Exekuce dítěte: Doplatí na ni rodič?

Praha - Pokud váš manžel či manželka naseká dluhy, které nesplácí, může se stát, že v exekuci přijedete i o střechu nad hlavou. Jak je to ale v případě, že v dluzích se ocitne vaše dítě? Jste za jeho dluhy odpovědní?

Paní Danuše má osmnáctiletého syna. Přestože ještě není výdělečně činný, má půjčku. Jenže právě proto, že zatím nevydělává, není schopen ji splácet. „Syn má ale u mě trvalé bydliště a já se obávám exekuce,“ popisuje svůj problém paní Danuše. „Můžu exekuci nějak předejít? Lze například syna vystěhovat nebo se proti exekuci účinně chránit bez soudů?“ ptá se zoufalá čtenářka Poradny portálu ČT24.

Exekuci lze předejít asi jen jediným způsobem, a to tak, že dlužník řádně splácí své dluhy. „Každopádně ale rodiče za dluhy svých dětí nijak neručí a nejsou za tyto dluhy odpovědní,“ vysvětlil advokát Pavel Nastis. Jinými slovy ani matce dlužníka nehrozí, že by exekutor dluh za jejího syna vymáhal po ní. Za své dluhy syn odpovídá sám.

Jenže pokud bude nařízena exekuce, syn nebude dobrovolně splácet a v bytě matky má trvalé bydliště, pak je exekutor oprávněn do tohoto bytu vstoupit a zjišťovat, zda se tam nenachází majetek dlužníka. Na matčin majetek ale sáhnout nesmí. „Matka může na místě prokázat, že věc, kterou by chtěl exekutor zabavit, je v jejím vlastnictví, nejlépe samozřejmě doklady o koupi, stačí ale i například svědecká výpověď,“ upřesnil advokát. V takovém případě je exekutor povinen do patnácti dnů rozhodnout, zda věc ze soupisu zabavených věcí vyškrtne, či nikoliv. Pokud návrhu na vyškrtnutí věci nevyhoví, nezbývá než podat žalobu k příslušnému soudu.

Pryč z bytu?

Jistou možností je samozřejmě dohodnout se se synem, aby si z bytu matky odhlásil trvalé bydliště a ta se tak návštěvám exekutora mohla vyhnout. „Pokud si syn sám nepřihlásí trvalé bydliště na jinou adresu, pak toho lze docílit jedině tak, že matka podá k obecnímu úřadu návrh na zahájení správního řízení o zrušení trvalého bydliště jejího syna, přičemž bude muset doložit, že synovi zaniklo užívací právo k objektu a že se v tom objektu nezdržuje,“ doporučuje Nastis.

Důležitou roli v takovém případě ale hraje skutečnost, zda syn opravdu společnou domácnost s matkou sdílí, nebo ne. „Papírové zrušení trvalého pobytu nezabrání soupisu movitých věcí, jak se řada dlužníků mylně domnívá,“ zdůraznil mluvčí Exekutorského úřadu Tomáše Vrány David Tala. Pro exekutora je podstatná adresa skutečného pobytu, tedy místo, kde se dlužník fakticky zdržuje. Na této adrese pak bývá prováděn soupis movitých věcí a v případě nezaplacení i zajištěn movitý majetek dlužníka.

Navíc ani odhlášením trvalého pobytu se dlužník svým závazkům nevyhne, naopak, mnohdy to situaci ještě může zkomplikovat. „Korespondence totiž zpravidla nenalezne adresáta a ten se tak o svých závazcích, na které by měl možnost včas zareagovat, nedozví,“ podotýká Tala. Ve finále tak následuje až setkání se soudním exekutorem.

Máte další otázky ohledně exekucí? Zajímají vás jiná témata z oblasti ekonomiky nebo práva? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Jak odhalit hrozbu exekuce?

A jak zjistit, zda již na syna byla uvalena exekuce, dříve, než na dveře zaklepe sám exekutor? Existuje sice rejstřík zahájených exekucí, ten je ale neveřejný. Tudíž ani matka nemá šanci zjistit, že byl na jejího syna podán návrh na zahájení exekučního řízení.

Vedle toho ale existuje ještě takzvaná centrální evidence exekucí a ta již veřejná je. „Do centrální evidence exekucí se ale zaeviduje až soudem nařízená exekuce, a to až poté, co uplyne třicetidenní lhůta, kterou exekutor poskytne povinnému k dobrovolné úhradě dluhu včetně snížené odměny exekutora,“ uvedl advokát.

Pokud tedy víte o nějakém problému, nemá smysl dělat mrtvého brouka. Je důležité přebírat si korespondenci a nevyhýbat se odpovědnosti za vzniklé dluhy. Po celou dobu exekučního řízení můžete dluh dobrovolně uhradit. Navíc pokud tak učiníte do patnácti dnů od doručení prvotní výzvy k dobrovolnému plnění, snižuje se odměna exekutora a náhrady jeho hotových výdajů o polovinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...