Brusel - Českou ekonomiku letos vzpruha nečeká, naopak se propadne o 0,4 procenta, jak předpovídá Evropská komise. Přesto se však rozpočtový schodek vejde pod tři procenta hrubého domácího produktu, což je jedna z podmínek vstupu do eurozóny. Komise přitom ještě v únoru odhadovala českou ekonomiku na stagnaci a ubrala také pro příští rok. Tuzemský HDP má růst o 1,6 procenta, namísto dříve předpokládaných 1,9 procenta. Na růžích ustláno nemá ani Evropská unie, kterou spolu s eurozónou čeká pokles.
„Obrození“ české ekonomiky alias odrazení ode dna by mělo přijít zhruba v polovině roku, předpovídá komise. V té době totiž mají polevit negativní faktory, jako jsou slabá spotřebitelská důvěra, pokles investic a nepříznivé vnější prostředí.
Brusel předpovídá Česku vyšší počet nezaměstnaných
V roce 2014 by pak hospodářské oživení měl podpořit růst reálných příjmů domácností. Průměrná míra nezaměstnanosti v Česku letos stoupne na 7,5 procenta z loňských sedmi procent, míní komisaři.
Na druhou stranu vývoj veřejných financí České republiky Brusel hodnotí o poznání příznivěji než dříve. Dle současné prognózy by měl rozpočtový deficit letos klesnout na 2,9 procenta HDP z loňských 4,4 procenta. Předchozí odhad počítal pro letošní rok se schodkem 3,1 procenta HDP, loňský deficit komise odhadovala na 5,2 procenta.
Český rozhlas už splnění tříprocentního limitu avizoval ráno, což znamená, že Česku už letos nehrozí nové škrty nebo zvyšování daní. Za lepším stavem českých veřejných financí podle komise stojí výrazné snížení veřejných investic a růst rozpočtových příjmů, o který se zasloužilo hlavně zvýšení DPH.
„Jsem si jist, že deficit veřejných financí klesne pod tři procenta. Vzhledem k tomu, že jsme splnili klíčový cíl finanční politiky, tedy stabilizovat veřejné rozpočty, můžeme v rámci možností realizovat některá prorůstová opatření,“ uvedl také ministr financí Miroslav Kalousek. „Takže není vyloučeno, že trend vývoje hospodářského růstu se otočí už ve druhé polovině letošního roku,“ doplnil.
Na podporu tuzemské ekonomiky má jít až 9 miliard
Podle ministra financí se daří vybírat daně. Vláda by v nejbližších měsících mohla uvolnit až 9 miliard korun na podporu ekonomiky. „Teď jsem si jist dvěma miliardami. Teď se domnívám, že po květnu budeme moct uvažovat o dalších šesti až sedmi miliardách,“ podotkl Kalousek. Podle ministra by peníze mohly jít třeba na opravy silnic, vědu a výzkum nebo na rychlejší odpisy investic u podnikatelů.
„Pokud bude zbylých 7 miliard (2 miliardy jsou na obnovitelné zdroje) dáno na roztočení ekonomiky, aby se začaly stavět silnice, infrastruktura, eventuálně bytová výstavba, tak to pomůže. Je špatně to dávat na vědu a výzkum, tam to kola ekonomiky neroztočí,“ řekl v Ekonomice ČT24 prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.
Podle opozice ale ministr financí chce, aby firmy utratily co nejvíc peněz ještě do voleb. „On si chce stimulovat výběr DPH a potom veškeré problémy s tím, že nebudou vybírány daně, hodit na příští vládu,“ míní stínový ministr financí Jan Mládek.
Petr Zahradník, ekonom a člen NERVu
„Je samozřejmě dobré být fiskálně odpovědný a disciplinovaný. Ale na druhou stanu, když budeme omezovat objem investic, tak budeme řezat do budoucího hospodářského růstu, a to není úplně perspektivní.“
Zdroj: Český rozhlas
Ekonomiku eurozóny čeká 0,4procentní propad
A pokles čeká i ekonomiku eurozóny, která se má letos dostat do záporných 0,4 procenta. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie se má pak snížit o 0,1 procenta. Opět přitom šlo o zhoršení předchozí prognózy, která počítala s hospodářským poklesem o 0,3 procenta v eurozóně a s nárůstem o 0,1 procenta v celé EU.
Evropu táhne ke dnu hlavně skupina zemí v čele s Kyprem, Portugalskem, Španělskem a Itálií. Nicméně komise předpokládá, že v letošním druhém pololetí se ekonomika EU postupně vrátí k růstu, který příští rok nabere na tempu.
Také Hospodářská komora zhoršila prognózu ekonomického vývoje České republiky. Zatímco na začátku roku předpovídala pro letošek růst HDP 0,5 procenta, nyní očekává růst ekonomiky o 0,3 procenta.
Růst by měl táhnout především export, protože domácí poptávka zůstává pod tlakem. Komise očekává, že ekonomika Evropské unie příští rok stoupne o 1,4 procenta a ekonomika eurozóny o 1,2 procenta. Navíc nové prognózy jsou založeny na předpokladu, že pokračující politické kroky zabrání nové eskalaci evropské dluhové pasti.
Podle eurokomisaře pro hospodářské záležitosti Olliho Rehna Evropa musí učinit vše, co je zapotřebí, aby odstranila problémy s vysokou nezaměstnaností. Letos podle prognózy komise míra nezaměstnanosti v EU stoupne na 11,1 procenta z loňských 10,5 procenta. V eurozóně by se měla vyšplhat až na 12,2 procenta z 11,4 procenta.
Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady
„V krátkodobém horizontu musíme nutně zavést opatření na oživení růstu a boj s nezaměstnaností.“
Evropská komise si přitom dobře uvědomuje potřebu hospodářského růstu, a proto teď bude shovívavější v oblasti rozpočtové politiky členských států. Třeba Francii a Španělsku chce poskytnout víc času na snížení deficitu pod tři procenta HDP. A čas navíc dostalo i Portugalsko.
Detailní informace týkající se prognózy i možný vývoj dalších evropských ekonomik najdete na stránkách Evropské komise.
