Řím - Itálie se dnes prohýbala pod osmihodinovou generální stávkou, kterou vyhlásila největší odborová ústředna v zemi na protest proti úsporným opatřením vlády Silvia Berlusconiho. Ve všech větších městech na Apeninském poloostrově se uskutečnily demonstrace. Účast na protestních shromážděních však nebyla taková, jak organizátoři očekávali. Nepracovalo se však v bankách a na úřadech. Nejezdila městská hromadná doprava, postiženy byly i železniční a letecké spoje. Na ruzyňském letišti stávka způsobila zrušení čtyř pravidelných letů do Itálie. Vlaky mezi Mnichovem a Veronou končily již v Innsbrucku, odkud cestující dál pokračovali autobusy. Trajekty nabíraly osmihodinová zpoždění.
K původně třem zrušeným letům během dopoledne přibyl ještě jeden zpáteční let společnosti EasyJet do Milána s odletem ve 12:45. Zrušení původně postihlo odlet a přílet společností Wizz Air (odlet z Prahy v 10:20) a Alitalia (odlet 11:10) do Benátek a jeden zpáteční let společnosti Wizz Air do Říma s odletem pět minut po druhé hodině. Jde o selektivní rušení jednotlivých spojů, řada dalších letů mezi Prahou a italskými letišti se uskutečnila normálně.
Hůře na tom přes den bylo římské letiště Fiumicino, kde podle italských médií došlo ke zrušení 130 letů. Stovka dalších letů byla zrušena jinde v zemi. Kvůli stávce také nevyjela polovina místních vlaků a byly zrušeny i některé mezinárodní železniční spoje, například mezi Mnichovem a Veronou. Železniční spojení mezi Českou republikou a Itálií podle všeho nebylo výrazně postiženo.
S dopravním chaosem se nejméně do oficiálního ukončení stávky v 17:00 SELČ potýkal hlavně Řím. Ve městě se zastavilo mnoho veřejných služeb včetně metra, vyjelo jen třicet procent autobusů. Nemocnice braly jen naléhavé případy. Uzavřeny byly i turistické atrakce jako Koloseum, Forum Romanum nebo Galerie Borghese. Podobná situace byla například v Turíně a Neapoli.
Kromě toho dnes desetitisíce Italů vyšly do ulic demonstrovat proti úsporným opatřením. Demonstrace se konaly například v Římě, v Miláně, Florencii, Janově, Boloni, Cagliari, Neapoli a Palermu. Manifestací se zúčastnilo i mnoho opozičních politiků.
Odbory nechtějí utahovat opasky
Odborová ústředna CGIL, která má pět milionů členů, stávku vyhlásila 23. srpna, 11 dní poté, co Berlusconiho kabinet schválil kontroverzní úsporná opatření. Zatímco Italové protestovali proti dosavadnímu vládnímu úspornému programu, italský kabinet dnes na mimořádném zasedání svůj restriktivní plán pod tlakem finančních trhů ještě zpřísnil a rozhodl urychlit jeho přijetí v parlamentu. Nově navrhl zvýšit daň z přidané hodnoty, zavést daň pro bohaté a zvýšit věk pro odchod do důchodu ženám v soukromém sektoru z 60 na 65 let.
Šéfka italských odborů CGIL Susanna Camussová:
„Vládní opatření jsou velmi nezodpovědná. Zatíží všechny státní zaměstnance, a ti pak doplatí na důsledky krize nejvíc. Vůbec nemyslí na naší budoucnost. Parlament o nich teprve jedná, takže pořád je tu prostor pro změnu.“
V italském Senátu odpoledne začala debata o úsporném plánu, jenž má třetí největší ekonomice v eurozóně ušetřit nejméně 45,5 miliardy eur (přes 1,1 bilionu korun), z toho 20 miliard v příštím roce. Berlusconiho vláda očekává, že Senát vládní úsporné plány schválí už ve středu, ne až v sobotu, jak se plánovalo. Poté půjdou ihned do Poslanecké sněmovny.
Úspor chce vláda také dosáhnout snížením sociální péče a redukcí počtu míst ve státní správě. Součástí balíku jsou také změny v zákoníku práce, které umožňují snadněji zaměstnance propouštět. Odbory požadují větší ochranu pracovních míst a důraznější postihy neplatičů daní. Kritizují také zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu u žen.
Do úspor nutí Itálii EU i nutnost
Na italskou vládu tlačí Evropská unie, která se bojí šíření finanční krize. Itálie má druhý největší dluh zemí v Evropské unii. To budí nedůvěru investorů v italské cenné papíry a zbavují se jich. A tlak finančních trhů na Itálii a také na Španělsko ohrožuje samotnou existenci společné evropské měny.
Protesty zřejmě nemají velkou oporu ani u běžných občanů. Podle některých průzkumů s dnešní generální stávkou nesouhlasí 55 až 60 procent Italů. Byť se hovoří o generální stávce, celou ekonomiku nejspíš neochromí. Vyhlásila ji pouze jedna ze čtyř odborových centrál.
