Provoz na pražském letišti zkomplikoval v úterý dopoledne amatérský dron. Letadla byla kvůli němu přesunuta na záložní dráhu.
„Odklonění provozu na jinou dráhu bylo z preventivních důvodů. Pro cestující to nepředstavuje žádné výraznější komplikace,“ uvedla mluvčí letiště Marika Janoušková.
Lety zpožděné nejsou a provoz na hlavní dráze byl obnoven. Událost prověřuje policie.
Podobný incident se stal v neděli 3. září, kdy pilot letadla letícího z Kodaně hlásil pohyb dronu v jeho letové dráze u obce Červený Újezd, zhruba tři kilometry vzdálené od letiště. Půl hodiny proto musel být provoz z hlavní ranveje odkloněn také na vedlejší dráhu.
Drony v zakázaných zónách se nicméně objevují po celém Česku. Například ve středu 28. června se pohyboval nad budovami Pražského hradu a v přilehlé Nerudově ulici.
Nebezpečné situace, kdy drony nebo jiné dálkově ovládané letouny zkříží letové dráhy dopravních letadel, jsou ale na pražském letišti spíše výjimečné. Většina majitelů dronů totiž ochranné pásmo v okolí pražského letiště dodržuje.
K letištím drony nesmí
Ochranné pásmo letišť sahá do vzdálenosti 5,5 kilometru od takzvaného vztažného bodu letiště, který si lze představit jako střed letiště. Podle mluvčího Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Vítězslava Hezkého ale ne ve všech prostorech tohoto poloměru platí úplný zákaz provozování dronů a dalších bezpilotních prostředků bez koordinace s letištěm nebo řízením letového provozu.
Podmínky totiž ovlivňuje vzdálenost od letiště, hmotnost zařízení a výška, do které je možné s takovýmto strojem vystoupat, uvádí na svých internetových stránkách ÚCL.
Obecně platí, že při okrajích zmíněného zhruba pětikilometrového pásma od letiště mohou být stroje lehčí než kilogram provozovány při zemi do výšky 100 metrů. Letoví dispečeři na radarech drony nevidí. Taková zařízení nemají odpovídače, jež povinně mají velká letadla. Dispečeři jsou tak při jejich monitorování odkázáni pouze na hlášení pilotů, kteří s nimi přijdou do styku.
Hranici 300 metrů nad zemí přitom nesmí podle pravidel majitel dronu překročit nikdy, pokud k tomu nemá povolení letových dispečerů, případně provozovatele letiště. Zároveň musí své zařízení řídit jen na vizuální vzdálenost tak, aby mohl bezpečně zabránit kolizi s jinými létajícími prostředky. Nestačí tedy vidět vlastní dron pouze jako bod na obloze, zdůraznil ÚCL.
Problémy s drony se zatím řeší domluvou
V Česku platí 15 bezletových zón, do kterých se letouny nesmí pouštět. Na zemi na tyto oblasti ale žádné cedule neupozorňují. Kromě Pražského hradu mezi zakázané zóny patří například jaderné elektrárny Temelín a Dukovany a nově Vrbětice.
Česká republika zatím problémy s drony řeší domluvou – když se tento stroj objeví v místech, kde nemá co dělat, policie najde jeho majitele a vyzve ho, aby dron přistál.
V každé zemi ale platí jiná pravidla pro provoz dronů a na jejich sjednocení se Evropská unie teprve chystá.
