Francouzská ekonomika se prý netěší dobrému zdraví

Brusel – Francie je neschopna rychlé ekonomické adaptace a nevalné zdraví její ekonomiky by mělo v eurozóně rozeznít poplašné zvony. Francouzská ekonomika je na tom ze zemí s nejvyšším ratingem zdaleka nejhůře, konstatovala dnes studie bruselského institutu Lisabon Council, která zkoumala celkové ekonomické zdraví a jeho pokroky u 17 zemí měnové unie.

Zpráva „Euro Plus Monitor“ umístila Francii na 13. příčku z hlediska celkového zdraví ekonomiky, kde se hodnotí růstový potenciál, zaměstnanost nebo spotřeba, a na 15. místo v hodnocení ekonomické adaptace, kam se zahrnuje snižování rozpočtových deficitů a omezování růstu nákladů na pracovní sílu. Na nejvyšší příčky u obou měření zpráva zařadila Estonsko.

„Z hlediska většiny kritérií pro hodnocení pokroku ve zprávě Euro Plus Monitor se Francie nachází blíže Španělsku a Itálii než jiným zemím s ratingem AAA, tedy Německu, Rakousku a Nizozemsku,“ konstatuje zpráva.

Francie dopadla nejhůře ze všech AAA zemí

„Ze šesti zemí eurozóny s ratingem AAA je Francie na zdaleka nejnižším místě z hlediska základního zdraví,“ uvedla zpráva. „To je příliš průměrný výsledek na zemi, která si chce udržet místo v této elitní skupině … Pro Francii by měly znít poplašné zvony.“

Studie zesiluje obavy z toho, že druhá největší ekonomika eurozóny půjde stejnou cestou jako Itálie a Španělsko. Ty se v posledních měsících dostaly pod silný tlak finančních trhů a jsou ohroženy dluhovou krizí, která vznikla loni v Řecku.

Výnosy z francouzských dluhopisů stoupají

Náklady Francie na obsluhu dluhů postupně rostou a dnes výnos státních dluhopisů s desetiletou splatností dosáhl 3,46 procenta. To je téměř maximum od zavedení eura a více než dvojnásobek výnosu obdobných německých dluhopisů.

Francie se v pořadí celkového zdraví umístila jen těsně nad Itálií, Portugalskem a Řeckem, ale pod Španělskem. Za velký problém zpráva označila slabou konkurenceschopnost a udržitelnost nynější podoby veřejných financí. Paříž je pak z měnové unie zcela nejhorší, co se týče vládních výdajů.

Ve schopnosti adaptace měla Francie pod sebou jen Německo a Rakousko, zpráva ale poukázala na to, že zatímco tyto dvě země už potřebné změny uskutečnily, Francie je nečinná. „Země, které jsou v základě tak zdravé jako Německo, nemají takovou potřebu se adaptovat. Pro zemi s tak značnými problémy jako Francie vyvolává absence adaptace obavy,“ uvádí zpráva.

Analytici: Agentury mají strach sáhnout Francii na rating

Analytici poukazují na to, že finanční trhy již z hlediska cen pojistek proti insolvenci CDS a výnosů dluhopisů hodnotí Francii výrazně pod kategorií AAA, kde jsou měřítkem Německo a Británie. Ratingové agentury tak podle nich mají u Francie se snížením ratingu už zpoždění, což lze vysvětlit obavami agentur po útocích evropských činitelů na ně za jejich minulá snižování státních ratingů. Agentury se také podle analytiků obávají, že kdyby snížily Francii rating, vyvolalo by to novou vlnu dluhové krize s nepředvídatelnými následky až po rozpad eurozóny.

Zpráva předpokládá, že reformy, které by francouzskou ekonomiku ozdravily, nepřijdou dříve než po prezidentských volbách během příštího roku. „Francie musí omezit vládní spotřebu, zlepšit vyhlídky vzdělání, zejména pro imigranty, a lépe využívat talentovanou pracovní sílu,“ píše studie a dodává, že reformy budou muset být buď rychlé, nebo velmi důrazné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 11 mminutami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 9 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 22 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...