Dovolená: Co vám může šéf nadiktovat a co už je příliš

Praha - Podle zákoníku práce dovolenou nařizuje zaměstnavatel. Zaměstnanec mu své požadavky diktovat nemůže. Můžeme tak jen doufat, že se s nadřízeným domluvíme a ten nám dovolenou nařídí o prázdninách, abychom si ji užili s dětmi. Ani zaměstnavatel ale nemůže nařizovat dovolenou, jak se mu zlíbí. Jenže jak ukazuje příklad čtenářky Poradny portálu ČT24 Zdeňky Hybnerové, někdy se firmám meze zákona respektovat nechce a zkouší, co jim ještě budou zaměstnanci tolerovat.

Termín čerpání dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci oznámit písemně alespoň čtrnáct dní předem. To šéf paní Hybnerové respektoval. O tom, že bude muset dovolenou čerpat mezi vánočními svátky, ji informoval už v září. Problém je ale v tom, že paní Hybnerová už veškerou letošní dovolenou vyčerpala a nezbyl jí ani den. A tak její zaměstnavatel přišel s řešením: nařídil jí, že si má vzít dovolenou z příštího roku. Jenže to by jí zase mohlo těch pár dnů chybět o příštích prázdninách. Nebo co kdyby paní Hybnerová počátkem roku rozvázala smlouvu a na dovolenou z dalšího roku tak vlastně nakonec ani neměla nárok? „Má tedy vůbec zaměstnavatel na takový postup právo?“ ptá se čtenářka v Poradně portálu ČT24.

Na čí straně je litera zákona, jsme se zeptali expertů ze Státního úřadu inspekce práce, která má na chování firem dohlížet. Odpověď je naprosto jasná, pochybosti nepřipouští. „Zaměstnavatel nemůže nařídit čerpání dovolené z následujícího kalendářního roku,“ uvedl náměstek generálního inspektora Jiří Macíček. Zároveň dodal, že zaměstnavatel nesmí zaměstnanci nařídit ani neplacené volno. I tak to dle zkušeností inspekce firmy občas dělají.

Podle § 220 zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit hromadné čerpání dovolené, ale i to pouze v případě, že je to nezbytné z provozních důvodů. Zákoník práce zároveň předpokládá, že zaměstnavatel o skutečnosti, že dojde k hromadnému čerpání dovolené, ví v dostatečném předstihu a reguluje její čerpání tak, aby všem zaměstnancům dovolená na hromadné čerpání zůstala.

To se ale v případě paní Hybnerové evidentně nestalo. Zaměstnavatel by se s ní tak měl dohodnout na jiném řešení situace, které nebude v rozporu se zákonem. „V tomto konkrétním případě se spíše jedná o takzvanou jinou překážku v práci, kdy po dobu nepřidělování práce zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku,“ radí způsob řešení Macíček. Zaměstnavatel se také může s pracovnicí dohodnout, že ony tři dny volna nadpracuje, ovšem pouze za předpokladu, že s tím bude zaměstnankyně souhlasit.

Pokud jste se i vy dostali do podobné situace, přečtěte si rady Státního úřadu inspekce práce. Pravidla, kterými se musí zaměstnavatel při nařizování dovolené řídit, by měl znát každý a případné zvůli šéfa se bránit:

  1. Podle ustanovení § 217 odstavce 1 zákoníku práce je oprávněním zaměstnavatele dovolenou nařídit.
  2. Stejné ustanovení zákoníku práce ale zároveň předpokládá tvorbu písemného rozvrhu čerpání dovolené, tudíž by takovémuto rozhodnutí měla předcházet úvaha o celkovém čerpání dovolené zaměstnanců v daném roce. Úmysl zaměstnavatele nařídit dovolenou mezi svátky by mu tak měl být znám s dostatečným předstihem a nemělo by se stát, že nařídí čerpání dovolené zaměstnankyni, která již má dovolenou za daný rok vyčerpanou.
  3. Jestliže zaměstnavatel pro své zaměstnance mezi svátky nemá práci a nařídí jim zůstat doma, pak se jedná o překážku na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 208 zákoníku práce s náhradou mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance (zaměstnanec tedy nebude finančně tratit).
  4. Pokud by zaměstnavatel neřešil situaci jedním z výše uvedených jednostranných způsobů, má možnost se se zaměstnancem dohodnout o nadpracování těchto dnů, to ale vyžaduje jasný souhlas zaměstnance, neboť on danou situaci nezavinil.
  5. Kromě ustanovení zákoníku práce musí zaměstnavatel zachovávat rovné zacházení na pracovišti, tedy musí dbát na to, aby zvolený postup nikterak bezdůvodně nezvýhodňoval či naopak neznevýhodňoval určitého zaměstnance či skupinu zaměstnanců.
  6. Pokud firma zákon porušuje, může se zaměstnanec obrátit na Státní úřad inspekce práce, který situaci prošetří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 48 mminutami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 3 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 3 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 5 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...