Jak zahýbe akciovými trhy supervolební rok?

Washington/Praha – Kromě zadlužení Spojených států budou letos s akciovými trhy hýbat volby. Celkem se konají v 59 zemích. Pod drobnohledem investorů ale bude hlavně volba lídrů ve Spojených státech, Francii, Rusku a Číně. Tyto čtyři mocnosti totiž tvoří 40 procent světové ekonomiky.

Na poslední rok před volbami si většina politiků nechává ta největší esa. Americký prezident Barack Obama není výjimkou. Bude se snažit voliče přesvědčit, aby mu opět dali svoje hlasy. Americké akcie tak nejspíš porostou. Na býčí, tedy růstové vlně by se pak nepochybně vezly i ostatní trhy. 

Tobias Levkovich, stratég Citigroup

„Nejasnosti okolo výsledků voleb mohou s trhy zamávat. Většinou ale akcie během posledního roku volebního cyklu rostou.“ 

Tobias Levkovich ze Citigroup odhaduje, že index S&P 500 uzavře rok 2012 na úrovni 1 375 bodů. Poslední rok prezidentských období v USA akciím tradičně přeje, míní. Administrativa se totiž všemožně snaží obhájit pozice a pomoci ekonomice, aby to pocítili spotřebitelé, tedy voliči. Je ovšem dobré připomenout, že například v roce 2008 toto historické „pravidlo“ dokonale selhalo, dodal Levkovich.

Přinesou americké volby trhům dobrou náladu?

„Volby v USA jsou vždy ostře sledovanou událostí na trzích. Zpravidla mívají lehce pozitivní dopad – jsou s nimi spojována očekávání pozitivní změny směru,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Po minulých volbách, kdy zvítězil Barack Obama, byl efekt spíše krátkodobý a k další pozitivní reakci trhu došlo až na začátku dalšího roku s tím, jak administrativa začala přijímat první zásadnější krizová opatření,“ doplnil. 

Nejspíš žádná překvapení nečekají trhy v Rusku, Číně nebo Indii. Investory ale bude hodně zajímat nový prezident Francie. Starosti jim dělá zejména možnost zvolení socialisty Francoise Hollanda. Ten by se totiž mohl odvrátit od německé cesty, kterou razí Nicolas Sarkozy. „Francois Hollande, který pochází ze socialistického tábora, je spíše zastáncem zvyšování daní a vytváření státem garantovaných pracovních míst,“ vysvětlil Bureš. 

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

„Trhy pravděpodobně vedle politiky budou hlavně sledovat vývoj krize na periferii eurozóny. To bude úplně zásadní otázka – americké volby vedle toho budou v uvozovkách hrát trochu druhou ligu.“ 

Největší starosti ale investorům dělají dubnové parlamentní volby v Řecku. Nová vláda by totiž mohla odmítnout úsporná opatření a nechat zemi padnout. Evropa by pak ze svých půjček nemusela vidět ani euro.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 2 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 11 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.