Frankfurt – Podle očekávání dnes Evropská centrální banka (ECB) ke zvyšování základní úrokové sazby ze současných 1,5 procenta nesáhla. Její šéf Jean-Claude Trichet navíc vyslal signál, že v dohledné době další zvyšování sazby banka ani neplánuje. Ekonomická situace v eurozóně se totiž zhoršuje. Někteří ekonomové navíc tvrdí, že bude centrální banka ještě letos nucena úrokové sazby opět snížit.
Evropské hospodářství se zadrhává, úroky ECB už zvyšovat nebude
Cenová rizika jsou podle Tricheta „zhruba vyvážená“. Ještě v srpnu se přitom obával zvyšování inflace. „Rozhodnutí ECB se očekávalo. Prezident na minulém zasedání nenaznačil, že by se chystala ke zvýšení sazeb, a navíc, situace evropských ekonomik se v průběhu toho měsíce zhoršila,“ tvrdí analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Signály o tom, že úroky dál neporostou, zrychlily pokles evropské společné měny. Kurz eura k dolaru se totiž propadl o více než jedno procento až na 1,39 dolaru, tedy nejníže od 12. července. Zvyšování úroku z rekordního krizového minima 1,0 procenta zahájila evropská banka letos v dubnu. Ke druhému zvýšení přistoupila v červenci. Podle některých analytiků ale šlo o předčasné rozhodnutí.
Profesor ekonomie Nouriel Roubini:
„ECB udělala historickou chybu, když letos zvyšovala sazby. Jen tím prohloubila dluhové problémy. Banky se kvůli horšímu přístupu k úvěrům dostaly pod ještě větší tlak.“
Trichet ještě v létě naznačoval, že kvůli inflačním rizikům čeká další zpřísnění měnové politiky. Dnes se však vyslovil zcela opačně. Příští rok by podle něj měla meziroční inflace v měnové unii z nynějších 2,5 procenta klesnout pod dvě procenta a dostat se tam, kde ji chce banka mít.
Evropský motor se zadrhává
Druhé čtvrtletí přineslo bloku platícímu eurem, a zejména jeho německému motoru, špatné zprávy. Růst hospodářství totiž zpomalil. Oslabení ekonomiky spolu se zhoršováním dluhové krize eurozóny a nedávnými otřesy na finančních trzích vede některé ekonomy k předpovědi, že své úroky Evropská centrální banka ještě letos sníží. „Očekáváme, že ekonomika eurozóny bude růst mírným tempem, je to však zatíženo vysokou nejistotou a sílícími riziky zhoršení,“ tvrdí Trichet.
Evropská dluhová krize pokračuje na plné obrátky. I přes snahy politiků uklidnit situaci málokdo pochybuje o bankrotu Řecka. Rizikovost jeho dluhopisů je nejvyšší v historii. Otazníky visí také nad Itálií nebo Španělskem. „Nejvíc v současné době Evropskou unii trápí obavy z toho, že by neschopnost Itálie, případně Španělska splácet svoje dluhy, mohla vést k vážné destabilizaci finančního systému a ke krizi podobné té, která následovala po pádu americké investiční banky Lehman Brothers,“ tvrdí Mokráš. Odborníci proto varují před další vlnou recese.
Reportáž Nikoly Foktové (zdroj: ČT24)