Brusel - Jako řadu obecných prohlášení lze stručně charakterizovat dnešní brífink předsedy Evropské komise Josého Barrosa, od kterého si přítomní novináři slibovali alespoň náčrt konkrétních opatření EU v oblasti bankovního dohledu. Legislativní změny, jež mají do budoucna zabránit opakování finanční krize, představí komise podle Barrosa až v květnu.
„Krize dopadá na všechny domácnosti, má dopad na zaměstnanost, hypotéky a dotkla se i životní úrovně,“ zhodnotil Barroso současný stav evropské ekonomiky. „Je na čase přerušit cyklus nedůvěry k úvěrování. Musíme posílit transparentnost, abychom zajistili stejné postavení pro banky. Vyčištění bankovního systému je předběžná podmínka pro návrat k normálním úvěrovým podmínkám,“ dodal.
Nové unijní instituce zabrání nové krizi, současnou ale nevyřeší
Návrh legislativních změn, které Evropská komise připravuje, bude podle Barrosa vycházet ze závěrů expertní skupiny vedené bývalým šéfem Mezinárodního měnového fondu Jacquem de Larosierem. Ta navrhuje zřízení dvou nových celoevropských úřadů pro dohled nad finančním sektorem. Jeden by měl být jakousi sítí národních regulátorů, druhý pak má posuzovat systémová rizika ve finančním systému a v případě potřeby varovat před případným kolapsem.
Jak ale upozorňuje komentátorka Hospodářských novin Lenka Zlámalová, případný vznik nových evropských regulátorů může znamenat pouze pojistku, aby se v budoucnu neopakovala podobná finanční krize, jaké musí Evropa čelit dnes. Neřeší však současné problémy finančního sektoru. „Musí se objevit nějaký radikální řez, který oddělí špatné věci v bankách od těch zdravých,“ míní novinářka.
Průhledné účetnictví a pomoc jen pro někoho
S radikálním návrhem, který by podle Zlámalové mohl znamenat východisko z krize, nedávno přišel jeden ze členů bankovní rady České národní banky Vladimír Tomšík. Podle něj je třeba donutit banky, aby kompletně otevřely účetní knihy. Každý by pak věděl, kde ona špatná aktiva jsou a banky by se přestaly bát půjčovat si mezi sebou.
Originální lék na krizi také nedávno představil bývalý americký ministr financí James Baker. Podle něho by měl stát pomáhat pouze zachranitelným bankám, a neperspektivní finanční ústavy nechat zkrachovat. Za největší nebezpečí pro ekonomiku do budoucna totiž Baker považuje vznik jakýchsi „zombie bank“, které přežívají pouze díky státní pomoci, ale ve skutečnosti neplní svoji funkci. Takové nefungující ústavy komplikovaly v 90. letech život například japonské ekonomice.
