Jak zahýbe akciovými trhy supervolební rok?

Washington/Praha – Kromě zadlužení Spojených států budou letos s akciovými trhy hýbat volby. Celkem se konají v 59 zemích. Pod drobnohledem investorů ale bude hlavně volba lídrů ve Spojených státech, Francii, Rusku a Číně. Tyto čtyři mocnosti totiž tvoří 40 procent světové ekonomiky.

Na poslední rok před volbami si většina politiků nechává ta největší esa. Americký prezident Barack Obama není výjimkou. Bude se snažit voliče přesvědčit, aby mu opět dali svoje hlasy. Americké akcie tak nejspíš porostou. Na býčí, tedy růstové vlně by se pak nepochybně vezly i ostatní trhy. 

Tobias Levkovich, stratég Citigroup

„Nejasnosti okolo výsledků voleb mohou s trhy zamávat. Většinou ale akcie během posledního roku volebního cyklu rostou.“ 

Tobias Levkovich ze Citigroup odhaduje, že index S&P 500 uzavře rok 2012 na úrovni 1 375 bodů. Poslední rok prezidentských období v USA akciím tradičně přeje, míní. Administrativa se totiž všemožně snaží obhájit pozice a pomoci ekonomice, aby to pocítili spotřebitelé, tedy voliči. Je ovšem dobré připomenout, že například v roce 2008 toto historické „pravidlo“ dokonale selhalo, dodal Levkovich.

Přinesou americké volby trhům dobrou náladu?

„Volby v USA jsou vždy ostře sledovanou událostí na trzích. Zpravidla mívají lehce pozitivní dopad – jsou s nimi spojována očekávání pozitivní změny směru,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Po minulých volbách, kdy zvítězil Barack Obama, byl efekt spíše krátkodobý a k další pozitivní reakci trhu došlo až na začátku dalšího roku s tím, jak administrativa začala přijímat první zásadnější krizová opatření,“ doplnil. 

Nejspíš žádná překvapení nečekají trhy v Rusku, Číně nebo Indii. Investory ale bude hodně zajímat nový prezident Francie. Starosti jim dělá zejména možnost zvolení socialisty Francoise Hollanda. Ten by se totiž mohl odvrátit od německé cesty, kterou razí Nicolas Sarkozy. „Francois Hollande, který pochází ze socialistického tábora, je spíše zastáncem zvyšování daní a vytváření státem garantovaných pracovních míst,“ vysvětlil Bureš. 

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

„Trhy pravděpodobně vedle politiky budou hlavně sledovat vývoj krize na periferii eurozóny. To bude úplně zásadní otázka – americké volby vedle toho budou v uvozovkách hrát trochu druhou ligu.“ 

Největší starosti ale investorům dělají dubnové parlamentní volby v Řecku. Nová vláda by totiž mohla odmítnout úsporná opatření a nechat zemi padnout. Evropa by pak ze svých půjček nemusela vidět ani euro.

5 minut
Supervolební rok vs. akciové trhy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 6 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 13 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 13 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...