Frankfurt – Podle očekávání dnes Evropská centrální banka (ECB) ke zvyšování základní úrokové sazby ze současných 1,5 procenta nesáhla. Její šéf Jean-Claude Trichet navíc vyslal signál, že v dohledné době další zvyšování sazby banka ani neplánuje. Ekonomická situace v eurozóně se totiž zhoršuje. Někteří ekonomové navíc tvrdí, že bude centrální banka ještě letos nucena úrokové sazby opět snížit.
Cenová rizika jsou podle Tricheta „zhruba vyvážená“. Ještě v srpnu se přitom obával zvyšování inflace. „Rozhodnutí ECB se očekávalo. Prezident na minulém zasedání nenaznačil, že by se chystala ke zvýšení sazeb, a navíc, situace evropských ekonomik se v průběhu toho měsíce zhoršila,“ tvrdí analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Signály o tom, že úroky dál neporostou, zrychlily pokles evropské společné měny. Kurz eura k dolaru se totiž propadl o více než jedno procento až na 1,39 dolaru, tedy nejníže od 12. července. Zvyšování úroku z rekordního krizového minima 1,0 procenta zahájila evropská banka letos v dubnu. Ke druhému zvýšení přistoupila v červenci. Podle některých analytiků ale šlo o předčasné rozhodnutí.
Profesor ekonomie Nouriel Roubini:
„ECB udělala historickou chybu, když letos zvyšovala sazby. Jen tím prohloubila dluhové problémy. Banky se kvůli horšímu přístupu k úvěrům dostaly pod ještě větší tlak.“
Trichet ještě v létě naznačoval, že kvůli inflačním rizikům čeká další zpřísnění měnové politiky. Dnes se však vyslovil zcela opačně. Příští rok by podle něj měla meziroční inflace v měnové unii z nynějších 2,5 procenta klesnout pod dvě procenta a dostat se tam, kde ji chce banka mít.
Evropský motor se zadrhává
Druhé čtvrtletí přineslo bloku platícímu eurem, a zejména jeho německému motoru, špatné zprávy. Růst hospodářství totiž zpomalil. Oslabení ekonomiky spolu se zhoršováním dluhové krize eurozóny a nedávnými otřesy na finančních trzích vede některé ekonomy k předpovědi, že své úroky Evropská centrální banka ještě letos sníží. „Očekáváme, že ekonomika eurozóny bude růst mírným tempem, je to však zatíženo vysokou nejistotou a sílícími riziky zhoršení,“ tvrdí Trichet.
Evropská dluhová krize pokračuje na plné obrátky. I přes snahy politiků uklidnit situaci málokdo pochybuje o bankrotu Řecka. Rizikovost jeho dluhopisů je nejvyšší v historii. Otazníky visí také nad Itálií nebo Španělskem. „Nejvíc v současné době Evropskou unii trápí obavy z toho, že by neschopnost Itálie, případně Španělska splácet svoje dluhy, mohla vést k vážné destabilizaci finančního systému a ke krizi podobné té, která následovala po pádu americké investiční banky Lehman Brothers,“ tvrdí Mokráš. Odborníci proto varují před další vlnou recese.
