z hlediska schválení eurovalu nakonec žádné drama nebude. Strana Směr to pravděpodobně v druhém kole podpoří, a euroval tak bude slavně schválen."
Barroso a Van Rompuy vyzvali Slovensko ke schválení změn fondu
Barroso a van Rompuy vyzvali slovenské strany, ať se přenesou přes krátkodobé vnitropolitické cíle a schválí změny EFSF. Oba vedoucí představitelé EU jsou přesvědčeni, že slovenské úřady a parlament si plně uvědomují, o jak důležité rozhodnutí jde. „Je to v zájmu všech zemí eurozóny, včetně Slováků,“ zdůraznili. „Vyzýváme všechny strany ve slovenském parlamentu, aby se povznesly nad krátkodobé politické zájmy,“ dodal Barroso s Van Rompuyem.
Pia Hansenová, mluvčí Evropské komise
„Jsme přesvědčeni, že slovenské úřady a parlament si plně uvědomují, o jak důležité rozhodnutí jde. Je to v zájmu zachování finanční stability v eurozóně. Jedná se o blahobyt slovenského lidu a nás všech. Vyzýváme všechny strany ve slovenském parlamentu, aby se povznesly nad krátkodobé politické zájmy.“
Vyšší pravomoci pro EFSF odmítlo Slovensko v úterý jako jediné ze 17 členských zemí eurozóny. Dohoda lídrů eurozóny z letošního léta vedle rozšíření pravomocí fondu počítá také s navýšením finančních záruk. Pro Slovensko by to znamenalo novou garanci na 7,7 miliardy eur (přes 170 miliard korun) oproti dosud předpokládaným 4,4 miliardy eur.
