Investoři se předhánějí, kdo bude dřív na Kubě

Havana – Kuba se otevírá světu, ledy tají, Kuba si podává ruku se Západem – se snahou kubánských komunistů o sblížení s kapitalismem přichází při pohledu do novin nemalé množství klišé. Pravdou ale je, že Havana v poslední době skutečně přivítala řadu byznysmenů, vládních delegací i papeže. A spolupráce s Čínou a Spojenými státy podpořila zájem i dalších zemí – ty se teď snaží využít situace a předběhnout americké firmy na dosud volném trhu.

Z evropských zemí má Kubě nejblíže Španělsko, které je mezi obchodními partnery Havany na pomyslné třetí příčce za Venezuelou a Čínou. Španělské firmy se na ostrově zaměřují například na správu desítek hotelů.

A teď na Kubu zamířila dokonce delegace 75 španělských firem v čele s tamním ministrem průmyslu, energetiky a turismu Jose Manuelem Soriou. Na ostrově je ale nečekali pouze kubánští partneři, ale i konkurenční delegace z Itálie, která měla dvojnásobnou početní přesilu. „Pro španělskou vládu a firmy je na Kubě velká obchodní příležitost, která se právě teď naplno otevírá,“ uvedl španělský ministr.

Španělé a Italové se přitom jen náhodou nepotkali se stovkou německých podnikatelů a ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. Ti naplánovanou cestu odložili kvůli komplikacím v jednáních s Íránem a Řeckem. Vedle toho ale už havanskou misi splnily podobné delegace z Francie, Británie a Nizozemska.

Italský ministr Jose Manuel Soria a španělský státní sekretář Jaime Garcia Legaz při návštěvě Kuby
Zdroj: ČTK/AP/Desmond Boylan

„Kuba je prakticky ve všem zaostalá, přicházející firmy mohou obnovit celou infrastrukturu od IT, přes celý průmysl, po velké možnosti v turistice,“ upozorňuje hispanista z Metropolitní univerzity Praha Traian Urban a dodává, že Kubu čeká to, co už dříve zažila i Evropa, tedy privatizace.

Řada kontraktů je rozjednána, včetně například 14 italských projektů v kubánsko-čínské obchodní zóně budované u přístavu Mariel. „Pokračujeme ve zlepšování vzájemných vztahů. Už když kubánský prezident Raúl Castro navštívil Řím v květnu, sám nás vyzval, abychom si pospíšili a přijeli i se zástupci byznysu,“ uvedl italský státní tajemník pro zahraniční záležitosti Mario Giro.

Americké firmy zatím čekají

Sbližování Washingtonu s Havanou odstartovalo loni v prosinci. Dosavadní konfrontační politika podle amerického prezidenta Baracka Obamy nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je překonaná, zdůvodnil tehdy. Zároveň oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě své velvyslanectví.

Obama se také pokouší prosadit v kongresu zrušení zákonného embarga, kvůli kterému se musí americké firmy zatím držet dál. Nejblíž k reálnému byznysu je tak firma Carnival, která provozuje výletní plavby po Karibiku. Povolení od amerických úřadů už má, teď čeká ještě na kubánské razítko.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Společnost měla na Kubu políčeno už hodně dlouho. Je to pro ni samozřejmě velmi lákavý a výnosný byznys - stejně jako pro její konkurenci, která už si taky opatřuje povolení. U kubánských úřadů ale vůbec není jednoduché uspět, navíc jsou známé tím, že na všechno mají moře času,“ dodává kubánský reportér agentury Reuters Dan Trotta.

Američané můžou ale i v tomto případě narazit na mantinely zákonů. Oficiálně totiž zatím nemohou cestovat na Kubu jako turisté, existuje ale řada výjimek například pro vzdělávací nebo náboženské programy. Na palubě lodí, ale i v Havaně tak budou jako součást cesty probíhat lekce španělštiny, semináře a workshopy o kubánské historii a přírodě.

Po Kubě jezdily i české motorky a popelářská auta

V době komunistického režimu udržovalo Československo s Kubou intenzivní obchodní vztahy, kdy na ostrově stavělo elektrárny a dováželo motorky i auta. Tyto vazby se ale po sametové revoluci zpřetrhaly, což byla podle Traiana Urbana velká chyba. „Československé firmy měly velmi dobrou pozici, protože Československo bylo druhým největším obchodním partnerem hned po Sovětském svazu. A nyní to bude stát daleko větší úsilí tyto vztahy obnovit,“ míní hispanista.

Ne všechny vazby se ale přerušily. Například Jawa dodá na ostrov každý rok až tisíc motorek. Další firmy zase dovážejí náhradní díly do elektráren, které byly postaveny za dob socialismu. Řadu podnikatelů nicméně odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Na Kubě například do dneška plně nefunguje internet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 45 mminutami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 17 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...