Investoři se předhánějí, kdo bude dřív na Kubě

Havana – Kuba se otevírá světu, ledy tají, Kuba si podává ruku se Západem – se snahou kubánských komunistů o sblížení s kapitalismem přichází při pohledu do novin nemalé množství klišé. Pravdou ale je, že Havana v poslední době skutečně přivítala řadu byznysmenů, vládních delegací i papeže. A spolupráce s Čínou a Spojenými státy podpořila zájem i dalších zemí – ty se teď snaží využít situace a předběhnout americké firmy na dosud volném trhu.

Z evropských zemí má Kubě nejblíže Španělsko, které je mezi obchodními partnery Havany na pomyslné třetí příčce za Venezuelou a Čínou. Španělské firmy se na ostrově zaměřují například na správu desítek hotelů.

A teď na Kubu zamířila dokonce delegace 75 španělských firem v čele s tamním ministrem průmyslu, energetiky a turismu Jose Manuelem Soriou. Na ostrově je ale nečekali pouze kubánští partneři, ale i konkurenční delegace z Itálie, která měla dvojnásobnou početní přesilu. „Pro španělskou vládu a firmy je na Kubě velká obchodní příležitost, která se právě teď naplno otevírá,“ uvedl španělský ministr.

Španělé a Italové se přitom jen náhodou nepotkali se stovkou německých podnikatelů a ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Ti naplánovanou cestu odložili kvůli komplikacím v jednáních s Íránem a Řeckem. Vedle toho ale už havanskou misi splnily podobné delegace z Francie, Británie a Nizozemska.

Italský ministr Jose Manuel Soria a španělský státní sekretář Jaime Garcia Legaz při návštěvě Kuby
Zdroj: ČTK/AP/Desmond Boylan

„Kuba je prakticky ve všem zaostalá, přicházející firmy mohou obnovit celou infrastrukturu od IT, přes celý průmysl, po velké možnosti v turistice,“ upozorňuje hispanista z Metropolitní univerzity Praha Traian Urban a dodává, že Kubu čeká to, co už dříve zažila i Evropa, tedy privatizace.

Řada kontraktů je rozjednána, včetně například 14 italských projektů v kubánsko-čínské obchodní zóně budované u přístavu Mariel. „Pokračujeme ve zlepšování vzájemných vztahů. Už když kubánský prezident Raúl Castro navštívil Řím v květnu, sám nás vyzval, abychom si pospíšili a přijeli i se zástupci byznysu,“ uvedl italský státní tajemník pro zahraniční záležitosti Mario Giro.

Americké firmy zatím čekají

Sbližování Washingtonu s Havanou odstartovalo loni v prosinci. Dosavadní konfrontační politika podle amerického prezidenta Baracka Obamy nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je překonaná, zdůvodnil tehdy. Zároveň oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě své velvyslanectví.

Obama se také pokouší prosadit v kongresu zrušení zákonného embarga, kvůli kterému se musí americké firmy zatím držet dál. Nejblíž k reálnému byznysu je tak firma Carnival, která provozuje výletní plavby po Karibiku. Povolení od amerických úřadů už má, teď čeká ještě na kubánské razítko.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Společnost měla na Kubu políčeno už hodně dlouho. Je to pro ni samozřejmě velmi lákavý a výnosný byznys - stejně jako pro její konkurenci, která už si taky opatřuje povolení. U kubánských úřadů ale vůbec není jednoduché uspět, navíc jsou známé tím, že na všechno mají moře času,“ dodává kubánský reportér agentury Reuters Dan Trotta.

Američané můžou ale i v tomto případě narazit na mantinely zákonů. Oficiálně totiž zatím nemohou cestovat na Kubu jako turisté, existuje ale řada výjimek například pro vzdělávací nebo náboženské programy. Na palubě lodí, ale i v Havaně tak budou jako součást cesty probíhat lekce španělštiny, semináře a workshopy o kubánské historii a přírodě.

Po Kubě jezdily i české motorky a popelářská auta

V době komunistického režimu udržovalo Československo s Kubou intenzivní obchodní vztahy, kdy na ostrově stavělo elektrárny a dováželo motorky i auta. Tyto vazby se ale po sametové revoluci zpřetrhaly, což byla podle Traiana Urbana velká chyba. „Československé firmy měly velmi dobrou pozici, protože Československo bylo druhým největším obchodním partnerem hned po Sovětském svazu. A nyní to bude stát daleko větší úsilí tyto vztahy obnovit,“ míní hispanista.

Ne všechny vazby se ale přerušily. Například Jawa dodá na ostrov každý rok až tisíc motorek. Další firmy zase dovážejí náhradní díly do elektráren, které byly postaveny za dob socialismu. Řadu podnikatelů nicméně odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Na Kubě například do dneška plně nefunguje internet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 6 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 2 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.