Evidence tržeb v Chorvatsku: Bez elektřiny prodejny prostě zavřou

V Chorvatsku se báli zavedení elektronické evidence tržeb, systém ale podle podnikatelky Jitky Carić funguje. Živnostníci si museli pořídit speciální pokladnu se softwarem připojeným na internet. Jako drsné ale Carić hodnotí kontroly, které mohou vést k uzavření podniku na několik dní, i když rozdíl v pokladně činí jenom několik desítek korun. Pokud nejde elektřina, je podle ní nejjednodušší podnik uzavřít, i když to byznysu nepomůže.

8 minut
Zkušenosti s evidencí tržeb v Chorvatsku
Zdroj: ČT24

Kdo se v Chorvatsku drží pravidel tamní elektronické evidence tržeb, nemusí mít žádný problém. Pravidla podle majitelky cestovní agentury Jitky Carić, která dlouhodobě podniká ve městě Hvar, nejsou špatná, stačí si zvyknout. Kromě zaúčtování všech transakcí a odeslání dat do dvaceti čtyř hodin nemá jako podnikatelka žádné speciální povinnosti. Kontroly ale mohou být docela drsné. Ji samotnou ještě nepotkala, nejčastěji ale údajně zjišťují stav pokladen. „Když máte nějaké mínus nebo plus, dejme tomu malé množství jako dvacet kun, dostanete velkou pokutu a třeba vám prodejnu zavřou na tři dny,“ upozornila Carić. Rozdíl tak může být velmi malý, přesto způsobí podnikateli potíže. Carić ví o jedné prodejně, která byla takhle zavřená už dvakrát do roka.

Kontroly ale nezasahují jenom samotné prodejce, ale i jejich zákazníky. „Byly i reportáže, že kontrolovali lidi, když vyšli z prodejny, jestli mají účtenku,“ řekla Carić. Pokud nemají u sebe účtenku, hrozí jim pokuta. I když tento systém dodržování pravidel vypadá přísně, podařilo se v Chorvatsku oproti předchozím rokům zlepšit ekonomické statistiky. I český ministr financí Andrej Babiš bere elektronickou evidenci tržeb jako způsob boje s daňovými úniky. „Bylo vykázáno třicet procent vyšších tržeb než v předešlých letech,“ zmínila Carić.

Nemáte energii? Zavřete

Hlavní námitky proti elektronické evidenci tržeb směřují k ochraně drobných živnostníků. Ozývají se ale i lidé, kteří při podnikání mají jen problematický přístup k internetu, nebo při svém podnikání dosud nepotřebovali elektřinu. Proti zavedení tak v červenci 2013 protestovali v Chorvatsku trhovci. Stěžovali si, že nemají zavedenou elektrickou energii, tím pádem nemohou posílat účtenky. Báli se také, že jim práce s evidencí zabere čas a přijdou o klienty. Podle Carić mají ve Hvaru na nedostupnost elektřiny, případně na její výpadek jednoduché doporučení. „Pokud prodejny nemají elektřinu, tak se zavře. Je to nejjednodušší,“ prohlásila. Byznysu to sice nepomůže, ale jinak to prý nejde. Není přitom nezbytně nutné odesílat data okamžitě. „Můžete počkat. Tam, kde působím, nemáme stálé internetové připojení, ale účty musí projít do dvaceti čtyř hodin. Účet můžete vydat, pak ho jenom zfiskalizujete,“ uvedla.

Na systém se tamní lidé připravovali jeden rok. „Myslím, že bylo dost informací, ono je to v podstatě jednoduché,“ řekla Carić. Pořízení jak pokladny, tak softwarového vybavení ji stálo asi pět tisíc kun (přibližně dvacet tisíc korun), měsíční náklady pak jdou pouze na program. „Měsíčně je to nějakých 260 kun, takže asi tisíc korun,“ dodala. Pokladnu musí mít všichni, i lidé na tržnicích a rybárnách. Oni mohou využít třeba malou fiskální pokladnu podobnou kalkulačce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...