Brusel – Evropská komise dnes uvítala, že řecký parlament schválil balík dalších tvrdých reforem a úspor. Podle komisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna jde o výraz odhodlání ukončit spirálu neudržitelných veřejných financí. Šlo podle něj o klíčovou podmínku pro schválení druhého záchranného balíku půjček pro Atény. Rehn věří, že Řekové splní i další, tak aby eurozóna mohla další pomoc schválit. Německý ministr hospodářství Philipp Rösler ale nabádá k opatrnosti, vyhráno podle něj zatím není. Zavádění úsporných opatření by mohly zkomplikovat i chystané předčasné volby v Řecku.
Řecký parlament krátce před nedělní půlnocí schválil balík úspor. Schvalování ale provázely v ulicích Atén i dalších měst masivní protesty, které na některých místech přerostly v násilnosti, při nichž bylo zraněno přes 120 lidí a vyrabováno na 150 obchodů a kaváren. Podle Rehna jsou tyto násilnosti nepřijatelné.
Eurokomisař zdůraznil, že Řecko si po dlouhou dobu žilo nad poměry a že takový ekonomický model nedále nemůže uplatňovat. Zdůraznil také, že je nyní nezbytné, aby Řekové přijaté reformy také převedli do praxe.
Olli Rehn
„Je evidentní, že ekonomický model, který Řecko uplatňovalo do roku 2009, není možné dále aplikovat. Vedl k zásadním nerovnováhám a nejistotám.“
Rehn rovněž poznamenal, že varianta škrtů a reforem je pro řecký lid lepší, než kdyby zemi zachvátil neřízený bankrot. Jednak by vyvolal chaos v Řecku, ale také by samozřejmě podle komisaře vedl i k „nákaze“ v celé Evropě.
Rösler krotí optimismus
Další evropští politici jsou ale ve svých reakcích spíše opatrní. „Nyní musíme počkat, co se stane po schválení zákonů. Udělali jsme jeden krok správným směrem, ale jsme pořád daleko od cíle,“ prohlásil německý ministr hospodářství Philipp Rösler.
Opatrnost je na místě i podle některých ekonomů. Zavádění dohodnutých opatření by mohly zkomplikovat předčasné volby, které se mají uskutečnit v dubnu. „Vůbec není jisté, že Řecko schválená opatření dodrží. Nikdo nevíme, jaká vláda vzejde z předčasných voleb, a samozřejmě řečtí voliči, kteří jsou teď velmi rozhořčení, tak možná budou mít tendence volit politiky, kteří se stavěli proti přijetí těchto drastických opatření,“ varovala ekonomka a politoložka Národohospodářské fakulty VŠE Michaela Ševčíková.
Řecko bojuje s dluhovou krizí už více než dva roky. Od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun). Už delší dobu je ale jasné, že tato suma nebude stačit, proto si Řecko loni v říjnu s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem dohodlo druhý záchranný program v objemu kolem 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu korun). Schválení dalších škrtů bylo jednou z podmínek poskytnutí další pomoci.
Řecko bloudí v začarovaném kruhu. Kvůli vysokým dluhům musí šetřit, škrty ovšem podvazují hospodářský růst a země setrvává v recesi. Recese zase snižuje daňové příjmy a ztěžuje Řecku boj s krizí.
