Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace tak nadále výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
Ceny energií sice v září klesly, tempo jejich poklesu však zpomalilo na tři procenta ze srpnových 5,6 procenta. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslového zboží naopak rostly. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách, a to o 1,2 procenta. Sektor služeb je největším sektorem ekonomiky eurozóny.
Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila stejně jako v srpnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,8 procenta.
Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 17. října.
Evropská centrální banka (ECB) v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
Nezaměstnanost v EU i eurozóně se v srpnu nezměnila
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v eurozóně zůstala v srpnu opět beze změny. V zemích osmadvacítky činila 8,6 procenta, což je nejnižší údaj od března 2009. V zemích platících eurem zůstala na pětiletém minimu 10,1 procenta, vyplývá z údajů zveřejněných evropským statistickým úřadem Eurostat.
Ve srovnání s loňským srpnem se nezaměstnanost v obou regionech snížila, v EU o 0,7 procentního bodu a v eurozóně o 0,6 procentního bodu. Nadále ale zůstává vysoká nezaměstnanost mezi mladými do 25 let. V EU činila 18,6 procenta a v eurozóně 20,7 procenta.
Ve 28 zemích EU bylo podle Eurostatu v srpnu bez práce 20,973 milionu osob, z toho 16,326 milionu v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v EU snížil o 40 tisíc, v eurozóně naopak vzrostl o osm tisíc.
Z členských zemí měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde dosáhla 3,9 procenta. V Německu činila 4,2 procenta. Nejvyšší byla nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému srpnu se nezaměstnanost snížila ve 24 zemích, v Dánsku zůstala beze změny a v Estonsku, Rakousku a Belgii se zvýšila. Nejvíce se snížila v Chorvatsku a na Kypru.
