Praha – Do budoucna budou agrární dotace pobírat pouze aktivní zemědělci. To dnes prohlásila německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová po jednání se svým českým protějškem Ivanem Fuksou. Stejně jako Česku se Němcům při reformě společné zemědělské politiky EU nelíbí stropy pro přímé platby vyplácené na hektar zemědělské půdy. Ty by totiž znevýhodnily velké farmy. „My jsme zajedno také v tom, že pro nás je důležitější kritérium obhospodařování nezávisle na velikosti, a z toho důvodu jsme také proti zastropování (plateb),“ uvedla Aignerová.
Společná zemědělská politika Evropské unie po roce 2013 už pomalu dostává své jasné obrysy. Konečnou podobu by jí měl ještě letos dát Evropský parlament. Loni na podzim zveřejněný návrh Evropské komise je podle českých nebo slovenských zemědělců ale zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současný nerovný stav. Zemědělci ze zemí, které do unie vstoupily v roce 2004 a později, totiž na dotacích pobírají méně peněz než jejich kolegové z původních členských zemí.
Golfovému hřišti dotace nepatří
Německá ministryně Ilse Aignerová:
„Každé dotace by se měly vázat na obhospodařování té plochy. A byli jsme si také zajedno, že letiště nebo golfové hřiště nemůže být zemědělskou plochou s dotací.“
Nemalé dotace v minulosti inkasovaly také subjekty, které se zemědělstvím neměly nic společného. Například v Dánsku v roce 2009 vyinkasoval peníze biliárový klub (na pivo a nealkoholické nápoje) a spolek harmonikářů. V Nizozemsku si zemědělskými dotacemi pomohly rychlobruslařský stadion, amsterdamské letiště Schiphol a amatérský fotbalový klub Sint Maarten.
Dotace po roce 2013 budou spravedlivější, slíbila Evropská komise v polovině listopadu. Její dokument však neobsahuje téměř žádné detaily, jak toho chce dosáhnout. Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že se platby skutečně srovnají.
Boj o spravedlivé dotace pokračuje
Německá ministryně Ilse Aignerová:
„Samozřejmě jsme taky jednali o vyrovnání plateb mezi východoevropskými a západoevropskými zeměmi, snažili jsme se tady najít nějaké společné řešení a určitě o tom budeme jednat ještě dále.“
Dřívější informace zemědělce navíc straší tím, že se zejména Francie a Německo snaží prosadit, aby Evropská unie i v budoucnosti vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských zemí. Ministři zemědělství obou zemí argumentují tím, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože východoevropští farmáři mají údajně nižší výrobní náklady.
Podle agrárního analytika Petra Havla se České republice na evropské úrovni podařilo vytvořit koalici, která odmítá zastrojování přímých plateb. To je podle něj klíčové jak pro nás, tak pro Německo. Diskuse se tak posunula v tom, že se hledá spravedlivý model pro základní zemědělské dotace. O kritériích se diskutuje racionálněji než dříve. „Diskuse spěje ke spravedlivějšímu vyrovnání,“ dodává analytik.
Kromě Německa se na českou stranu v otázce zastropování po nedávných vzájemných jednáních přidalo také Slovensko a Velké Británie, kde jsou farmy také větší, překvapivě ale také Rumunsko a Itálie s převážně malými podniky. Průměrná velikost zemědělského podniku je v ČR největší z celé EU, a české farmy by tak na změnu dotační politiky doplatily nejvíc. Ročně by na dotacích přišly o šest až třináct miliard korun.
Obnovitelné zdroje musejí být využívány logicky
Při dnešním jednání přišla řeč i na využití obnovitelných zdrojů v zemědělství. Obě země konkrétně tíží nastavení podpory pro bioplynové stanice. V obou zemích totiž dochází k cílenému pěstování biomasy, které přírodě příliš neprospívá.
V tomto ohledu by rád Fuksa v rozhovorech s německou ministryní pokračoval. „Já jsem paní ministryni požádal, abychom v této oblasti navázali intenzivnější konzultační linku, abychom získali víc zkušeností, které ve spolkové republice už mají dávno za sebou,“ uvedl Fuksa. S biopalivy ale mají Němci problémy. Tamější benzinky začaly nabízet ekologický benzin, který nikdo nechce. Řidiči totiž mají strach, že jim může zničit auto.
Agrární analytik Petr Havel:
„A kupodivu - a je to nesmysl - je vyšší sazba, čili je výhodnější pěstovat cíleně biomasu, než aby bioplynové stanice zpracovávaly odpad, a to nemusí být jen zemědělský, ale prostě obecně odpad z venkova. To je samozřejmě daleko lepší a veřejnoprávně a společensky prospěšnější role bioplynových stanic, aby nebyly příčinou ještě dalšího zatěžování přírody, ale aby naopak byly strukturou, která bude v podstatě tu přírodu uklízet a ještě z toho vyrobí nějakou energii.“
