Hackeři dostali web výrobce videoher Electronic Arts

New York – Hackeři vzali útokem další firmu. Tentokrát jde o amerického výrobce videoher Electronic Arts. Podle agentury Reuters se počítačoví piráti patrně dostali k informacím o některých uživatelích, například k datům narození, telefonním číslům nebo e-mailovým adresám. Kdo za útokem stojí, ale není známo. Podle odborníků se čtyři z pěti internetových krádeží ani nedají vystopovat. Špatně jsou dostupné i informace o tom, jakým způsobem oběť data hackerovi zpřístupnila. V poslední době už se obětí útoku hackerů stalo více firem, včetně japonských koncernů Sony a Nintendo.

Informace o kartách a pojistkách ukradeny nebyly

Hackeři zaútočili na server, který obsluhuje firemní studio Bioware v kanadském Edmontonu. Napadená stránka souvisela s hrou Neverwinter Nights. Společnost Electronic Arts umístila na svůj web několik otázek a odpovědí, které mají uživatelům pomoci s orientací. Útočníci se podle společnosti nedostali k údajům o kreditních kartách ani k číslům sociálních pojistek. Další citlivé údaje už ale hackeři patrně mají.

2 minuty
Hackeři opět zaútočili
Zdroj: ČT24

Největší problémy s počítačovými piráty má však nejspíš Sony, kde bylo napadeno více než sto milionů uživatelských účtů. Společnost Sega Sammy Holdings před pár dny uvedla, že až 1,3 milionu jejích zákazníků mohly být ukradeny uživatelské údaje.

Radek Smolík:

„Většina českých webových aplikací, a to bohužel i včetně těch, které provozují ministerstva a různé jiné vládní instituce, je v celkem zoufalém a žalostném bezpečnostním stavu. A to bohužel platí i o řadě webových obchodů a různých jiných podobných služeb. Výjimkou snad jsou jen telekomunikační operátoři.“

„Když došlo k úniku dat ze Sony, je potřeba si uvědomit, že v tomto systému má své účty, kde došlo k úniku desítek milionů osobních údajů, přes 90 tisíc obyvatel Česka,“ tvrdí odborník na IT bezpečnost Tomáš Přibyl. Útoky tak nejsou ani v tuzemsku výjimkou. Čeští hackeři patří navíc v celosvětové konkurenci mezi ty zdatnější a poměrně uznávané. „Spolupracují dost s hackery z Ukrajiny, ale vidíme i spolupráci s hackery z Rumunska. V rámci toho regionu jsou - řekl bych - velmi aktivními hráči,“ dodává bezpečnostní konzultant Radek Smolík.

Hackeři vydělávají, firmy přicházejí o miliony

Internetové pirátství se postupně stalo výnosným obchodem. Na druhé straně ale stojí vysoké ztráty napadených firem. Třeba Sony přijde podle odhadů kvůli útokům o víc než jeden a půl miliardy dolarů.

Sony
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...