Praha - Energetický regulační úřad (ERÚ) a ministerstvo průmyslu si notují: Je třeba zmírnit dopady podpory obnovitelných zdrojů na velké průmyslové podniky, které kvůli drahé elektřině ztrácí konkurenceschopnost. Příspěvky, které platí průmyslové podniky na podporu alternativních zdrojů, by tak například mohly být v budoucnu zastropovány.
Drahá elektřina zhoršuje postavení českých podniků na zahraničních trzích. Na zdražení elektřiny se přitom v posledních letech podepsala právě podpora obnovitelných zdrojů. Příspěvek, kterým na ně platí domácnosti a podniky, vystoupal v letošním roce na 583 korun za megawatthodinu, což znamená v porovnání s rokem 2012 zhruba 40procentní nárůst.
„Způsob, jakým se podpora obnovitelných zdrojů financuje, není pro český průmysl únosný. Naše návrhy jsou, aby se zastropoval příspěvek, který platí průmysl, aby se nějakým způsobem diferencovalo. A aby se našly dodatečné zdroje příjmu,“ popsal na konferenci Bioenergie ředitel odboru podporovaných zdrojů ERÚ Martin Laštůvka.
Kuba: Podpora obnovitelných zdrojů je ideologický nesmysl
Současný způsob podpory obnovitelných zdrojů se nezamlouvá ani ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Kubovi (ODS). Na Žofínském fóru věnovaném energetické koncepci ČR ji dokonce označil za ideologický nesmysl. „My nutíme každý rok platit české domácnosti a podniky 30 miliard korun za fotovoltaické obnovitelné zdroje, avšak fotovoltaické elektrárny se podílí na výrobě elektřiny v Česku pouhými 2 procenty,“ upozornil.
I ministerstvo už proto osnuje plány, jak dopady této podpory na průmysl zmírnit. Uvažuje například o zavedení snížené sazby poplatků za obnovitelné zdroje pro odběratele elektřiny s velmi vysokou spotřebou.
Avšak někteří experti by šli ještě dál. Například nezávislý energetický konzultant Jiří Černý radí, aby Česko sáhlo po německém modelu, kde výraznější část nákladů na podporu obnovitelných zdrojů nesou domácnosti. „Díky nižším cenám elektřiny by měl průmysl nižší provozní náklady, zvýšili bychom konkurenceschopnost, a tím i zaměstnanost,“ tvrdí Černý.
Které podniky Německo zvýhodňuje?
V roce 2012 Německo zvýhodňovalo v oblasti poplatků za energie téměř 700 podniků. Nešlo přitom pouze o firmy z energeticky náročných odvětví, jako je například kovodělný nebo papírenský průmysl. Úlevy od státu dostávají také například nemocnice nebo i zábavní parky.
Kolik zvýhodnění podniků stojí?
V roce 2012 vyšlo zvýhodnění podniků Německo zhruba na 10 miliard eur. Z toho domácnosti přispěly prostřednictvím vyšších poplatků za elektřinu necelé 4 miliardy eur a podle studie Fóra ekologicko-sociálního tržního hospodářství v roce 2013 jejich podíl vzroste na 5,6 miliardy eur. Jinými slovy - německá domácnost s roční spotřebou 3,5 megawatthodiny na zvýhodnění podniků přispěla loni 36 eur, letos by to mělo být necelých 60 eur.
Ministerstvo průmyslu nicméně přenesení zátěže na domácnosti odmítá – mimo jiné i proto, že v poměru k mediánu mzdy již dnes Češi přispívají na obnovitelné zdroje podobné částky jako Němci. Avšak životní úroveň je od té české výrazně odlišná.
Kde tedy chce ministerstvo hledat peníze, kterými by vykompenzovalo úlevy velkým průmyslovým podnikům? „Bude to souviset i se změnou struktury tarifů – jeden z nástrojů, který je zvažován, je zvýšení podílu výrobců elektřiny na nákladech na stabilitu sítě,“ popsal v rozhovoru pro portál ČT24 náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Dnes tyto náklady nesou spotřebitelé - ať již z řad domácností nebo podniků - v plném rozsahu. Pokud by se však část těchto nákladů přenesla na výrobce energie, mohli by spotřebitelé platit za elektřinu méně.
Resort plánuje omezit také další podporu obnovitelných zdrojů. Od roku 2014 by ji již neměly dostávat nové fotovoltaické a bioplynové elektrárny. V oblasti teplárenství by pak mělo odzvonit dotacím na spalování biomasy společně s uhlím.
