Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom oznámil, že Ukrajina nezaplatila předem za dodávky plynu. Existuje tak vážné riziko pro tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu, varovala firma. Pokud nepřijde nová platba, Gazprom dodávky na Ukrajinu zastaví. Evropská komise však očekává, že dodávky plynu zůstanou na obvyklé úrovni.
Gazprom má podle svých slov dodat Ukrajině z předplacených dodávek již jen 219 milionů metrů krychlových plynu. Tuto výši spotřebuje země za dva dny, napsala agentura Reuters. Gazprom je přitom připraven dodávky na Ukrajinu zastavit, pokud neobdrží novou platbu. Tranzit plynu do Evropy je tak podle ruského vývozce v ohrožení. Rusko má na celkové spotřebě plynu v Evropě zhruba třetinový podíl a téměř polovina tohoto plynu teče do Evropy přes Ukrajinu.
Evropská komise však neočekává, že by vzniklá situace nyní nějak ovlivnila dodávky plynu do Evropské unie. Ty jsou v tuto chvíli na běžné úrovni a neočekává se, že spor mezi Ruskem a Ukrajinou za nezaplacené účty by je ovlivnil, řekla novinářům mluvčí EK Anna-Kaisa Itkonenová.
„Ta hrozba není nijak veliká, protože trasa přes Ukrajinu je využívána minimálně,“ uklidňuje situaci Vladimír Štěpán, jednatel poradenské společnosti ENA, který zároveň dodává, že ohrožení plynu pro střední Evropu je téměř nulové, částečné omezení může podle něj potkat státy jižní a jihovýchodní Evropy. Štěpán také upozorňuje na to, že zde politika nehraje žádnou roli a vše se skutečně odvíjí pouze od toho, že si Ukrajina nepředplatila dodávky plynu.
Co říkají na varování Gazpromu čeští europoslanci?
Miroslav Poche (ČSSD): „Myslím si, že je to součást tlaku Ruské federace na Ukrajinu po uzavření druhé minské dohody o příměří, ale myslím si, že se ta situace vyřeší. Rusko podle mého názoru ustoupí, stejně jako ustoupilo v minulosti a je to opravdu jenom součást obchodního tlaku na Ukrajinu, která podle mě řádně platí ty splátky Rusku.“
Kateřina Konečná (KSČM): „Určitě je to riziko, protože se těžko říká, která strana má pravdu. Já obecně tvrdím, že dluhy se mají platit. Samozřejmě, že Ukrajina dneska, troufnu si říct, není pouze v krizi – je na pokraji bankrotu, to všichni víme. Koneckonců žádá od nás peníze dnes a denně. Je tam velké nebezpečí právě toho, že na dodávky plynu je navázaná celá Evropa… Budeme si muset říct, jakým způsobem to chceme dělat dál a jak třeba i obejít země typu Ukrajiny, které vlastně vydírají Evropskou unii v tom, že například nezaplatí Rusku a pak plyn nepřijde ani k nám.“
Evžen Tošenovský (ODS): „Nevím, jestli je to další velká hra, ale myslím si, že to souvisí se všemi těmi hrami. Je to upozornění, je to nátlaková hra. Energetika k tomu bohužel slouží i v rámci celé Evropy. Není to poprvé a myslím si, že ani naposled, pokud bude Evropa tak závislá na plynu. Myslím si, že je to upozornění typu – jsem tady, aby někdo náhodou nezapomněl.“
Pavel Telička (nestr. za ANO): „Ukazuje se, jak je aktuální a relevantní diskuze na téma evropské energetické unie. Myslím si, že to jsou přesně ty otázky, na které má být Evropská unie schopná odpovídat jedním hlasem za všechny členské státy. Z mého pohledu tedy i v této partikulární otázce je relevantní, aby příslušný člen Evropské komise ihned vstoupil v kontakt s oběma stranami a viděl, do jaké míry je ta hrozba reálná, do jaké míry se to může dotknout Evropské unie jako celku a do jaké míry případně může poskytnout jakési dobré služby v této věci.“
Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz dnes uvedla, že nemůže uskutečnit platbu předem, dokud nedostane od Gazpromu garance, že dodrží dohodu z loňského října o dodávkách v zimě. „Naftogaz nepovažuje za možné, aby platil předem za dodávky ruského plynu, dokud neobdrží dostatečnou záruku striktního dodržení dohody od Gazpromu,“ uvedla ukrajinská firma v prohlášení.
V pondělí Naftogaz obvinila Gazprom, že jí nedodává plyn, za který si předem zaplatila. Ukrajinská firma obdržela jen 47 milionů metrů krychlových, objednáno měla 114 milionů. Gazprom uvedl, že dodává plyn přímo do povstaleckých oblastí, kam Ukrajina minulý týden dodávky plynu přerušila.
Gazprom už loni v létě přerušil dodávky zemního plynu na Ukrajinu kvůli vysokým nedoplatkům Naftogazu. Na konci října se pak obě stany za evropského zprostředkování dohodly na zimních dodávkách. Dohoda, která je platná do konce března, Ukrajině ukládala zaplatit za dodávky plynu předem.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem pro řadu evropských zemí včetně České republiky.
Kvůli rusko-ukrajinským sporům se nyní opět dostává do popředí otázka alternativní cesty pro ruský plyn. Před několika měsíci potvrdil své odhodlání realizovat projekt plynovodu South Stream, který prosazovali Rusové a jehož vybudování mělo stát 16 miliard eur (444 miliard korun), maďarský premiér Viktor Obrán. Plynovod měl zajistit zásobování Evropy ruským plynem mimo území Ukrajiny – vedl by pod Černým mořem, přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovinsko až do Itálie. "Německo už postavilo Nord Stream, a je tudíž schopno vyhnout se Ukrajině jako potenciálnímu zdroji nebezpečí. Nechceme nic víc, než co chce Německo, vysvětloval již dříve Orbán.
Evropská unie se jej však rozhodla pozastavit z důvodů obav, že by umožnil Moskvě zásadně zvýšit tlak na Ukrajinu. Zrušení plánu na výstavbu pak začátkem prosince loňského roku oznámil i samotný Gazprom. Podle šéfa podniku Alexeje Millera se firma rozhodla přehodnotit strategii pro evropský trh a nechce se starat o výstavbu infrastruktury pro rozvod ruského plynu po Evropské unii. Gazprom následně kvůli komplikované politické situaci zrušil i své plány na rozšíření plynovodu Nord Stream. U plynovodu, který vede z Ruska do Německa, firma uvažovala například o jeho prodloužení do Velké Británie.
Na druhou stranu Rusko však zároveň se zrušením projektu South Stream oznámilo, že se dohodlo s Tureckem na výstavbě podmořského plynovodu s kapacitou 63 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou, pro jakou byl projektován South Stream. Plynovod s názvem Turkish Stream by podle dřívějších Millerových sdělení měl plně nahradit tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy. Ta bude muset vybudovat vlastní spojení se zamýšleným plynovodem do Turecka, aby mohla dostávat ruský plyn.
