Dovolená: Co vám může šéf nadiktovat a co už je příliš

Praha - Podle zákoníku práce dovolenou nařizuje zaměstnavatel. Zaměstnanec mu své požadavky diktovat nemůže. Můžeme tak jen doufat, že se s nadřízeným domluvíme a ten nám dovolenou nařídí o prázdninách, abychom si ji užili s dětmi. Ani zaměstnavatel ale nemůže nařizovat dovolenou, jak se mu zlíbí. Jenže jak ukazuje příklad čtenářky Poradny portálu ČT24 Zdeňky Hybnerové, někdy se firmám meze zákona respektovat nechce a zkouší, co jim ještě budou zaměstnanci tolerovat.

Termín čerpání dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci oznámit písemně alespoň čtrnáct dní předem. To šéf paní Hybnerové respektoval. O tom, že bude muset dovolenou čerpat mezi vánočními svátky, ji informoval už v září. Problém je ale v tom, že paní Hybnerová už veškerou letošní dovolenou vyčerpala a nezbyl jí ani den. A tak její zaměstnavatel přišel s řešením: nařídil jí, že si má vzít dovolenou z příštího roku. Jenže to by jí zase mohlo těch pár dnů chybět o příštích prázdninách. Nebo co kdyby paní Hybnerová počátkem roku rozvázala smlouvu a na dovolenou z dalšího roku tak vlastně nakonec ani neměla nárok? „Má tedy vůbec zaměstnavatel na takový postup právo?“ ptá se čtenářka v Poradně portálu ČT24.

Na čí straně je litera zákona, jsme se zeptali expertů ze Státního úřadu inspekce práce, která má na chování firem dohlížet. Odpověď je naprosto jasná, pochybosti nepřipouští. „Zaměstnavatel nemůže nařídit čerpání dovolené z následujícího kalendářního roku,“ uvedl náměstek generálního inspektora Jiří Macíček. Zároveň dodal, že zaměstnavatel nesmí zaměstnanci nařídit ani neplacené volno. I tak to dle zkušeností inspekce firmy občas dělají.

Podle § 220 zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit hromadné čerpání dovolené, ale i to pouze v případě, že je to nezbytné z provozních důvodů. Zákoník práce zároveň předpokládá, že zaměstnavatel o skutečnosti, že dojde k hromadnému čerpání dovolené, ví v dostatečném předstihu a reguluje její čerpání tak, aby všem zaměstnancům dovolená na hromadné čerpání zůstala.

To se ale v případě paní Hybnerové evidentně nestalo. Zaměstnavatel by se s ní tak měl dohodnout na jiném řešení situace, které nebude v rozporu se zákonem. „V tomto konkrétním případě se spíše jedná o takzvanou jinou překážku v práci, kdy po dobu nepřidělování práce zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku,“ radí způsob řešení Macíček. Zaměstnavatel se také může s pracovnicí dohodnout, že ony tři dny volna nadpracuje, ovšem pouze za předpokladu, že s tím bude zaměstnankyně souhlasit.

Pokud jste se i vy dostali do podobné situace, přečtěte si rady Státního úřadu inspekce práce. Pravidla, kterými se musí zaměstnavatel při nařizování dovolené řídit, by měl znát každý a případné zvůli šéfa se bránit:

  1. Podle ustanovení § 217 odstavce 1 zákoníku práce je oprávněním zaměstnavatele dovolenou nařídit.
  2. Stejné ustanovení zákoníku práce ale zároveň předpokládá tvorbu písemného rozvrhu čerpání dovolené, tudíž by takovémuto rozhodnutí měla předcházet úvaha o celkovém čerpání dovolené zaměstnanců v daném roce. Úmysl zaměstnavatele nařídit dovolenou mezi svátky by mu tak měl být znám s dostatečným předstihem a nemělo by se stát, že nařídí čerpání dovolené zaměstnankyni, která již má dovolenou za daný rok vyčerpanou.
  3. Jestliže zaměstnavatel pro své zaměstnance mezi svátky nemá práci a nařídí jim zůstat doma, pak se jedná o překážku na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 208 zákoníku práce s náhradou mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance (zaměstnanec tedy nebude finančně tratit).
  4. Pokud by zaměstnavatel neřešil situaci jedním z výše uvedených jednostranných způsobů, má možnost se se zaměstnancem dohodnout o nadpracování těchto dnů, to ale vyžaduje jasný souhlas zaměstnance, neboť on danou situaci nezavinil.
  5. Kromě ustanovení zákoníku práce musí zaměstnavatel zachovávat rovné zacházení na pracovišti, tedy musí dbát na to, aby zvolený postup nikterak bezdůvodně nezvýhodňoval či naopak neznevýhodňoval určitého zaměstnance či skupinu zaměstnanců.
  6. Pokud firma zákon porušuje, může se zaměstnanec obrátit na Státní úřad inspekce práce, který situaci prošetří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 9 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 10 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 16 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 17 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 18 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
včera v 06:08

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
6. 2. 2026

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...