Přes šest procent ztratil za leden panevropský index FTSEurofirst 300 a uzavřel na 1348,08 bodu. Byl to jeho nejprudší lednový pokles od roku 2008, od doby světové finanční krize. Akciové trhy po celém světě jsou v novém roce pod tlakem kvůli klesajícím cenám ropy a obavám ohledně zpomalování růstu čínské ekonomiky.
Japonská centrální banka (BOJ) v pátek překvapila trhy tím, že ve snaze o podporu ekonomiky zavedla negativní úrokovou sazbu. Banka oznámila, že zavádí poplatek 0,1 procenta na některé vklady komerčních bank u centrální banky, a pokud to bude nutné, sazbu posune do záporného pásma ještě více.
„Takovéto kroky obvykle zvyšují poptávku po rizikovějších investicích,“ řekl Philippe Gijsels z firmy BNP Paribas Fortis Global Markets.
Samotný pátek byl ale na evropských burzách ve znamení růstu. Index FTSEurofirst 300 si připsal 2,3 procenta, britský index FTSE 2,5 procenta, německý DAX 1,6 procenta a francouzský CAC 2,1 procenta.
Náladu na akciových trzích vedle dění v Japonsku podpořilo i očekávání, že americká centrální banka (Fed) nebude spěchat s dalším zvyšováním úrokových sazeb. Čerstvé statistické údaje totiž ukázaly, že ekonomika Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí stoupla pouze o 0,7 procenta. Tempo růstu tak prudce zpomalilo ze dvou procent ve třetím kvartálu a mírně zaostalo za očekáváním analytiků.
Přemety kolem ropy
V pátek byly také zveřejněny údaje o lednové těžbě ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Stoupla o 290 tisíc barelů denně na 32,60 milionu barelů denně a dostala se na maximum za nejméně zhruba dvě desetiletí. Produkci ropného kartelu zvýšil zejména Írán, proti němuž byly zrušeny obchodní sankce. Těžbu ale posílili i další velcí producenti - Saúdská Arábie a Irák. Uvedla to agentura Reuters, která vychází z vlastních průzkumů u ropných společností, činitelů OPEC a analytiků.
Proto ceny ropy v lednu většinou klesaly a dostaly se až pod 30 dolarů za barel. V pátek však naopak pokračovaly v růstu a dostaly se k blízkosti 35 dolarů za barel. Táhly je vzhůru vyhlídky na možnou dohodu velkých producentských zemí o omezení těžby. Dohoda by snížila vysoké přebytky, pod jejichž tíhou ceny za poslední rok a půl ztratily asi 70 procent.
Kam půjdou ceny dál?
Podle Lukáše Váchy, člena představenstva společnosti Conseq, je nutné se dívat na nejnovější vývoj cen ropy právě v kontextu toho, že za rok a půl klesly o 70 procent. Po třech posledních dnech růstu je proto předčasné říkat, co bude dál. Ropa je stále velmi levná.
Snahu o omezení těžby pak bude ztěžovat Írán a jeho řevnivost se Saúdskou Arábií, která by chtěla (spolu s Ruskem) produkci snížit, uvedl Vácha.
