Investice do komodit? Velké sklady k nim rozhodně nepotřebujete

Praha - Ropa, zemní plyn, elektřina, zlato, pšenice, kukuřice, ale i hovězí maso nebo dobytek – to všechno se schová do pojmu komodity, se kterými lze obchodovat na burzách. Jde tedy v podstatě o suroviny k dalšímu zpracování. Obchodování s komoditami je ale už podle jejich různorodosti velmi široký pojem. Každá komodita má totiž svá specifika a její cena reaguje na zcela jiné podněty. Některé rysy ale mají přece jen společné.

Druhy komodit

  • Kovy: zlato, stříbro, platina, palladium, měď
  • Zemědělské plodiny: sojové boby, kukuřice, pšenice, oves, kakao, bavlna, rýže
  • Energie: ropa, zemní plyn, elektřina
  • Další: potraviny, zemědělská zvířata

S tradičními komoditami se obchoduje už tisíce let a důvod pro uzavírání obchodů zůstal dodnes zcela stejný. Zemědělci si tak snaží dopředu zajistit odbyt pro svou úrodu. Taková jistota jim dovolí více a s menším rizikem investovat do technologií nebo třeba do pracovní síly. Pokud totiž banka vidí, že mají komu svou komoditu prodat, ráda jim na celý projekt půjčí peníze.

Přesný termín, přesná cena – plus nebo minus?

Nejčastěji se komodity obchodují pomocí takzvaných termínových kontraktů, anglicky se jim říká futures. Ty dodavatele zavazují k prodeji určitého množství zboží v předem dohodnutý čas a za dohodnutou cenu. Za daných podmínek má na druhé straně povinnost zboží odkoupit kupující. Obě strany pak mají jistotu – jedna, že zboží prodá, druhá, že bude mít komoditu k dispozici například pro další výrobu. V praxi to znamená, že už dnes si můžu koupit například kukuřici s dodáním v prosinci tohoto roku. Jde tedy o kukuřici, která ještě není vypěstovaná.

Samozřejmě je jasné, že mohou přijít sucha nebo naopak deště a kukuřice může být nedostatek. To z kukuřice udělá velmi drahou komoditu. S tím ale farmář při uzavírání smlouvy nepočítal, myslel si totiž, že za rok bude kukuřice stát přibližně stejně jako v předchozím roce, a na základě tohoto svého odhadu stanovil i prodejní cenu, kterou je nucený podle smlouvy dodržet. V takovém případě bude mít kupující radost – při velké neúrodě je totiž schopný kukuřici pořídit velmi levně (za cenu, kterou si s farmářem sjednal téměř před rokem).

Stát se ale může i přesný opak. Kukuřice se může urodit velké množství, což její cenu stlačí dolů. Kupující se ale před rokem zavázal zaplatit cenu, která je obvyklá při „běžné“ úrodě, i když by se v danou chvíli dala kukuřice pořídit mnohem levněji. Smlouvu ale podepsal, teď jí musí dostát – v takovém případě na uzavřeném obchodě vydělává farmář.

Historie obchodování s komoditami

Podle některých pramenů se komodity obchodovaly už ve staré Číně před šesti tisíci lety. První doklady týkající se obchodování se surovinami jsou ale ze 17. století, kdy tento způsob začali používat japonští pěstitelé rýže. Od té doby sice uplynuly stovky let, přesto se docela podobným způsobem komoditní obchody provádějí dodnes.

S komoditami se spekuluje, aniž by se fakticky dodávaly

Časem se tedy ukázalo, že obchodování na takzvaný futures kontrakt není vždycky výhodné – začalo se tedy spekulovat se samotnými kontrakty. To znamená, že si začali kontrakty mezi sebou prodávat zemědělci na straně jedné, a kupující na straně druhé – podle toho, jak si zrovna mysleli, že bude úroda vypadat. Dnes je proto možné s komoditami obchodovat, aniž byste měli o samotnou komoditu jakýkoliv zájem. Obchodování se pak stává jen možností zisku, nikoliv praktické zajištění odbytu nebo naopak dodávek.

Spekulovat na růst nebo pokles ceny komodit skrz futures kontrakty může tedy každý – i ten, který o finální komoditu nemá vůbec zájem. Riziko ztráty ale bývá daleko vyšší než například u akcií.

Podobně jako s akciemi se i s komoditami obchoduje na burzách, které podléhají dohledu a mají svá pravidla. Mezi hlavní komoditní burzy patří ty americké – například chicagská nebo newyorská. Komoditní burzy jsou i v Evropě. Známá je například německá komoditní burza v Lipsku. Komoditní burza je i v Praze, nicméně objem obchodu je tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace.

Jak tedy začít s obchodováním a na co si dát pozor?

Nejprve je třeba se rozmyslet, jakou komoditu nakoupit. Další otázkou je, s jakým měsícem dodání kontrakt chceme. Čím víc se kontrakt obchoduje, tím lépe pro investora – kdykoliv se totiž takového „závazku“ může zbavit. Nejčastěji tedy půjde o kontrakty s poměrně krátkou lhůtou do vypršení. Že by vám ale někdo vykládal u prahu tunu pšenice, se obávat nemusíte. Na brzké vypršení kontraktu totiž budete upozorněni.

Ceny komodit se mohou vyvíjet v dlouhých cyklech, nebo reagovat na sezonní výkyvy – jako například zemědělské plodiny. Jejich ceny ale výrazně ovlivňují i vnější faktory. Jedním z nich je ekonomický růst nebo recese – při růstové ekonomické fázi ceny většinou rostou – firmy totiž mají větší spotřebu kovů a energií – roste tak poptávka. Otázkou je taky, jak jsou investoři naladění – pokud na trzích panuje klid, mají investoři větší chuť riskovat – a v tu chvíli přichází chvíle komodit – většinou se totiž používají jen jako doplňková investice. Při investicích je také důležité brát ohled na měnové riziko. Většinou se totiž komodity obchodují v amerických dolarech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
před 2 mminutami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 1 hhodinou

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
před 8 hhodinami

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
před 21 hhodinami

České restaurace získaly deset michelinských hvězd

Deset michelinských hvězd si letos vysloužily tuzemské restaurace. Oceněné podniky lidé letos najdou ve více krajích. Společnost udílela také individuální ceny – za nejlepší servis, nejlepšímu someliérovi a mladému kuchaři. Restauratéři se shodují, že světové známé ocenění přitáhne domácí i zahraniční turisty a slouží jako motivace nejen pro kuchaře, ale také třeba farmáře. Zároveň může pomoci nalákat do oboru mladé lidi. Česko prostřednictvím státní agentury CzechTourism zaplatilo za tříletou smlouvu se společností Michelin přes třicet milionů korun.
včera v 06:30

Třináctý plat či bonus udělí přes čtyřicet procent firem

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity.
včera v 06:00

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
14. 12. 2025

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
14. 12. 2025
Načítání...