Praha – Vznik druhého pilíře penzijního systému je středobodem důchodové reformy. V rámci druhého pilíře si budou moci lidé, kteří se do něj zapojí, část peněz posílat na individuální účty vedené u penzijních společností. Pro vstup do druhého pilíře, který se oficiálně nazývá důchodové spoření, se lidé mohou rozhodnout až do svých 35. narozenin. Lidem, kterým bude v době startu reformy už více než 35 let, se mohou pro vstup rozhodnout do konce prvního pololetí roku 2013.
Lidé, kteří se rozhodnou zapojit do druhého pilíře, si vyvedou tři procenta ze sociálního pojištění na individuální účty druhého pilíře. Podmínkou však je, že si dvě procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění přidají ze svého. Na účty u penzijních společností tak budou podle ministerstva práce a sociálních věcí proudit nemalé sumy peněz. „U průměrné mzdy, která je přibližně 25 tisíc korun měsíčně, to odpovídá 1 250 Kč měsíčně,“ řekla portálu ČT24 mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. „Navíc s růstem mzdy bude automaticky růst i příspěvek do druhého pilíře,“ dodala. K důchodu by to tak mohlo znamenat přilepšení i o tisícikoruny.
Jak se do druhého pilíře přihlásit?
Rozhodne-li se člověk vstoupit do druhého pilíře důchodového systému, vybere si penzijní společnost, u které si chce zřídit individuální účet. S touto společností pak podepíše smlouvu, a tím se přihlásí do druhého pilíře. Účast na důchodovém spoření nicméně nevzniká hned, vznikne až po registraci smlouvy v Centrálním registru smluv. Ten prověří, zda například budoucí účastník druhého pilíře již nemá uzavřenou smlouvu u jiné penzijní společnosti.
Smlouvu s penzijní společností může uzavřít pouze osoba, která již dosáhla věku 18 let. Dříve si na důchod v rámci druhého pilíře spořit nelze. Pro vstup do druhého pilíře se také nemohou rozhodnout lidé, kteří nemají práci, a to ani v případě, že jim v době startu systému bude více než 35 let. Ve chvíli, kdy ji však najdou a začnou ze svého příjmu odvádět příspěvky na sociální pojištění, začne i pro ně běžet šestiměsíční lhůta na rozhodnutí o vstupu.
Strategie spoření
Při uzavření smlouvy o důchodovém spoření si klient penzijní společnosti určí strategii spoření, které se bude společnost při investování jeho peněz držet. Vybírat přitom může ze čtyř základních strategií, které se různí podle rizikovosti a v závislosti na ní také v očekávaném výnosu. Tyto čtyři základní strategie - fondy - musí svým klientům nabízet každá penzijní společnost.
Čtyři základní penzijní strategie:
• fond státních dluhopisů
• konzervativní (opatrnější) fond
• vyvážený fond (střední riziko)
• dynamický fond (vyšší riziko)
Při výběru adekvátní strategie bude hrát roli očekávaná délka trvání smlouvy ve druhém pilíři. Strategie s malým rizikem sice přináší každý rok spolehlivý výnos, ale ten je poměrně malý. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí se bude výnos při této strategii pohybovat zřejmě zhruba na úrovni inflace. Takovou strategii ministerstvo proto doporučuje spíše starším lidem, kteří před sebou mají méně než 10 let spoření.
Lidem, kteří budou spořit delší dobu, například 20 nebo i více než 30 let, ministerstvo práce radí vsadit spíše na strategii se středním nebo vyšším rizikem. Tady je však třeba mít na paměti, že výnosy mohou z roku na rok značně kolísat. V jednom roce tak může rizikovější fond vydělat v porovnání s konzervativní strategií výrazně více, další rok naopak může tratit. Klienti, kteří se pro tuto strategii rozhodnou, by tedy měli mít především pevné nervy, nepodléhat panice a strategii ukvapeně neměnit.
Klienti budou moci zvolenou strategii kdykoliv měnit, musí však o to penzijní společnost požádat písemně. Případně mohou vsadit také na to, že tak v závislosti na jejich věku učiní sama penzijní společnost, a to podle předem stanovenému plánu. Mantinely automatických změn penzijní strategie určuje zákon. Počítá se například s tím, že 10 let před dosažením důchodového věku by měla penzijní společnost naspořené peníze umístit do konzervativního nebo vyváženého fondu. 5 let před dosažením důchodového věku by pak všechny prostředky (s výjimkou těch, které má klient v dluhopisovém fondu) měly směřovat do konzervativního fondu.
Čerpání naspořených peněz
Klient penzijní společnosti může při odchodu do penze volit z následujících variant čerpání naspořených peněz:
1. Doživotní výplata renty
2. Doživotní výplata renty se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let
3. Výplata renty po dobu 20 let
Proč se zapojit do druhého pilíře?
Jako jeden z hlavních přínosů spoření ve druhém pilíři ekonomové zdůrazní diverzifikaci. Prostředky, které si spoříme na důchod, se zkrátka rozloží ze současných dvou pilířů do tří, což omezí závislost občanů zejména na státním pilíři. Druhý pilíř také umožňuje na rozdíl od prvního pilíře zhodnocování naspořených prostředků.
Nezanedbatelným přínosem pak je také to, že peníze naspořené ve druhém pilíři se budou dědit, což v případě spoření pouze v prvním (státním) pilíři není možné. Spoření ve druhém pilíři tak bude de facto přínosné i pro rodinu střadatele, která získá naspořené peníze v případě jeho předčasného úmrtí.
A jaká pravidla pro takový případ platí? V případě, že dědic ještě není plnoletý, bude moci po dobu pěti let čerpat naspořené peníze ve formě sirotčího důchodu. Pokud je dědic starší 18 let a je zapojen do druhého pilíře, převede penzijní společnost dědictví na účet jeho důchodového spoření. V případě, že plnoletý dědic není ke dni, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabude právní moci, zapojen do druhého pilíře, vyplatí penzijní společnost sumu, která odpovídá jeho dědickému podílu, přímo dědici. V obou případech však musí dědic o převod, resp. výplatu, peněz penzijní společnost písemně požádat.
