Jdu na mateřskou. Musí mi zaměstnavatel držet místo?

Praha – V souvislosti s porodem a péčí o malé dítě má každá žena nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Jak dlouho jí ale zaměstnavatel musí držet místo? A jak je to v případě, že na konci rodičovské dovolené žena znovu otěhotní a lékař vyhodnotí těhotenství jako rizikové? Na naše otázky odpovídal náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.

Na co má žena nárok po návratu z mateřské dovolené?

Po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnankyni na její původní práci a pracoviště. Výjimkou je případ, že původní práce mezitím odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno. V takovém případě zaměstnavatel zaměstnankyni zařadí na práci podle její pracovní smlouvy, tedy musí dodržet sjednaný druh práce a místo výkonu práce, nemusí se však jednat o její konkrétní původní pozici. Pro příklad, je-li druh práce ve smlouvě sjednán jako zdravotní sestra fakultní nemocnice a zaměstnankyně zde před mateřskou dovolenou pracovala na oddělení, které bylo zrušeno, může být zařazena na pozici zdravotní setry v téže nemocnici, ale na jiném oddělení.

Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů, v případě, že porodila zároveň dvě nebo více dětí, pak v délce 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla 6 týdnů, nejdříve však 8 týdnů před očekávaným datem porodu, nástup na mateřskou v tomto časovém rozmezí si určuje sama. Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit dříve než 6 týdnů po porodu.

Doba čerpání mateřské dovolené se posuzuje jako výkon práce pro účely dovolené, což znamená, že za dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, jí vzniká nárok na dovolenou stejně, jako kdyby pracovala. Dovolenou může vyčerpat mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, nebo výjimečně po skončení rodičovské dovolené. Více o tomto tématu čtěte zde.

Musí žena zaměstnavatele předem informovat o tom, zda hodlá čerpat rodičovský příspěvek v délce dva, tři nebo čtyři roky?

Zaměstnankyně nemusí informovat zaměstnavatele o době, po kterou hodlá pobírat rodičovský příspěvek, ale musí jej informovat o době, po kterou hodlá čerpat rodičovskou dovolenou. Neurčí-li zaměstnankyně v žádosti o rodičovskou dovolenou její rozsah, má se za to, že ji hodlá čerpat v plném rozsahu, tedy do tří let věku dítěte. A po tuto dobu je zaměstnavatel povinen jí držet místo.

Rodičovská dovolená slouží k prohloubení péče o dítě a přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne tří let věku. Rodičovskou dovolenou může čerpat i otec dítěte, již od jeho narození, a to i současně s matkou dítěte, která by v dané době čerpala mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Je tedy možné, aby s dítětem byli doma současně oba rodiče, nárok na peněžitou pomoc však může čerpat vždy jen jeden z rodičů.

Doba rodičovské dovolené se neposuzuje jako výkon práce, zaměstnankyni po dobu jejího čerpání nevzniká nárok na dovolenou, naopak dovolená se za dobu čerpání rodičovské dovolené krátí.

Pokud žena vyčerpá dvouletý rodičovský příspěvek, ale pak se rozhodne zůstat doma ještě třetí rok (bez nároku na peníze od státu), musí  jí zaměstnavatel i třetí rok stále držet místo?

Pokud zaměstnankyně požádala o rodičovskou dovolenou kratší, například v délce dvou let, a v průběhu této doby hodlá změnit její čerpání na celý nárok tří let, musí jí zaměstnavatel vždy vyhovět. A musí ji tedy po návratu z rodičovské dovolené zařadit na její původní pracovní místo.

Rozdílné právní názory existují pro případy opačné, tedy že se zaměstnankyně rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádala. Komentář k zákoníku práce uvádí, že se zaměstnankyně musí na zkrácení původně oznámené délky rodičovské dovolené se zaměstnavatelem dohodnout, respektive zaměstnavatel s tím musí souhlasit. Důvod je logický, zaměstnavatel již například přijal zástup za rodičovskou dovolenou na dobu určitou tři roky. Jiné výklady se přiklánějí k názoru, že když se chce žena vrátit zpět dříve, i takto jí musí zaměstnavatel vyhovět, neboť se v prvé řadě jedná o její místo a čerpání rodičovské dovolené je právem zaměstnankyně.

Čtenářce v říjnu končí tříletý rodičovský příspěvek. Pokud by otěhotněla a šla rovnou na rizikové těhotenství, je zaměstnavatel povinen držet jí pracovní místo, než nastoupí na mateřskou?

Předpokládám, že po dobu čerpání rodičovského příspěvku čerpá tazatelka rodičovskou dovolenou. Pokud v době čerpání rodičovské dovolené z důvodu rizikového těhotenství nastanou důvody pro dočasnou pracovní neschopnost, změní rodičovskou dovolenou na dočasnou pracovní neschopnost a poté přejde z dočasné pracovní neschopnosti na mateřskou dovolenou, po jejím skončení pak na rodičovskou dovolenou s druhým dítětem. Po celou tuto dobu jí zaměstnavatel nesmí dát výpověď, až na výjimky, jakými jsou například zrušení zaměstnavatele. A samozřejmě zaměstnavatel je povinen jí držet pracovní místo až do tří let věku dítěte.

Která právní norma řeší případnou povinnost držet pracovní místo ženě na mateřské nebo rodičovské dovolené?

Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení mateřské dovolené na její původní práci a pracoviště je stanovena v § 47 zákoníku práce. Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení rodičovské dovolené na pozici podle její pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce) vyplývá jednak z § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a také obecně z principu pracovního práva, že zaměstnavatel nemůže jednostranně změnit druh práce a místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě ani bezdůvodně skončit se zaměstnancem pracovní poměr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...