Jankovský odráží kritiku: Zákon o veřejných zakázkách se rodí podle plánu

Praha – Příprava novely zákona o veřejných zakázkách pokračuje podle ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského bez problémů a efektivně. Šéf resortu se tak ohradil proti pochybnostem, které se objevily v médiích. Konkrétně šlo o výtky od členů Národní ekonomické rady vlády (NERV), kteří systém veřejných zakázek a práci na jeho novelizaci kritizovali.

Způsob přípravy zákona, který je základním kamenem vládní protikorupční strategie, zpochybnil ekonom Pavel Kohout. Ten právě kvůli situaci kolem zakázek NERV opouští. Ministerstvo podle něj nebralo návrhy rady dostatečně vážně a přípravu novely prodlužuje.

„Žádný návrh jsme nezamítli bez důkladného přezkoumání a hledání reálného naplnění daného ideového záměru,“ uvedl Jankovský. V případě NERVu prý jeho úřad zapracoval do návrhu novely 13 z 15 zaslaných návrhů, u Platformy pro veřejné zakázky bylo zapracováno 75 procent návrhů.

Premiér Petr Nečas minulý týden po schválení protikorupční strategie vlády řekl, že vláda chce zapracovat návrhy NERVu a Platformy pro transparentní veřejné zakázky do nové úpravy zákona. Příprava návrhu se má také zrychlit. Do meziresortního připomínkového řízení by podle Nečase měl jít do konce března. To dnes potvrdil také Jankovský. 

Kamil Jankovský:

„Paragrafové znění zákona o veřejných zakázkách bude dokončeno tak, aby v březnu tohoto roku šel zákon o veřejných zakázkách do meziresortního připomínkového řízení a následně do projednání ve vládě.“

„Některé změny musí mít oporu v dalších zákonných úpravách a opatřeních tak, aby byly opravdu účinné a nešlo jen o prázdné proklamace. Proto expertní komise ministra už nyní souběžně připravuje celý balíček navazujících návrhů,“ řekl šéf MMR.

Nižší limit pro malé zakázky nebo elektronizace

Ministerstvo souhlasí třeba s návrhem NERVu na snížení limitu pro zakázky malého rozsahu na milion korun a vytvoření speciálního typu zakázek se zjednodušeným zadávacím řízením v intervalu od 300 000 do jednoho milionu. „Musíme ale počítat s tím, že v tu chvíli bude daleko větší počet podání na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ÚOHS bude mít potřebu personálně posílit, aby tuto agendu zvládal,“ zdůraznil Jankovský.

Naopak příliš se ministerstvu nelíbí návrh na využití datových schránek pro správu zakázek. „Tento komunikační nástroj není svými parametry primárně vhodný. Protože však dlouhodobě prosazujeme elektronizaci procesu zadávání veřejných zakázek, navrhujeme vytvořit nástroj přesně pro tyto potřeby v rámci připravované Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek,“ poznamenal dnes ministr.

Petr Jansa, Transparency International:

„Vláda, ministerstva mohou zveřejňovat mohou zveřejňovat dokumenty v plném rozsahu již dnes, nic jim v tom nebrání – to byla jedna z výtek NERVu, že vláda, která se nazývá protikorupční, nečiní praktické kroky možné přitom i beze změny zákona.“

Zásadně se představy ministerstva a NERVu rozcházejí v případě úpravy kvalifikačních předpokladů firem soutěžících o zakázky. Expertní rada navrhuje, aby místo složité sítě předpokladů stačilo jen čestné prohlášení o schopnosti uskutečnit zakázku a z případného nesplnění vyvodit odpovědnosti pro správní orgány firem, které by měly právní odpovědnost. Ministerstvo namísto toho navrhuje upravit výčet možných kvalifikačních předpokladů.

Návrh zřejmě podpoří i opozice

K chystané vládní novele zákona o veřejných zakázkách se staví vstřícně i opozice, která se prostřednictvím panelu expertů sama účastní její přípravy. „Koalice má 118 hlasů, opozici nepotřebuje, ale my jako opozice jsme připraveni a chceme se podílet na změně tohoto zákona,“ uvedl stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc.

ČSSD by v zákonu ráda viděla především povinné vypisování elektronických aukcí na veřejné zakázky. Slibuje si od něj snížení ceny projektu. „Doufám, že budou naše požadavky vyslyšeny, a tudíž budeme moct návrh zákona podpořit jako celek,“ dodal Tejc.

Veřejné zakázky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 14 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...