Inflace nezpomaluje. V prosinci byla 6,6 procenta, za celý loňský rok 3,8 procenta

3 minuty
UDÁLOSTI: Tempo zdražování zboží a služeb v Česku opět zrychlilo
Zdroj: ČT24

Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Pokračoval i výrazný meziroční růst dovozních a vývozních cen paliv a energií. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziměsíčně vzrostly také spotřebitelské ceny v prosinci o 0,4 procenta. Tento vývoj byl podle statistiků ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.

Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci ceny v dopravě. Ceny pohonných hmot a olejů stouply oproti poslednímu měsíci roku 2020 o téměř 30 procent. Opět zdražilo i bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 3,9 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 10,3 procenta, vodného a stočného shodně o 5,5 procenta a tuhých paliv o 8,9 procenta.

Naopak ceny elektřiny klesly o 15 procent a zemního plynu o 7,9 procenta – za tímto poklesem je podle statistiků dočasné prominutí DPH na energie.

Jídlo je dražší, zdražují proto školní jídelny i kavárny

Z potravin zdražily například oleje a tuky meziročně o 24,7 procenta, brambory o 18,6 procenta, cukr o 17,5 procenta a pekárenské výrobky o 6,6 procenta. Zdražování potravin pociťují domácnosti, ale i veřejné či školní jídelny.

Některé v důsledku i samy zvedají ceny. „Bylo to nutné, protože se zdražují zejména sýry, maso, ovoce a zelenina,“ uvedla vedoucí školní jídelny olomoucké ZŠ Řezníčkova Anna Žáková. V královéhradecké ZŠ Milady Horákové mají zase od prosince nový jídelníček. „Cena potravin už nestačila na standard, na který jsou naši strávníci zvyklí,“ ozřejmila vedoucí jídelny Miloslava Vampolová.

Výrazně dražší je i káva. „Vzrostla skokově na konci loňského roku, což je dáno rytmem sklizně v Brazílii. Komoditní cena se zvýšila i o sto procent,“ poukázal spolumajitel pražírny Nordbens Jaromír Hanzal. Dražší jsou i kavárny, které se kromě cen kávy musí vypořádat i s energiemi nebo nájemným. Navíc je potřeba přidat také zaměstnancům.

Připlatit si lidé museli v prosinci i za tabákové výrobky, zhruba o desetinu. Ceny oděvů stouply o 16,2 procenta. O desetinu byly dražší i automobily.

Nejnižší meziroční inflaci zaznamenali statistici v únoru, a to 2,1 procenta. „Vývoj inflace v roce 2021 ovlivnil zejména růst cen v oddílech doprava, bydlení, alkoholické nápoje, tabák. V menší míře na zvyšování inflace působil též růst cen ve většině ostatních oddílů,“ uvedl ČSÚ. Ceny zboží úhrnem loni vzrostly o 3,5 procenta a ceny služeb o 4,4 procenta.

Experti: V lednu může být inflace 10 procent

Jak už bylo zmíněno, výsledek prosincové inflace je zkreslen odpuštěním DPH na energie. Bez tohoto vlivu by inflace stoupla v prosinci až na zhruba osm procent. V lednu by ovšem mohla být o to vyšší.

Jednociferný výsledek inflace v lednu by tak podle některých analytiků bylo možné považovat za pozitivní zprávu. „Inflace by měla poskočit v lednu jednak proto, že vypadne ze hry odpuštění daně u energií. Dále tam bude přecenění řady položek,“ shrnul ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Odhaduje, že ceny v lednu stoupnou o devět až deset procent.

 Podle odhadů by se měla inflace začít snižovat od druhého čtvrtletí.

Zároveň lze dle ekonomů očekávat kvůli vývoji cen další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou, což i představitelé ČNB delší dobu avizují. Například viceguvernér ČNB Marek Mora uvedl, že inflace se může dostat do okolí deseti procent. K růstu sazeb sdělil, že v únoru rada ČNB zvýší sazby o více než 0,25 procentního bodu. „Od května to už bude jen proces jemného ladění. Nemyslím, že tempo bude pokračovat, už jsme blízko vrcholu našich sazeb.“

Základní úroková sazba je nyní 3,75 procenta.

Výrazný meziroční růst cen energií pokračoval

Pokračoval i výrazný meziroční růst dovozních a vývozních cen paliv a energií, který loni v listopadu překonal říjnový vývoj. Ve vývozu ceny minerálních paliv, tedy elektřiny, ropných výrobků, plynu a uhlí, meziročně vzrostly o 122,8 procenta a v dovozu o 124,5 procenta.

„V listopadu se ceny vývozu a dovozu meziročně výrazně zvýšily, ve vývozu o 10,5 procenta a v dovozu o 12,8 procenta. Ceny minerálních paliv opět meziročně významně rostly. Ve vývozu o 122,8 procenta a v dovozu o 124,5 procenta, čímž překonaly vývoj v říjnu,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Loni v říjnu byly vývozní ceny paliv meziročně vyšší o 104,6 procenta a dovozní o 124,2 procenta.

Právě výrazné zdražení minerálních paliv stálo za zvýšením celkového meziročního indexu vývozních a dovozních cen. Ve vývozu vedle paliv značně, o téměř 57 procent, zdražily také ceny ostatních surovin – podle statistiků se toto zdražení týkalo zejména dřeva a kovového odpadu. Ceny vyvážených chemikálií a polotovarů byly meziročně vyšší o necelých 17 procent. O 3,5 procenta naopak zlevnily nápoje a tabák.

Také v dovozu významně stouply ceny ostatních surovin, zejména pak rud kovů a kovového odpadu, které byly meziročně vyšší přibližně o čtvrtinu. Zhruba o 15 procent narostly ceny chemikálií a polotovarů, především železa, oceli a neželezných kovů. Meziročně klesla cena jen u dováženého průmyslového spotřebního zboží, konkrétně o půl procenta.

Meziměsíčně vývozní ceny vzrostly o 0,9 procenta a dovozní o 0,8 procenta. Také v tomto srovnání vývoj u vývozních cen ovlivnilo zejména výrazné zdražení elektřiny a plynu. U dovozu měl největší vliv na zvýšení celkového meziměsíčního indexu nárůst cen polotovarů, hlavně neželezných kovů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...