Investoři se předhánějí, kdo bude dřív na Kubě

Havana – Kuba se otevírá světu, ledy tají, Kuba si podává ruku se Západem – se snahou kubánských komunistů o sblížení s kapitalismem přichází při pohledu do novin nemalé množství klišé. Pravdou ale je, že Havana v poslední době skutečně přivítala řadu byznysmenů, vládních delegací i papeže. A spolupráce s Čínou a Spojenými státy podpořila zájem i dalších zemí – ty se teď snaží využít situace a předběhnout americké firmy na dosud volném trhu.

Z evropských zemí má Kubě nejblíže Španělsko, které je mezi obchodními partnery Havany na pomyslné třetí příčce za Venezuelou a Čínou. Španělské firmy se na ostrově zaměřují například na správu desítek hotelů.

A teď na Kubu zamířila dokonce delegace 75 španělských firem v čele s tamním ministrem průmyslu, energetiky a turismu Jose Manuelem Soriou. Na ostrově je ale nečekali pouze kubánští partneři, ale i konkurenční delegace z Itálie, která měla dvojnásobnou početní přesilu. „Pro španělskou vládu a firmy je na Kubě velká obchodní příležitost, která se právě teď naplno otevírá,“ uvedl španělský ministr.

Španělé a Italové se přitom jen náhodou nepotkali se stovkou německých podnikatelů a ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Ti naplánovanou cestu odložili kvůli komplikacím v jednáních s Íránem a Řeckem. Vedle toho ale už havanskou misi splnily podobné delegace z Francie, Británie a Nizozemska.

Italský ministr Jose Manuel Soria a španělský státní sekretář Jaime Garcia Legaz při návštěvě Kuby
Zdroj: ČTK/AP/Desmond Boylan

„Kuba je prakticky ve všem zaostalá, přicházející firmy mohou obnovit celou infrastrukturu od IT, přes celý průmysl, po velké možnosti v turistice,“ upozorňuje hispanista z Metropolitní univerzity Praha Traian Urban a dodává, že Kubu čeká to, co už dříve zažila i Evropa, tedy privatizace.

Řada kontraktů je rozjednána, včetně například 14 italských projektů v kubánsko-čínské obchodní zóně budované u přístavu Mariel. „Pokračujeme ve zlepšování vzájemných vztahů. Už když kubánský prezident Raúl Castro navštívil Řím v květnu, sám nás vyzval, abychom si pospíšili a přijeli i se zástupci byznysu,“ uvedl italský státní tajemník pro zahraniční záležitosti Mario Giro.

Americké firmy zatím čekají

Sbližování Washingtonu s Havanou odstartovalo loni v prosinci. Dosavadní konfrontační politika podle amerického prezidenta Baracka Obamy nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je překonaná, zdůvodnil tehdy. Zároveň oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě své velvyslanectví.

Obama se také pokouší prosadit v kongresu zrušení zákonného embarga, kvůli kterému se musí americké firmy zatím držet dál. Nejblíž k reálnému byznysu je tak firma Carnival, která provozuje výletní plavby po Karibiku. Povolení od amerických úřadů už má, teď čeká ještě na kubánské razítko.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Společnost měla na Kubu políčeno už hodně dlouho. Je to pro ni samozřejmě velmi lákavý a výnosný byznys - stejně jako pro její konkurenci, která už si taky opatřuje povolení. U kubánských úřadů ale vůbec není jednoduché uspět, navíc jsou známé tím, že na všechno mají moře času,“ dodává kubánský reportér agentury Reuters Dan Trotta.

Američané můžou ale i v tomto případě narazit na mantinely zákonů. Oficiálně totiž zatím nemohou cestovat na Kubu jako turisté, existuje ale řada výjimek například pro vzdělávací nebo náboženské programy. Na palubě lodí, ale i v Havaně tak budou jako součást cesty probíhat lekce španělštiny, semináře a workshopy o kubánské historii a přírodě.

Po Kubě jezdily i české motorky a popelářská auta

V době komunistického režimu udržovalo Československo s Kubou intenzivní obchodní vztahy, kdy na ostrově stavělo elektrárny a dováželo motorky i auta. Tyto vazby se ale po sametové revoluci zpřetrhaly, což byla podle Traiana Urbana velká chyba. „Československé firmy měly velmi dobrou pozici, protože Československo bylo druhým největším obchodním partnerem hned po Sovětském svazu. A nyní to bude stát daleko větší úsilí tyto vztahy obnovit,“ míní hispanista.

Ne všechny vazby se ale přerušily. Například Jawa dodá na ostrov každý rok až tisíc motorek. Další firmy zase dovážejí náhradní díly do elektráren, které byly postaveny za dob socialismu. Řadu podnikatelů nicméně odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Na Kubě například do dneška plně nefunguje internet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 4 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 8 hhodinami

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
před 12 hhodinami

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
před 16 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Stát bude od října opět denně regulovat maximální ceny paliv

Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Vláda schválila na příští rok deficit 386 miliard

Ministři na pondělním zasedání vlády schválili návrh státního rozpočtu pro příští rok. Deficit bude oproti původnímu plánu o tři miliardy nižší, tedy 386 miliard korun. I přesto ale bude stát v příštím roce hospodařit s druhým nejhlubším schodkem od vzniku samostatného Česka. Kabinet také obnovil od října regulaci cen pohonných hmot. Podpořil i valorizaci důchodů a jednorázový příspěvek dva tisíce korun.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Průměrný důchod vzroste o 304 korun, k tomu důchodci dostanou jednorázově dva tisíce

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od ledna o 304 korun, průměrná penze tak vzroste na 22 196 korun, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Dále podle něj rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun. Při jeho rozdělení do dvanácti měsíců mohou penzisté nakonec počítat zhruba s 470 korunami měsíčně navíc. Rozhodnutí podle Juchelky směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.