Paříž - Představitelé čtyř největších zemí Evropské unie - Francie, Německa, Velké Británie a Itálie, spolu s nejvyššími činiteli Evropské komise a Evropské centrální banky se dnes sešli v Paříži. Na společné schůzce, kam je pozval francouzský prezident Nicolas Sarkozy, hledají řešení finanční krize, která se ze Spojených států rychle přelila také do Evropy.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy doufá, že se na schůzce dojednají alespoň takové kroky, které zastaví prohlubování problémů. První krok k omezení dalšího šíření krize v pátek učinila americká Sněmovna reprezentantů, která schválil plán stabilizace tamního finančního systému. O podobné podpoře údajně nyní uvažuje také Evropská unie.
Několik zdrojů blízkých evropským vládám v minulých dnech uvedlo, že Francie navrhuje vytvořit v Evropské unii záchranný fond, v němž by bylo asi 300 miliard eur (asi 7,4 bilionu Kč). Oficiální místa v Paříži nicméně všechny takové informace tvrdě popírají a tvrdí, že žádný takový návrh ani neexistuje.
Americká krize se přelila na starý kontinent
Starý kontinent pocítil v uplynulém týdnu bolestivé příznaky globální krize mající kořeny v USA na vlastní kůži. Po vzoru velkých amerických bank se vlivem špatných úvěrů a nedostatečné likvidity začaly hroutit i velké evropské finanční ústavy. Belgicko-nizozemský bankovní a pojišťovací gigant Fortis udržela nad vodou jen injekce více než 11 miliard eur od vlád zemí Beneluxu. Britskou hypoteční banku Bradford & Bingley musela londýnská vláda zestátnit a bez zásahu státu by zřejmě nepřežila ani belgická Dexia.
„Stále se zdá, že v Evropě půjde jen o ojedinělé případy, ale přesto psychika je někdy důležitější než realita, a proto i v Evropě je třeba připravit se na velké problémy,“ míní bývalý viceguvernér Evropské investiční banky Ivan Pilip. S lékem na zklidnění situace přišlo jako první Irsko, které se rozhodlo až do roku 2010 garantovat vklady obyvatel ve všech bankách v zemi a mezibankovní půjčky. Podobný krok nyní zvažuje i řecká vláda.
EU hledá společnou řeč obtížně
Koordinace společného postupu Evropské unie, který by přispěl k řešení finanční krize, se zatím příliš nedaří. Jakékoli návrhy přicházejí z Bruselu jen velmi pomalu. Od začátku týdne tak Evropská komise alespoň schvaluje kupování bankovních akcií a přelévání státních peněz do ohrožených bank. Za přímou podporu bankám - v unii protiprávní - tuto činnost příhodně neoznačuje. V procesu schvalování je také návrh směrnice o kapitálové přiměřenosti (dovolující přísnější regulaci bankovnictví), která ale začne platit nejdříve za dva roky.
Ivan Pilip, bývalý viceguvernér Evropské investiční banky:
„Evropští předáci spíše vyšlou signál o ochotě politiků koordinovat, mluvit o nějakých opatřeních do budoucna. Ve skrytu duše ale budou doufat, že krize na evropské banky nedolehne, protože pak by se ukázalo, že možné nástroje Evropské unie jsou skutečně velmi omezené.“
Právě společný postup Evropské unie je přitom podle Pilipa za současné situace nezbytný. Otázkou však zůstává, na jakých opatřeních se je unie vůbec schopna shodnout. Ve středu se objevily zprávy, podle nichž chce Paříž po vzoru USA navrhnout vytvoření společného fondu, který by měl na záchranu evropských bank k dispozici 300 miliard eur (7,35 bilionu korun). Proti takovým návrhům se však ostře postavilo Německo. Francouzský prezident Sarkozy posléze existenci takového plánu popřel.
Průlom se zřejmě čekat nedá
Převratný lék, který by Evropu vytrhnul ze spárů finanční krize, podle Pilipa po dnešní schůzce nelze očekávat. Samotná Francie dopředu deklarovala, že summit bere spíše jako přípravu na nadcházející zasedání finančních činitelů skupiny G7 ve Washingtonu, naplánovanou na 10. října.
Dnešní schůzka evropských členů G7 se stala také terčem kritiky kvůli tomu, že nebyli přizvání všichni členové evropské sedmadvacítky. Mezi kritiky byl například předseda Evropského parlamentu Hans G. Pöttering.
Jednání o finanční krizi dneškem nekončí, v pondělí se v Lucemburku sejdou ministři financí eurozóny, v úterý pak ministři financí všech zemí EU a v pátek pak ve Washingotnu proběhne setkání ministrů financí G8.
