Jak zahýbe akciovými trhy supervolební rok?

Washington/Praha – Kromě zadlužení Spojených států budou letos s akciovými trhy hýbat volby. Celkem se konají v 59 zemích. Pod drobnohledem investorů ale bude hlavně volba lídrů ve Spojených státech, Francii, Rusku a Číně. Tyto čtyři mocnosti totiž tvoří 40 procent světové ekonomiky.

Na poslední rok před volbami si většina politiků nechává ta největší esa. Americký prezident Barack Obama není výjimkou. Bude se snažit voliče přesvědčit, aby mu opět dali svoje hlasy. Americké akcie tak nejspíš porostou. Na býčí, tedy růstové vlně by se pak nepochybně vezly i ostatní trhy. 

Tobias Levkovich, stratég Citigroup

„Nejasnosti okolo výsledků voleb mohou s trhy zamávat. Většinou ale akcie během posledního roku volebního cyklu rostou.“ 

Tobias Levkovich ze Citigroup odhaduje, že index S&P 500 uzavře rok 2012 na úrovni 1 375 bodů. Poslední rok prezidentských období v USA akciím tradičně přeje, míní. Administrativa se totiž všemožně snaží obhájit pozice a pomoci ekonomice, aby to pocítili spotřebitelé, tedy voliči. Je ovšem dobré připomenout, že například v roce 2008 toto historické „pravidlo“ dokonale selhalo, dodal Levkovich.

Přinesou americké volby trhům dobrou náladu?

„Volby v USA jsou vždy ostře sledovanou událostí na trzích. Zpravidla mívají lehce pozitivní dopad – jsou s nimi spojována očekávání pozitivní změny směru,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Po minulých volbách, kdy zvítězil Barack Obama, byl efekt spíše krátkodobý a k další pozitivní reakci trhu došlo až na začátku dalšího roku s tím, jak administrativa začala přijímat první zásadnější krizová opatření,“ doplnil. 

Nejspíš žádná překvapení nečekají trhy v Rusku, Číně nebo Indii. Investory ale bude hodně zajímat nový prezident Francie. Starosti jim dělá zejména možnost zvolení socialisty Francoise Hollanda. Ten by se totiž mohl odvrátit od německé cesty, kterou razí Nicolas Sarkozy. „Francois Hollande, který pochází ze socialistického tábora, je spíše zastáncem zvyšování daní a vytváření státem garantovaných pracovních míst,“ vysvětlil Bureš. 

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

„Trhy pravděpodobně vedle politiky budou hlavně sledovat vývoj krize na periferii eurozóny. To bude úplně zásadní otázka – americké volby vedle toho budou v uvozovkách hrát trochu druhou ligu.“ 

Největší starosti ale investorům dělají dubnové parlamentní volby v Řecku. Nová vláda by totiž mohla odmítnout úsporná opatření a nechat zemi padnout. Evropa by pak ze svých půjček nemusela vidět ani euro.

Nahrávám video
Supervolební rok vs. akciové trhy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...