Éra haléřových mincí skončila před deseti lety. Padesátníky se změnily v hliníkový šrot

Před deseti lety nastal konec haléřů v českých peněženkách, když přestaly platit padesátníky. Mezi lidmi přesto zůstalo zhruba 365 milionů kusů těchto mincí. Haléřů se ale lidé při placení úplně nezbavili, v současnosti stále přetrvávají v bezhotovostním styku. K poslednímu srpnovému dni roku 2008 také přestala platit dvacetikorunová bankovka, na které byl portrét Přemysla Otakara I.

Před deseti lety se platnou českou mincí s nejnižší hodnotou stala jednokoruna. Poté, co v říjnu 2003 skončily desetihaléře a dvacetihaléře, už lidé nemohli od září 2008 v obchodech platit ani padesátihaléřovými mincemi.

Hlavním důvodem ukončení platnosti půlkoruny byla skutečnost, že tyto mince přestávaly plnit svoji úlohu a z oběhu se jich vracelo čím dál méně. Počet českých kovových platidel se tak snížil ze sedmi druhů na šest.

  • 418 288 409 - počet padesátihaléřů v oběhu při ukončení platnosti
  • 365 434 151 - počet padesátihaléřů v oběhu po skončení doby k výměně

Při ukončení platnosti padesátníků centrální banka odhadla, že se jí podaří získat zpět nejvýše pětinu z téměř 427 milionů mincí, které tehdy byly v oběhu. Míra návratnosti během přechodného období, kdy bylo možné předložit mince k výměně nebo připsání částky na účet, nakonec činila 14,7 procenta. Byla tak vyšší než u desetníků a dvacetníků.

„Obecně platí, že čím nižší nominální hodnota zneplatněné bankovky nebo mince, tím nižší návratnost z oběhu,“ poznamenala Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB.

Ukončení platnosti padesátihaléřů využila ještě řada institucí nebo spolků ke sbírkám. Například plzeňská zoologická zahrada od zákazníků vybírala neplatné padesátihaléře s tím, že výnos využije na novou rozlehlou voliéru pro šestici jihoamerických kondorů. Stavba nakonec přišla na 1,63 milionu korun, z padesátníků zahrada získala téměř 90 tisíc.

Hliníkový šrot i nástroj modeláře

Česká národní banka podobně jako v případě odevzdaných desetníků a dvacetníků, které znehodnotila a nakládala s nimi jako s hliníkovým šrotem, i v případě padesátníků mince prodala jako hliníkový šrot.

Některé haléřové mince ale našly i jiné využití. Například chomutovský modelář Marek Šátka s jejich pomocí nejprve sestavil 1,3 metru dlouhý model Titaniku, který se skládal z 25 500 mincí neplatných deseti-, dvaceti- a padesátihaléřů. Loni pak představil ještě model německé bitevní loni Bismarck o délce dva a půl metru, na kterou použil přes 85 tisíc starých haléřových mincí.

Pro numismatiky padesátihaléřové mince nemají valnou hodnotu. Podle odborníků jich totiž mezi lidmi koluje příliš velké množství a ani jejich postupné stárnutí jejich hodnotu zřejmě nezvýší. Navíc u mince nebyla ani zaznamenána žádná chyba v ražbě, která by cenu zvedla.

Na výrobu všech padesátihaléřů od vzniku České republiky se spotřebovalo 407,5 tuny hliníku. Celkem bylo vyrobeno téměř 453 milionů padesátihaléřů.

  • 1 Kč573,5 milionu kusů
  • 2 Kč474 milionů kusů
  • 5 Kč264,7 milionu kusů
  • 10 Kč224,5 milionu kusů
  • 20 Kč196,4 milionu kusů
  • 50 Kč125,2 milionu kusů

Historie haléřů je ale mnohem starší. V českých zemích se poprvé objevily ve 2. polovině 14. století, kdy toto jméno dostala drobná stříbrná jednostranná mince. Důležité ale pak bylo, že je jako nejmenší nominál korunové měny zavedl císař František Josef I. v rámci reformy roku 1892, když Rakousko-Uhersko hledalo náhradu za krejcary a zlatky. Za dobu existence Československa a České republiky byly haléřové mince raženy v celkem osmi nominálních hodnotách: jedna, dva, tři, pět, deset, 20, 25 a 50 haléřů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
13:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé.
před 2 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 12 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 22 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
včera v 11:36

Ministerstvo financí zvýší objem emise státních dluhopisů, oznámila Schillerová

Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán dvacet miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň rozhodla, že se budou Dluhopisy Republiky prodávat i po překročení emisního plánu, a to až do odvolání. Původně byl úpis první emise naplánovaný do 28. června.
20. 5. 2026

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
20. 5. 2026
Načítání...