Jdu na mateřskou. Musí mi zaměstnavatel držet místo?

Praha – V souvislosti s porodem a péčí o malé dítě má každá žena nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Jak dlouho jí ale zaměstnavatel musí držet místo? A jak je to v případě, že na konci rodičovské dovolené žena znovu otěhotní a lékař vyhodnotí těhotenství jako rizikové? Na naše otázky odpovídal náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.

Na co má žena nárok po návratu z mateřské dovolené?

Po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnankyni na její původní práci a pracoviště. Výjimkou je případ, že původní práce mezitím odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno. V takovém případě zaměstnavatel zaměstnankyni zařadí na práci podle její pracovní smlouvy, tedy musí dodržet sjednaný druh práce a místo výkonu práce, nemusí se však jednat o její konkrétní původní pozici. Pro příklad, je-li druh práce ve smlouvě sjednán jako zdravotní sestra fakultní nemocnice a zaměstnankyně zde před mateřskou dovolenou pracovala na oddělení, které bylo zrušeno, může být zařazena na pozici zdravotní setry v téže nemocnici, ale na jiném oddělení.

Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů, v případě, že porodila zároveň dvě nebo více dětí, pak v délce 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla 6 týdnů, nejdříve však 8 týdnů před očekávaným datem porodu, nástup na mateřskou v tomto časovém rozmezí si určuje sama. Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit dříve než 6 týdnů po porodu.

Doba čerpání mateřské dovolené se posuzuje jako výkon práce pro účely dovolené, což znamená, že za dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, jí vzniká nárok na dovolenou stejně, jako kdyby pracovala. Dovolenou může vyčerpat mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, nebo výjimečně po skončení rodičovské dovolené. Více o tomto tématu čtěte zde.

Musí žena zaměstnavatele předem informovat o tom, zda hodlá čerpat rodičovský příspěvek v délce dva, tři nebo čtyři roky?

Zaměstnankyně nemusí informovat zaměstnavatele o době, po kterou hodlá pobírat rodičovský příspěvek, ale musí jej informovat o době, po kterou hodlá čerpat rodičovskou dovolenou. Neurčí-li zaměstnankyně v žádosti o rodičovskou dovolenou její rozsah, má se za to, že ji hodlá čerpat v plném rozsahu, tedy do tří let věku dítěte. A po tuto dobu je zaměstnavatel povinen jí držet místo.

Rodičovská dovolená slouží k prohloubení péče o dítě a přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne tří let věku. Rodičovskou dovolenou může čerpat i otec dítěte, již od jeho narození, a to i současně s matkou dítěte, která by v dané době čerpala mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Je tedy možné, aby s dítětem byli doma současně oba rodiče, nárok na peněžitou pomoc však může čerpat vždy jen jeden z rodičů.

Doba rodičovské dovolené se neposuzuje jako výkon práce, zaměstnankyni po dobu jejího čerpání nevzniká nárok na dovolenou, naopak dovolená se za dobu čerpání rodičovské dovolené krátí.

Pokud žena vyčerpá dvouletý rodičovský příspěvek, ale pak se rozhodne zůstat doma ještě třetí rok (bez nároku na peníze od státu), musí  jí zaměstnavatel i třetí rok stále držet místo?

Pokud zaměstnankyně požádala o rodičovskou dovolenou kratší, například v délce dvou let, a v průběhu této doby hodlá změnit její čerpání na celý nárok tří let, musí jí zaměstnavatel vždy vyhovět. A musí ji tedy po návratu z rodičovské dovolené zařadit na její původní pracovní místo.

Rozdílné právní názory existují pro případy opačné, tedy že se zaměstnankyně rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádala. Komentář k zákoníku práce uvádí, že se zaměstnankyně musí na zkrácení původně oznámené délky rodičovské dovolené se zaměstnavatelem dohodnout, respektive zaměstnavatel s tím musí souhlasit. Důvod je logický, zaměstnavatel již například přijal zástup za rodičovskou dovolenou na dobu určitou tři roky. Jiné výklady se přiklánějí k názoru, že když se chce žena vrátit zpět dříve, i takto jí musí zaměstnavatel vyhovět, neboť se v prvé řadě jedná o její místo a čerpání rodičovské dovolené je právem zaměstnankyně.

Čtenářce v říjnu končí tříletý rodičovský příspěvek. Pokud by otěhotněla a šla rovnou na rizikové těhotenství, je zaměstnavatel povinen držet jí pracovní místo, než nastoupí na mateřskou?

Předpokládám, že po dobu čerpání rodičovského příspěvku čerpá tazatelka rodičovskou dovolenou. Pokud v době čerpání rodičovské dovolené z důvodu rizikového těhotenství nastanou důvody pro dočasnou pracovní neschopnost, změní rodičovskou dovolenou na dočasnou pracovní neschopnost a poté přejde z dočasné pracovní neschopnosti na mateřskou dovolenou, po jejím skončení pak na rodičovskou dovolenou s druhým dítětem. Po celou tuto dobu jí zaměstnavatel nesmí dát výpověď, až na výjimky, jakými jsou například zrušení zaměstnavatele. A samozřejmě zaměstnavatel je povinen jí držet pracovní místo až do tří let věku dítěte.

Která právní norma řeší případnou povinnost držet pracovní místo ženě na mateřské nebo rodičovské dovolené?

Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení mateřské dovolené na její původní práci a pracoviště je stanovena v § 47 zákoníku práce. Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení rodičovské dovolené na pozici podle její pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce) vyplývá jednak z § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a také obecně z principu pracovního práva, že zaměstnavatel nemůže jednostranně změnit druh práce a místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě ani bezdůvodně skončit se zaměstnancem pracovní poměr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 3 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...