Jak zahýbe akciovými trhy supervolební rok?

Washington/Praha – Kromě zadlužení Spojených států budou letos s akciovými trhy hýbat volby. Celkem se konají v 59 zemích. Pod drobnohledem investorů ale bude hlavně volba lídrů ve Spojených státech, Francii, Rusku a Číně. Tyto čtyři mocnosti totiž tvoří 40 procent světové ekonomiky.

Na poslední rok před volbami si většina politiků nechává ta největší esa. Americký prezident Barack Obama není výjimkou. Bude se snažit voliče přesvědčit, aby mu opět dali svoje hlasy. Americké akcie tak nejspíš porostou. Na býčí, tedy růstové vlně by se pak nepochybně vezly i ostatní trhy. 

Tobias Levkovich, stratég Citigroup

„Nejasnosti okolo výsledků voleb mohou s trhy zamávat. Většinou ale akcie během posledního roku volebního cyklu rostou.“ 

Tobias Levkovich ze Citigroup odhaduje, že index S&P 500 uzavře rok 2012 na úrovni 1 375 bodů. Poslední rok prezidentských období v USA akciím tradičně přeje, míní. Administrativa se totiž všemožně snaží obhájit pozice a pomoci ekonomice, aby to pocítili spotřebitelé, tedy voliči. Je ovšem dobré připomenout, že například v roce 2008 toto historické „pravidlo“ dokonale selhalo, dodal Levkovich.

Přinesou americké volby trhům dobrou náladu?

„Volby v USA jsou vždy ostře sledovanou událostí na trzích. Zpravidla mívají lehce pozitivní dopad – jsou s nimi spojována očekávání pozitivní změny směru,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Po minulých volbách, kdy zvítězil Barack Obama, byl efekt spíše krátkodobý a k další pozitivní reakci trhu došlo až na začátku dalšího roku s tím, jak administrativa začala přijímat první zásadnější krizová opatření,“ doplnil. 

Nejspíš žádná překvapení nečekají trhy v Rusku, Číně nebo Indii. Investory ale bude hodně zajímat nový prezident Francie. Starosti jim dělá zejména možnost zvolení socialisty Francoise Hollanda. Ten by se totiž mohl odvrátit od německé cesty, kterou razí Nicolas Sarkozy. „Francois Hollande, který pochází ze socialistického tábora, je spíše zastáncem zvyšování daní a vytváření státem garantovaných pracovních míst,“ vysvětlil Bureš. 

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

„Trhy pravděpodobně vedle politiky budou hlavně sledovat vývoj krize na periferii eurozóny. To bude úplně zásadní otázka – americké volby vedle toho budou v uvozovkách hrát trochu druhou ligu.“ 

Největší starosti ale investorům dělají dubnové parlamentní volby v Řecku. Nová vláda by totiž mohla odmítnout úsporná opatření a nechat zemi padnout. Evropa by pak ze svých půjček nemusela vidět ani euro.

Nahrávám video
Supervolební rok vs. akciové trhy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 20 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...