Řím – Italové by v eurozóně rádi zavedli společné dluhopisy pro zadlužené země. Jde podle nich o levnější řešení dluhových problémů než současné záchranné fondy. K návrhu se nyní budou vyjadřovat další evropské velmoci. Silná opozice se očekává především ze strany Německa. Eurozóna v každém případě musí najít způsob, jak zadluženým zemím efektivně pomáhat. Minulý týden finanční trhy uklidňovala Evropská centrální banka, která nakoupila italské a španělské dluhopisy v hodnotě 22 miliard eur.
Evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn i předseda ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker jsou pro. Jednotně vydané dluhopisy za země, jako jsou Řecko, Španělsko, Irsko nebo Itálie, pod stejnou hlavičkou by se vysokým úředníkům líbily. Platila by se za ně jediná úroková míra a dluhy jednotlivých zemí by se proměnily ve společný dluh celé eurozóny. Podle italského ministra hospodářství by tyto takzvané eurobondy sloužily jako jeden z nástrojů na řešení dluhové krize.
Italský ministr hospodářství Giulio Tremonti:
„Kdyby existovaly eurobondy se stejnou úrokovou mírou pro všechny, neocitli bychom se v takových problémech, jaké máme teď. Věříme, že větší stupeň integrace a konsolidace veřejných financí v Evropě, je potřeba.“
Jenže největší hospodářství v Evropě v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou nejspíš v úterý nový návrh smete ze stolu. Německo se pokusí usmířit francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle některých by ale opatření uklidnilo finanční trhy jen krátkodobě.
Ekonomicky stabilní Německo si navíc už spočítalo, že by za vzkříšení svých sousedů samo zaplatilo vyššími úroky pro své daňové poplatníky, a to více než bilionem korun ročně. Spekuluje se totiž o tom, že by v takovém případě výnos z dluhopisů vzrostl o více než dvě procenta. „Dokud budou členské země uplatňovat svoji vlastní finanční politiku, eurodluhopisy odmítám. Abychom udrželi stabilitu jednotlivých států, musíme aplikovat různé úrokové míry podle toho, jakou ta která země potřebuje finanční stimulaci nebo naopak sankce,“ vysvětluje německý ministr financí Wolfgang Schäuble
Italové se bojí řecké krize
Řím nechce upadnout do podobné krize, jaká potkala naposledy Řecko. O víkendu už Italové představili škrty přesahující jeden bilion korun a doufají, že pro zbytek roku 2011 si zachovají ekonomický růst ve výši 1,1 procenta.
Minulý týden Itálii zachraňovala Evropská centrální banka
Minulý týden musela rozbouřené finanční trhy zklidnit Evropská centrální banka. Sáhla k neobvyklému kroku, aby přispěchala na pomoc Itálii a Španělsku. Nakupovala totiž jejich dluhopisy, aby srazila dolů velmi vysoké úrokové míry. Celkem nakoupila vládní dluhopisy v hodnotě 22 miliard eur (zhruba 535 miliard korun). Díky nákupům Evropské centrální banky spadly u italských a španělských desetiletých dluhopisů úroky o více než procentní bod. Dostaly se tak pod pět procent, což je prozatím považováno za zvládnutelnou úroveň.
Banka opět nakupovala dluhopisy po čtyřměsíční přestávce. Týdenní objem nákupů byl nejvyšší od spuštění programu loni v květnu, kdy banka během prvního týdne vynaložila za dluhopisy 16,5 miliardy eur. Celková hodnota dluhopisů nakoupených v rámci tohoto programu dosáhla 96 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Představitelé eurozóny se minulý měsíc dohodli, že poskytnou pravomoc nakupovat vládní dluhopisy také svému záchrannému fondu, jenž má kapacitu 440 miliard eur. Tento krok však ještě musí získat souhlas jednotlivých členských zemí.
