Investice do komodit? Velké sklady k nim rozhodně nepotřebujete

Praha - Ropa, zemní plyn, elektřina, zlato, pšenice, kukuřice, ale i hovězí maso nebo dobytek – to všechno se schová do pojmu komodity, se kterými lze obchodovat na burzách. Jde tedy v podstatě o suroviny k dalšímu zpracování. Obchodování s komoditami je ale už podle jejich různorodosti velmi široký pojem. Každá komodita má totiž svá specifika a její cena reaguje na zcela jiné podněty. Některé rysy ale mají přece jen společné.

Druhy komodit

  • Kovy: zlato, stříbro, platina, palladium, měď
  • Zemědělské plodiny: sojové boby, kukuřice, pšenice, oves, kakao, bavlna, rýže
  • Energie: ropa, zemní plyn, elektřina
  • Další: potraviny, zemědělská zvířata

S tradičními komoditami se obchoduje už tisíce let a důvod pro uzavírání obchodů zůstal dodnes zcela stejný. Zemědělci si tak snaží dopředu zajistit odbyt pro svou úrodu. Taková jistota jim dovolí více a s menším rizikem investovat do technologií nebo třeba do pracovní síly. Pokud totiž banka vidí, že mají komu svou komoditu prodat, ráda jim na celý projekt půjčí peníze.

Přesný termín, přesná cena – plus nebo minus?

Nejčastěji se komodity obchodují pomocí takzvaných termínových kontraktů, anglicky se jim říká futures. Ty dodavatele zavazují k prodeji určitého množství zboží v předem dohodnutý čas a za dohodnutou cenu. Za daných podmínek má na druhé straně povinnost zboží odkoupit kupující. Obě strany pak mají jistotu – jedna, že zboží prodá, druhá, že bude mít komoditu k dispozici například pro další výrobu. V praxi to znamená, že už dnes si můžu koupit například kukuřici s dodáním v prosinci tohoto roku. Jde tedy o kukuřici, která ještě není vypěstovaná.

Samozřejmě je jasné, že mohou přijít sucha nebo naopak deště a kukuřice může být nedostatek. To z kukuřice udělá velmi drahou komoditu. S tím ale farmář při uzavírání smlouvy nepočítal, myslel si totiž, že za rok bude kukuřice stát přibližně stejně jako v předchozím roce, a na základě tohoto svého odhadu stanovil i prodejní cenu, kterou je nucený podle smlouvy dodržet. V takovém případě bude mít kupující radost – při velké neúrodě je totiž schopný kukuřici pořídit velmi levně (za cenu, kterou si s farmářem sjednal téměř před rokem).

Stát se ale může i přesný opak. Kukuřice se může urodit velké množství, což její cenu stlačí dolů. Kupující se ale před rokem zavázal zaplatit cenu, která je obvyklá při „běžné“ úrodě, i když by se v danou chvíli dala kukuřice pořídit mnohem levněji. Smlouvu ale podepsal, teď jí musí dostát – v takovém případě na uzavřeném obchodě vydělává farmář.

Historie obchodování s komoditami

Podle některých pramenů se komodity obchodovaly už ve staré Číně před šesti tisíci lety. První doklady týkající se obchodování se surovinami jsou ale ze 17. století, kdy tento způsob začali používat japonští pěstitelé rýže. Od té doby sice uplynuly stovky let, přesto se docela podobným způsobem komoditní obchody provádějí dodnes.

S komoditami se spekuluje, aniž by se fakticky dodávaly

Časem se tedy ukázalo, že obchodování na takzvaný futures kontrakt není vždycky výhodné – začalo se tedy spekulovat se samotnými kontrakty. To znamená, že si začali kontrakty mezi sebou prodávat zemědělci na straně jedné, a kupující na straně druhé – podle toho, jak si zrovna mysleli, že bude úroda vypadat. Dnes je proto možné s komoditami obchodovat, aniž byste měli o samotnou komoditu jakýkoliv zájem. Obchodování se pak stává jen možností zisku, nikoliv praktické zajištění odbytu nebo naopak dodávek.

Spekulovat na růst nebo pokles ceny komodit skrz futures kontrakty může tedy každý – i ten, který o finální komoditu nemá vůbec zájem. Riziko ztráty ale bývá daleko vyšší než například u akcií.

Podobně jako s akciemi se i s komoditami obchoduje na burzách, které podléhají dohledu a mají svá pravidla. Mezi hlavní komoditní burzy patří ty americké – například chicagská nebo newyorská. Komoditní burzy jsou i v Evropě. Známá je například německá komoditní burza v Lipsku. Komoditní burza je i v Praze, nicméně objem obchodu je tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace.

Jak tedy začít s obchodováním a na co si dát pozor?

Nejprve je třeba se rozmyslet, jakou komoditu nakoupit. Další otázkou je, s jakým měsícem dodání kontrakt chceme. Čím víc se kontrakt obchoduje, tím lépe pro investora – kdykoliv se totiž takového „závazku“ může zbavit. Nejčastěji tedy půjde o kontrakty s poměrně krátkou lhůtou do vypršení. Že by vám ale někdo vykládal u prahu tunu pšenice, se obávat nemusíte. Na brzké vypršení kontraktu totiž budete upozorněni.

Ceny komodit se mohou vyvíjet v dlouhých cyklech, nebo reagovat na sezonní výkyvy – jako například zemědělské plodiny. Jejich ceny ale výrazně ovlivňují i vnější faktory. Jedním z nich je ekonomický růst nebo recese – při růstové ekonomické fázi ceny většinou rostou – firmy totiž mají větší spotřebu kovů a energií – roste tak poptávka. Otázkou je taky, jak jsou investoři naladění – pokud na trzích panuje klid, mají investoři větší chuť riskovat – a v tu chvíli přichází chvíle komodit – většinou se totiž používají jen jako doplňková investice. Při investicích je také důležité brát ohled na měnové riziko. Většinou se totiž komodity obchodují v amerických dolarech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 48 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 23 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...