Jdu na mateřskou. Musí mi zaměstnavatel držet místo?

Praha – V souvislosti s porodem a péčí o malé dítě má každá žena nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Jak dlouho jí ale zaměstnavatel musí držet místo? A jak je to v případě, že na konci rodičovské dovolené žena znovu otěhotní a lékař vyhodnotí těhotenství jako rizikové? Na naše otázky odpovídal náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.

Na co má žena nárok po návratu z mateřské dovolené?

Po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnankyni na její původní práci a pracoviště. Výjimkou je případ, že původní práce mezitím odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno. V takovém případě zaměstnavatel zaměstnankyni zařadí na práci podle její pracovní smlouvy, tedy musí dodržet sjednaný druh práce a místo výkonu práce, nemusí se však jednat o její konkrétní původní pozici. Pro příklad, je-li druh práce ve smlouvě sjednán jako zdravotní sestra fakultní nemocnice a zaměstnankyně zde před mateřskou dovolenou pracovala na oddělení, které bylo zrušeno, může být zařazena na pozici zdravotní setry v téže nemocnici, ale na jiném oddělení.

Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů, v případě, že porodila zároveň dvě nebo více dětí, pak v délce 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla 6 týdnů, nejdříve však 8 týdnů před očekávaným datem porodu, nástup na mateřskou v tomto časovém rozmezí si určuje sama. Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit dříve než 6 týdnů po porodu.

Doba čerpání mateřské dovolené se posuzuje jako výkon práce pro účely dovolené, což znamená, že za dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, jí vzniká nárok na dovolenou stejně, jako kdyby pracovala. Dovolenou může vyčerpat mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, nebo výjimečně po skončení rodičovské dovolené. Více o tomto tématu čtěte zde.

Musí žena zaměstnavatele předem informovat o tom, zda hodlá čerpat rodičovský příspěvek v délce dva, tři nebo čtyři roky?

Zaměstnankyně nemusí informovat zaměstnavatele o době, po kterou hodlá pobírat rodičovský příspěvek, ale musí jej informovat o době, po kterou hodlá čerpat rodičovskou dovolenou. Neurčí-li zaměstnankyně v žádosti o rodičovskou dovolenou její rozsah, má se za to, že ji hodlá čerpat v plném rozsahu, tedy do tří let věku dítěte. A po tuto dobu je zaměstnavatel povinen jí držet místo.

Rodičovská dovolená slouží k prohloubení péče o dítě a přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne tří let věku. Rodičovskou dovolenou může čerpat i otec dítěte, již od jeho narození, a to i současně s matkou dítěte, která by v dané době čerpala mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Je tedy možné, aby s dítětem byli doma současně oba rodiče, nárok na peněžitou pomoc však může čerpat vždy jen jeden z rodičů.

Doba rodičovské dovolené se neposuzuje jako výkon práce, zaměstnankyni po dobu jejího čerpání nevzniká nárok na dovolenou, naopak dovolená se za dobu čerpání rodičovské dovolené krátí.

Pokud žena vyčerpá dvouletý rodičovský příspěvek, ale pak se rozhodne zůstat doma ještě třetí rok (bez nároku na peníze od státu), musí  jí zaměstnavatel i třetí rok stále držet místo?

Pokud zaměstnankyně požádala o rodičovskou dovolenou kratší, například v délce dvou let, a v průběhu této doby hodlá změnit její čerpání na celý nárok tří let, musí jí zaměstnavatel vždy vyhovět. A musí ji tedy po návratu z rodičovské dovolené zařadit na její původní pracovní místo.

Rozdílné právní názory existují pro případy opačné, tedy že se zaměstnankyně rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádala. Komentář k zákoníku práce uvádí, že se zaměstnankyně musí na zkrácení původně oznámené délky rodičovské dovolené se zaměstnavatelem dohodnout, respektive zaměstnavatel s tím musí souhlasit. Důvod je logický, zaměstnavatel již například přijal zástup za rodičovskou dovolenou na dobu určitou tři roky. Jiné výklady se přiklánějí k názoru, že když se chce žena vrátit zpět dříve, i takto jí musí zaměstnavatel vyhovět, neboť se v prvé řadě jedná o její místo a čerpání rodičovské dovolené je právem zaměstnankyně.

Čtenářce v říjnu končí tříletý rodičovský příspěvek. Pokud by otěhotněla a šla rovnou na rizikové těhotenství, je zaměstnavatel povinen držet jí pracovní místo, než nastoupí na mateřskou?

Předpokládám, že po dobu čerpání rodičovského příspěvku čerpá tazatelka rodičovskou dovolenou. Pokud v době čerpání rodičovské dovolené z důvodu rizikového těhotenství nastanou důvody pro dočasnou pracovní neschopnost, změní rodičovskou dovolenou na dočasnou pracovní neschopnost a poté přejde z dočasné pracovní neschopnosti na mateřskou dovolenou, po jejím skončení pak na rodičovskou dovolenou s druhým dítětem. Po celou tuto dobu jí zaměstnavatel nesmí dát výpověď, až na výjimky, jakými jsou například zrušení zaměstnavatele. A samozřejmě zaměstnavatel je povinen jí držet pracovní místo až do tří let věku dítěte.

Která právní norma řeší případnou povinnost držet pracovní místo ženě na mateřské nebo rodičovské dovolené?

Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení mateřské dovolené na její původní práci a pracoviště je stanovena v § 47 zákoníku práce. Povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení rodičovské dovolené na pozici podle její pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce) vyplývá jednak z § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a také obecně z principu pracovního práva, že zaměstnavatel nemůže jednostranně změnit druh práce a místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě ani bezdůvodně skončit se zaměstnancem pracovní poměr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 4 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 19 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 22 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

Evropský pohled