Jdu na mateřskou. Musí mi zaměstnavatel držet místo?

Praha – V souvislosti s porodem a péčí o malé dítě má každá žena nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Jak dlouho jí ale zaměstnavatel musí držet místo? A jak je to v případě, že na konci rodičovské dovolené žena znovu otěhotní a lékař vyhodnotí těhotenství jako rizikové? Na naše otázky odpovídal náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.

Na co má žena nárok po návratu z mateřské dovolené?

Po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnankyni na její původní práci a pracoviště. Výjimkou je případ, že původní práce mezitím odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno. V takovém případě zaměstnavatel zaměstnankyni zařadí na práci podle její pracovní smlouvy, tedy musí dodržet sjednaný druh práce a místo výkonu práce, nemusí se však jednat o její konkrétní původní pozici. Pro příklad, je-li druh práce ve smlouvě sjednán jako zdravotní sestra fakultní nemocnice a zaměstnankyně zde před mateřskou dovolenou pracovala na oddělení, které bylo zrušeno, může být zařazena na pozici zdravotní setry v téže nemocnici, ale na jiném oddělení.

Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů, v případě, že porodila zároveň dvě nebo více dětí, pak v délce 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla 6 týdnů, nejdříve však 8 týdnů před očekávaným datem porodu, nástup na mateřskou v tomto časovém rozmezí si určuje sama. Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit dříve než 6 týdnů po porodu.

Doba čerpání mateřské dovolené se posuzuje jako výkon práce pro účely dovolené, což znamená, že za dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, jí vzniká nárok na dovolenou stejně, jako kdyby pracovala. Dovolenou může vyčerpat mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, nebo výjimečně po skončení rodičovské dovolené. Více o tomto tématu čtěte zde.

Musí žena zaměstnavatele předem informovat o tom, zda hodlá čerpat rodičovský příspěvek v délce dva, tři nebo čtyři roky?

Zaměstnankyně nemusí informovat zaměstnavatele o době, po kterou hodlá pobírat rodičovský příspěvek, ale musí jej informovat o době, po kterou hodlá čerpat rodičovskou dovolenou. Neurčí-li zaměstnankyně v žádosti o rodičovskou dovolenou její rozsah, má se za to, že ji hodlá čerpat v plném rozsahu, tedy do tří let věku dítěte. A po tuto dobu je zaměstnavatel povinen jí držet místo.

Rodičovská dovolená slouží k prohloubení péče o dítě a přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne tří let věku. Rodičovskou dovolenou může čerpat i otec dítěte, již od jeho narození, a to i současně s matkou dítěte, která by v dané době čerpala mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Je tedy možné, aby s dítětem byli doma současně oba rodiče, nárok na peněžitou pomoc však může čerpat vždy jen jeden z rodičů.

Doba rodičovské dovolené se neposuzuje jako výkon práce, zaměstnankyni po dobu jejího čerpání nevzniká nárok na dovolenou, naopak dovolená se za dobu čerpání rodičovské dovolené krátí.

Pokud žena vyčerpá dvouletý rodičovský příspěvek, ale pak se rozhodne zůstat doma ještě třetí rok (bez nároku na peníze od státu), musí  jí zaměstnavatel i třetí rok stále držet místo?

Pokud zaměstnankyně požádala o rodičovskou dovolenou kratší, například v délce dvou let, a v průběhu této doby hodlá změnit její čerpání na celý nárok tří let, musí jí zaměstnavatel vždy vyhovět. A musí ji tedy po návratu z rodičovské dovolené zařadit na její původní pracovní místo.

Rozdílné právní názory existují pro případy opačné, tedy že se zaměstnankyně rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádala. Komentář k zákoníku práce uvádí, že se zaměstnankyně musí na zkrácení původně oznámené délky rodičovské dovolené se zaměstnavatelem dohodnout, respektive zaměstnavatel s tím musí souhlasit. Důvod je logický, zaměstnavatel již například přijal zástup za rodičovskou dovolenou na dobu určitou tři roky. Jiné výklady se přiklánějí k názoru, že když se chce žena vrátit zpět dříve, i takto jí musí zaměstnavatel vyhovět, neboť se v prvé řadě jedná o její místo a čerpání rodičovské dovolené je právem zaměstnankyně.

Čtenářce v říjnu končí tříletý rodičovský příspěvek. Pokud by otěhotněla a šla rovnou na rizikové těhotenství, je zaměstnavatel povinen držet jí pracovní místo, než nastoupí na mateřskou?

Předpokládám, že po dobu čerpání rodičovského příspěvku čerpá tazatelka rodičovskou dovolenou. Pokud v době čerpání rodičovské dovolené z důvodu rizikového těhotenství nastanou důvody pro dočasnou pracovní neschopnost, změní rodičovskou dovolenou na dočasnou pracovní neschopnost a poté přejde z dočasné pracovní neschopnosti na mateřskou dovolenou, po jejím skončení pak na rodičovskou dovolenou s druhým dítětem. Po celou tuto dobu jí zaměstnavatel nesmí dát výpověď, až na výjimky, jakými jsou například zrušení zaměstnavatele. A samozřejmě zaměstnavatel je povinen jí držet pracovní místo až do tří let věku dítěte.

Která právní norma řeší případnou povinnost držet pracovní místo ženě na mateřské nebo rodičovské dovolené?

Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení mateřské dovolené na její původní práci a pracoviště je stanovena v § 47 zákoníku práce. Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení rodičovské dovolené na pozici podle její pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce) vyplývá jednak z § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a také obecně z principu pracovního práva, že zaměstnavatel nemůže jednostranně změnit druh práce a místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě ani bezdůvodně skončit se zaměstnancem pracovní poměr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 6 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
včeraAktualizovánovčera v 01:20

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
1. 9. 2026

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.