Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Pokračoval i výrazný meziroční růst dovozních a vývozních cen paliv a energií. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Inflace nezpomaluje. V prosinci byla 6,6 procenta, za celý loňský rok 3,8 procenta
UDÁLOSTI: Tempo zdražování zboží a služeb v Česku opět zrychlilo (zdroj: ČT24)
Meziměsíčně vzrostly také spotřebitelské ceny v prosinci o 0,4 procenta. Tento vývoj byl podle statistiků ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci ceny v dopravě. Ceny pohonných hmot a olejů stouply oproti poslednímu měsíci roku 2020 o téměř 30 procent. Opět zdražilo i bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 3,9 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 10,3 procenta, vodného a stočného shodně o 5,5 procenta a tuhých paliv o 8,9 procenta.
Naopak ceny elektřiny klesly o 15 procent a zemního plynu o 7,9 procenta – za tímto poklesem je podle statistiků dočasné prominutí DPH na energie.
Jídlo je dražší, zdražují proto školní jídelny i kavárny
Z potravin zdražily například oleje a tuky meziročně o 24,7 procenta, brambory o 18,6 procenta, cukr o 17,5 procenta a pekárenské výrobky o 6,6 procenta. Zdražování potravin pociťují domácnosti, ale i veřejné či školní jídelny.
Některé v důsledku i samy zvedají ceny. „Bylo to nutné, protože se zdražují zejména sýry, maso, ovoce a zelenina,“ uvedla vedoucí školní jídelny olomoucké ZŠ Řezníčkova Anna Žáková. V královéhradecké ZŠ Milady Horákové mají zase od prosince nový jídelníček. „Cena potravin už nestačila na standard, na který jsou naši strávníci zvyklí,“ ozřejmila vedoucí jídelny Miloslava Vampolová.
Výrazně dražší je i káva. „Vzrostla skokově na konci loňského roku, což je dáno rytmem sklizně v Brazílii. Komoditní cena se zvýšila i o sto procent,“ poukázal spolumajitel pražírny Nordbens Jaromír Hanzal. Dražší jsou i kavárny, které se kromě cen kávy musí vypořádat i s energiemi nebo nájemným. Navíc je potřeba přidat také zaměstnancům.
Připlatit si lidé museli v prosinci i za tabákové výrobky, zhruba o desetinu. Ceny oděvů stouply o 16,2 procenta. O desetinu byly dražší i automobily.
Nejnižší meziroční inflaci zaznamenali statistici v únoru, a to 2,1 procenta. „Vývoj inflace v roce 2021 ovlivnil zejména růst cen v oddílech doprava, bydlení, alkoholické nápoje, tabák. V menší míře na zvyšování inflace působil též růst cen ve většině ostatních oddílů,“ uvedl ČSÚ. Ceny zboží úhrnem loni vzrostly o 3,5 procenta a ceny služeb o 4,4 procenta.
Experti: V lednu může být inflace 10 procent
Jak už bylo zmíněno, výsledek prosincové inflace je zkreslen odpuštěním DPH na energie. Bez tohoto vlivu by inflace stoupla v prosinci až na zhruba osm procent. V lednu by ovšem mohla být o to vyšší.
Jednociferný výsledek inflace v lednu by tak podle některých analytiků bylo možné považovat za pozitivní zprávu. „Inflace by měla poskočit v lednu jednak proto, že vypadne ze hry odpuštění daně u energií. Dále tam bude přecenění řady položek,“ shrnul ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Odhaduje, že ceny v lednu stoupnou o devět až deset procent.
Podle odhadů by se měla inflace začít snižovat od druhého čtvrtletí.
Zároveň lze dle ekonomů očekávat kvůli vývoji cen další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou, což i představitelé ČNB delší dobu avizují. Například viceguvernér ČNB Marek Mora uvedl, že inflace se může dostat do okolí deseti procent. K růstu sazeb sdělil, že v únoru rada ČNB zvýší sazby o více než 0,25 procentního bodu. „Od května to už bude jen proces jemného ladění. Nemyslím, že tempo bude pokračovat, už jsme blízko vrcholu našich sazeb.“
Základní úroková sazba je nyní 3,75 procenta.
Výrazný meziroční růst cen energií pokračoval
Pokračoval i výrazný meziroční růst dovozních a vývozních cen paliv a energií, který loni v listopadu překonal říjnový vývoj. Ve vývozu ceny minerálních paliv, tedy elektřiny, ropných výrobků, plynu a uhlí, meziročně vzrostly o 122,8 procenta a v dovozu o 124,5 procenta.
„V listopadu se ceny vývozu a dovozu meziročně výrazně zvýšily, ve vývozu o 10,5 procenta a v dovozu o 12,8 procenta. Ceny minerálních paliv opět meziročně významně rostly. Ve vývozu o 122,8 procenta a v dovozu o 124,5 procenta, čímž překonaly vývoj v říjnu,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Loni v říjnu byly vývozní ceny paliv meziročně vyšší o 104,6 procenta a dovozní o 124,2 procenta.
Právě výrazné zdražení minerálních paliv stálo za zvýšením celkového meziročního indexu vývozních a dovozních cen. Ve vývozu vedle paliv značně, o téměř 57 procent, zdražily také ceny ostatních surovin – podle statistiků se toto zdražení týkalo zejména dřeva a kovového odpadu. Ceny vyvážených chemikálií a polotovarů byly meziročně vyšší o necelých 17 procent. O 3,5 procenta naopak zlevnily nápoje a tabák.
Také v dovozu významně stouply ceny ostatních surovin, zejména pak rud kovů a kovového odpadu, které byly meziročně vyšší přibližně o čtvrtinu. Zhruba o 15 procent narostly ceny chemikálií a polotovarů, především železa, oceli a neželezných kovů. Meziročně klesla cena jen u dováženého průmyslového spotřebního zboží, konkrétně o půl procenta.
Meziměsíčně vývozní ceny vzrostly o 0,9 procenta a dovozní o 0,8 procenta. Také v tomto srovnání vývoj u vývozních cen ovlivnilo zejména výrazné zdražení elektřiny a plynu. U dovozu měl největší vliv na zvýšení celkového meziměsíčního indexu nárůst cen polotovarů, hlavně neželezných kovů.