Brusel - Evropská komise (EK) dnes přijala balíček, který se zabývá stabilitou a dalším posílením hospodářské správy. Jedná se o krátko a střednědobý výhled pro Evropskou unii a euro. „Věříme, že se nám podaří obnovit důvěru, pakliže si uvědomíme, že tato krize vyžaduje nejen rychlá opatření, ale i dlouhodobá řešení,“ řekl José Barrroso, předseda EK. Komise chce v reakci na dluhovou krizi zpřísnit rozpočtový dohled nad státy eurozóny. Země by tak měly na základě dnes představených plánů dávat předem návrh svého rozpočtu do Bruselu. Ten by mohl následně požadovat změny ještě před jeho schválením v národním parlamentu. Evropská komise kromě toho navrhuje tři možnosti prodeje eurobondů - dvě ze tří navrhovaných možností vyžadují změny smluv, nejrychlejší varianta by měla nejslabší dopad na trhy. Návrhy na zavedení společného dluhopisu mají podle komise „rozpoutat debatu“.
Výhled růstu na rok 2012 je podle Barrosa mnohem horší než v lednu. „Objevuje se více rizik, snižuje se důvěra a obnova se zastavila,“ poznamenal předseda EK, podle něhož je třeba jednat kolektivně a kolektivně také plnit závazky.
Předseda EK volá po užší spolupráci v rámci eurozóny
Balíček by měl vstoupit v platnost do měsíce. Umožní podle předsedy EK užší monitorování a posilování hospodářských a rozpočtových politik jednotlivých států. „Voláme po užší spolupráci v eurozóně. Navrhujeme, aby všechny státy eurozóny poslaly návrhy rozpočtů komisi a zveřejnily je k 15. říjnu každého roku,“ konstatoval Barroso. Komise by si pak mohla vyžádat nový návrh v případě, že by měla obavy o návrh rozpočtu, který jí byl zaslán.
José Barroso, předseda EK:
„Budeme se soustřeďovat na situace, které by mohly ohrožovat finanční stabilitu států a celé eurozóny. Rada bude mít možnost nabízet členským státům finanční pomoc. Vznikat budou nezávislé fiskální rady a nezávislé rozpočtové návrhy na základě nezávislých prognóz.“
Členské státy mají za úkol plnit pět klíčových priorit. „Doufám, že to zohlední při definování následujících hospodářských programů. A to i ve světle zlepšení veřejných financí,“ podotkl Barroso. Země mají pokračovat ve fiskální konsolidaci, nastavit běžnou úroveň ekonomiky, zrychlit strukturální reformy, zmírnit dopad na společnost a zmodernizovat veřejnou správu na všech úrovních.
Potížisté se musí připravit na přísnější dozor
Největší dozor by pak byl nad státy, které už požádaly partnery o pomoc, v současnosti tedy nad Řeckem, Portugalskem a Irskem, i zeměmi s vážnými riziky finanční nestability. Ty by byly pod dozorem komise a Evropské centrální banky. Eurozóna by po varování od Bruselu mohla státům doporučit, aby požádaly o finanční pomoc a vypracovaly reformní programy.
Nová opatření, budou-li schválena členskými státy a Evropským parlamentem, by ještě dál zpřísnila pravidla, která unie schválila teprve nedávno. Tyto „starší“ podmínky, které by měly začít platit od půlky prosince, umožňují snazší sankcionování „rozpočtových hříšníků“ - tedy zemí, které neplní rozpočtová kritéria.
EK podpořila zavedení eurobondů, bude nutné změnit unijní smlouvu?
Zpřísnění rozpočtové disciplíny je označováno i za podmínku pro případné zavedení eurobondů. Možnosti, jak by mohly vypadat, dnes komise také představila. „Společné vydávání stabilizačních dluhopisů má významné možné přínosy,“ uvedla EK v materiálu, jenž má sloužit jako podklad k diskusi o případné budoucnosti eurobondů. Analýzy situace podle EK ukázaly, že by správně nastavené eurobondy mohly pomoci rychle zmírnit současnou dluhovou krizi, a to i přesto, že jejich zavedení může trvat nějakou dobu.
Už samotný plán na jejich zavedení by měl vliv na trhy. Jejich existence by do budoucna posílila finanční systém eurozóny, a tím stabilitu, stejně jako měnovou politiku. „Obecně jsem příznivec kroků, které vedou k přísnější rozpočtové disciplíně. Je ale rozdíl domluvit se na pravidlech a ta pak dodržovat, a nebo dát pravomoc k tomu, aby se EK vyjadřovala autoritativním způsobem,“ řekl ministr financí Miroslav Kalousek.
Naopak hlavní ekonom Patria Finance David Marek se domnívá, že eurozóna bez společné rozpočtové politiky nemá budoucnost. „Návrhy jsou nezbytným minimem pro to, aby eurozóna byla stabilnější než před krizí,“ uvedl. Podobný názor má analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Návrh komise je krokem k tomu, aby se eurozóna stala fiskální unií, k čemuž zřejmě musí tak jako tak dojít, má-li přežít,“ uvedl.
Miroslav Kalousek, ministr financí ČR:
„Domluvit se na společném průchodném řešení je velmi těžké. Já osobně jsem k eurobondům skeptický. Otázka je, jak by takový společný bond byl důvěryhodný pro investory. Pokud navíc budou vydávány společné eurobondy, může tím být sejmuta odpovědnost za vlastní fiskální disciplínu jednotlivých zemí s tím, že to zaplatí někdo jiný.“
Možnosti podoby a způsobů, jak by byly eurobondy vydávány, jsou podle komise tři. Nejambicióznější verzí by bylo, pokud by zcela nahradily dluhopisy vydávané členskými státy eurozóny. Další možnost je, že by pokrývaly jen část finančních potřeb států, které by vydávaly dále i své vlastní dluhopisy, byť v omezenější míře. V obou případech by byly
eurobondy garantovány společně státy a eurozónou. Kvůli těmto variantám by ale bylo třeba měnit základní unijní smlouvu, což může být velmi citlivou a také zdlouhavou věcí.
Třetí možnost by pokrývala finanční potřeby států jen částečně, přičemž v tomto případě by byly omezenější záruky. Tato varianta by tak podle komise měla zřejmě menší vliv na stabilitu a integraci, o jejíž potřebě politici v poslední době tolik hovoří.
Největším odpůrcem eurobondů je Německo
Německá kancléřka Angela Merkelová spíš než na zavedení eurobodů tlačí na změny pravidel pro neposlušné země. „Nevyřešíme problémy v eurozóně, když vezmeme všechny dluhy a dáme jim jiné jméno. Jsou to pořád jen dluhy, veřejné dluhy a musí se splatit,“ míní Markus Ferber, německý europoslanec.
